Největší město Indonésie, Jakarta, ztratí podle plánu v polovině srpna svůj titul hlavního města tohoto ostrovního státu. Jeho roli má nově zaujmout Nusantara, město budované v džungli u východního pobřeží ostrova Borneo, jehož výstavba bude stát asi 32 miliard dolarů a které má být dvakrát větší než americký New York. Důvodem pro tak významnou změnu je fakt, že se kvůli zvedající se hladině oceánů Jakarta ocitne z větší části do několika desetiletí pod vodou. Projekt Nusantary ale provázejí komplikace a zdržení.
Jakarta, ležící na severozápadě ostrova Jáva, je domovem zhruba 10,6 milionu lidí, v metropolitní oblasti jich žije dokonce kolem 30 milionů. Město existuje zhruba od 4. století našeho letopočtu, což z něj činí jedno z nejstarších stále obývaných měst v jihovýchodní Asii.
Zároveň hraje významnou roli ve světovém obchodu, sídlí zde řada velkých korporací a bank. Jakarta disponuje rušným přístavem a jako celek byla v roce 2020 časopisem CEOWORLD prohlášena 21. ekonomicky nejvlivnějším městem světa. Předstihla tak například italský Řím, španělský Madrid, korejský Soul nebo ruský Petrohrad. Populární je také mezi turisty, v roce 2023 do města zavítaly ze zahraničí skoro 2 miliony lidí.
Přitom se ale jedná o nejrychleji se potápějící velkoměsto na světě. Severní část Jakarty se v posledních deseti letech propadla zhruba o dva a půl metru a některé oblasti každý rok dále klesají zhruba 28 centimetrů. Problém je o to větší, že již nyní se skoro polovina pobřežní metropole nachází pod úrovní hladiny moře, což vzhledem ke zvedající se hladině oceánů v důsledku změn klimatu znamená mimořádné ohrožení.
Hlavním viníkem tohoto propadu půdy je nadměrné čerpání podzemní vody. Infrastruktura Jakarty nebyla navržena pro tak prudký rozvoj, což vedlo k nedostatečnému zásobování vodou z vodovodů. V důsledku toho jeden ze tří obyvatel Jakarty nemá k rozvodu vody přístup. A tak se obyvatelé a průmyslové podniky uchylují k nelegálním vrtům studní, čímž však oslabují půdu pod sebou.
I lidé s přístupem k vodovodům ale někdy preferují nelegální studny kvůli mizerné kvalitě vody, která zastaralým městským systémem přitéká.
Podle agentury Bloomberg má vedení Jakarty čas na to přijít na řešení jen do roku 2030, jinak už nedokáže Jávské moře dál zadržovat. Záchranu by mohl přinést indonéský miliardář Anthoni Salim, majitel firmy PT Air Bersih Jakarta, kterou vybrala vláda na rozšíření vodovodní sítě města. Pokud ale nedokáže dostatečně rychle napojit místní domácnosti na vodu, proti náporu moře neobstojí ani pobřežní zdi Jakarty. „Dovnitř se nahrne tolik mořské vody, že se nikdy nezastaví. Nebude kam utéct,“ popsal odborník na záplavy z dánského institutu Deltares JanJaap Brinkman.
Experti na životní prostředí varují, že pokud bude klesání půdy pokračovat současným tempem, může být do roku 2050 zatopena třetina Jakarty. Indonéská vláda rovněž vynakládá na zastavení záplav, ke kterým dochází už nyní především v chudinských čtvrtích města, další desítky miliard dolarů.
Vize nové metropole
Nápad přemístit hlavní město Indonésie z potápějící se a znečištěné Jakarty se objevil v roce 2019, kdy ho představil prezident Joko Widodo. Projekt pak vláda definitivně schválila v lednu 2022 a výstavba začala v polovině roku 2022. Očekává se, že bude stát kolem 32 miliard amerických dolarů (747 miliard korun).
Nová metropole se bude nacházet na východní straně ostrova Borneo, který zhruba ze tří čtvrtin patří k Indonésii. Zbylou část mezi sebe dělí Malajsie a Brunej. Lokace Nusantary, ležící asi 1200 kilometrů od Jakarty, byla vybrána tak, aby odrážela Widodovu geopolitickou vizi a také symbolicky zdůrazňovala jednotu Indonésie coby ostrovního státu. Stejně symbolický je název města, který v překladu ze staré javánštiny znamená „vnější ostrovy“ či „souostroví“.
Oblast, kde město vyrůstá, by zároveň měla být odolnější vůči propadům půdy a záplavám, ale třeba taky vůči zemětřesením, kterým Jakarta často čelí.
Widodo poslal zpočátku na stavbu Nusantary asi 100 tisíc dělníků a s postupující výstavbou se počet pracovníků zvýšil na 150 až 200 tisíc. Práce na projektu je rozdělena na čtyři fáze. První z nich započala se zahájením stavby a končit má letos vybudováním a dokončením prezidentského paláce, sněmovny, prvních ubytovacích kapacit či potřebné základní infrastruktury. Podle stránek projektu má v této fázi ve městě bydlet asi půl milionu lidí.
Cílem je také 17. srpna oslavit v novém prezidentském paláci ve městě indonéský Den nezávislosti a oficiálně učinit Nusantaru novým hlavním městem země.
Ve druhé fázi od roku 2025 do roku 2035 mají vzniknout v Nusantaře centra pro inovace a ekonomický rozvoj, dokončí se přesun vládních úřadů a naplní se cíle „udržitelného vývoje“, jak uvádí projekt na webu.
V následující fázi do roku 2045 se má nové město stát přední destinací pro zahraniční investice v nejdůležitějších oblastech indonéské ekonomiky a zaujmout postavení mezi top 5 nejpopulárnějšími turistickými destinacemi v jihovýchodní Asii.
Po roce 2045 si projekt stanovuje například učinit Nusantaru nejkonkurenceschopnějším městem světa nebo dosáhnout stoprocentní energetické udržitelnosti a nulových emisí oxidu uhličitého.
Vláda klade velký důraz na „zelenost“ města, kromě již zmíněných cílů chce také postavit ve městě solární elektrárnu s výkonem 50 megawattů, představit „chytrou likvidaci odpadků“ nebo povolit na silnicích a ulicích města do konce desetiletí pouze elektrická vozidla.
Kritika projektu
Navzdory slibům o udržitelnosti ale ekologické organizace a aktivisté Nusantaru často kritizují a vyjadřují se vůči projektu skepticky. Varují, že výstavba urychlí odlesňování v oblasti, kde se nachází jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších pásů tropického deštného pralesa. Ostrov Borneo už v minulosti trpěl zřizováním plantáží olejových palem a provozem uhelných dolů.
Experti také vyjádřili obavy ohledně toho, jak bude město zásobováno energií. I přes sliby vlády se ekologičtí aktivisté domnívají, že krátkodobě budou využívány i současné uhelné elektrárny.
Projekt dále podle nevládní ekologické organizace Indonesian Forum for Living Environment nebere ohledy na unikátní druhy živočichů, jako jsou orangutani či medvědi malajští. Nové město podle ní protíná důležitý koridor, který zvířata využívají k migraci.
Budování Nusantary má negativní dopad i na původní obyvatelstvo. „Nechceme být přesídleni. Nechceme, aby hýbali s hroby našich předků a měnili věci,“ prohlásil vůdce domorodé komunity Sibukdin, který žije v blízkosti staveniště. Úřady ale již slíbily, že budou práva domorodců respektovat a odškodní ty, kdo přišli o své domovy.
Největší problémy města přinejmenším v současnosti ale představují četné zpoždění výstavby, nedostatek zahraničních investic a další komplikace, například v oblasti správy či pozemků. Potíže dokonce vedly v červnu k překvapivé a veřejně nezdůvodněné rezignaci šéfa vládní organizace Nusantara Capital City Authority Bambanga Susantonoa a jeho zástupce Dhona Rahajoeho, kteří na projekt dohlíželi.
Podle agentury AP je většina budov ve městě nedokončená, v řadě ministerstev jsou použitelná pouze spodní patra. Prezidentský palác ve tvaru ptáka, který se skládá ze 4650 ocelových plátů tvořících orlí křídla, je hotový asi z 88 procent.
Vládní přesun
V pondělí 29. července strávil Widodo první noc v novém rozestavěném prezidentském paláci Garuda v Nusantaře, patrně ve snaze rozptýlit obavy ze zdržení výstavby. „Je to velký úkol. Může to trvat deset, patnáct, dvacet let,“ řekl Widodo novinářům. „Není to práce, která trvá jeden nebo dva roky,“ dodal.
Prezident přiznal, že se mu první noc v paláci spalo špatně, ale dodal, že voda, elektřina a internet, které tento měsíc zdržely jeho původní plánované stěhování, už jsou k dispozici. Neupřesnil, jak dlouho zde plánuje pracovat.
V posledních měsících Widodo slavnostně zahájil výstavbu škol a kancelářských komplexů v Nusantaře a slíbil zahraniční investice. Výdaje na město v současnosti vláda pokrývá jen asi z dvaceti procent a ve velkém spoléhá na investice soukromého sektoru, které mají financovat budování klíčové infrastruktury nebo staveb pro veřejnost.
Vláda se zaměřuje hlavně na stavbu centrálních vládních budov a zařízení. Ve snaze přilákat další finanční zdroje pak Widodo začátkem července podepsal prezidentské nařízení, které investorům přiznává určitá práva, včetně práv na pozemky v budoucím hlavním městě až na 190 let.
Navzdory tomu, co vše už se postavilo a jak projekt postupuje, stále zůstává otázkou, kdy bude nové hlavní město oficiálně přemístěno, protože Widodo ještě nevydal oficiální dekret. Dokud nebude dekret podepsán, zůstává Jakarta hlavním městem země. Současný prezident naznačil, že dekret by mohl vydat až nově zvolený prezident Prabowo Subianto, který bude inaugurován 20. října.
Zpoždění administrativního přesunu hlavního města vyvolalo otázky ohledně místa prezidentské inaugurace, neboť v souladu s indonéskou ústavou se přísaha do úřadu musí konat v metropoli země.
Subianto slíbil, že po své inauguraci bude pokračovat v rozvoji Nusantary, ale podle analytiků dá přednost financování svého vlastního programu „nutričně hodnotných potravin“, dodala agentura Reuters.
