Jáva je se 145 miliony obyvatel nejlidnatějším ostrovem na světě. Vědci tvrdí, že jeho nemalou část do několika let pohltí moře. Proto indonéská vláda už před rokem a půl rozhodla o kontroverzním plánu přemístit hlavní město do džungle na východě Bornea. Lidé žijící mimo Jakartu ve vesnicích podél pobřeží si ale stěžují, že na ně vláda zapomněla. Někteří se kvůli nedostatku financí nemohou přestěhovat a dál musí bojovat se stoupající hladinou moře.
Na konci loňského roku skončila většina vesnice Cemarajaya pod vodou. Od Jakarty leží necelých osmdesát kilometrů. Podobně zalilo moře místní domy znovu letos v dubnu. I v současnosti obydlí chrání jen obyčejné pytle s pískem. Na víc finance nejsou.
„Každý den jsem naplnila sto pytlů. Na každý příliv potřebuji dvacet pytlů. Ale jsou to jen pytle s pískem. Prostě to nestačí,“ říká obyvatelka vesnice Ella Setiaputriová.
Silná eroze tu poničila většinu silnic, některé zmizely úplně. Aby se místní dostali domů, musí chodit po obřích pytlech s pískem. Buddhistický klášter se snaží zachránit správce Camrad. Říká, že boj s mořem ho už vyšel na tisíce dolarů. „Malé pytle s pískem vlny rychle poškodí. Jedna oprava mě vyjde na 19 až 27 dolarů,“ uvádí Camrad.
Bez budoucnosti?
Místní vědí, že je to předem ztracený boj. Přesto někteří zůstávají. Na změnu bydliště sami nemají dostatek peněz. A dotace vlády jsou podle nich na přestěhování do bezpečnějších regionů příliš nízké.
„Proč jsme se rozhodli zůstat na pobřeží? Protože nemáme půdu, na kterou bychom se mohli přestěhovat. Půjčili jsme si také peníze od banky. Takže jen přežíváme,“ vysvětluje Setiaputriová.
Poslední starosta se ujal úřadu v roce 2021. Od té doby pohltilo moře celý kilometr vesnice. Dvě třetiny obyvatel místo už opustily. „Výše pomoci se odvíjí od omezeného rozpočtu. Stavíme pilíře a kamennou hráz na pláži,“ ukazuje starosta Cemarajaye Rudi Candia.
Proč se to děje
Za rychlou erozí severního pobřeží Jávy stojí podle odborníků hned několik důvodů. „Za prvé pláže tvoří mírný svah, moře je tam mělké. Za druhé tento druh moře má vysoké přílivové vlny, které přicházejí dvakrát denně,“ říká profesor meteorologie a klimatologie z Národní agentury pro výzkum a inovace Edvin Aldrian.
OSN varuje, že podobný osud jako obyvatele této obce stihne do pouhých třiceti let na 140 milionů lidí na celém světě. Kromě stoupající hladiny moří je z domovů vyžene sucho, spalující teploty a další důsledky klimatických změn.
