Gróňany čekají parlamentní volby, součástí USA být nechtějí

Obyvatelé Grónska se chystají na parlamentní volby. Zástupce do místního zákonodárného sboru budou vybírat v úterý. Hlavním tématem hlasování zřejmě budou otázky týkající se nezávislosti na Dánsku, jehož je Grónsko autonomním územím. Na ostrově před volbami rezonují výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně prohlásil, že chce Grónsko získat pro USA, třeba i silou.

Trump své ambice získat ostrov naposledy zmínil ve svém úterním projevu před Kongresem. Politici i běžní lidé v Grónsku reagují na tyto výroky velmi negativně.

„Mluví o tom, že ten projev postrádal jakýkoli respekt k zájmu zdejších obyvatel. Například právě slova o tom, že podle Donalda Trumpa USA získají Grónsko tak či onak i následný smích ze strany republikánských zákonodárců, tak to doslova zvedlo ze židle všechny zdejší obyvatele,“ přiblížila přímo z Grónska zpravodajka ČT Katarína Sedláčková.

9 minut
Redaktorka ČT Katarína Sedláčková komentuje situaci v Grónsku
Zdroj: ČT24

„Mluví se tu často o tom, že zdejší lidé mají po historické zkušenosti s Dánskem dost toho, aby se k jejich zemi někdo choval jako ke kolonii, a právě tuto rétoriku začínají vidět ve vztahu Donalda Trumpa ke Grónsku. Mluví o tom, že o své zemi by si rádi rozhodovali sami a o tom, že chtějí být Gróňany, a ne Američany,“ dodala ze správního centra Nuuku.

Drtivá většina Gróňanů se k USA připojovat nechce. „Z posledního průzkumu veřejného mínění, který si tu nechal udělat jeden dánský deník v lednu, vyplynulo, že 85 procent obyvatel Grónska nechce být součástí Spojených států,“ doplnila zpravodajka ČT.

Samostatnost podporuje i premiér

Grónsko, kde žije asi 57 tisíc obyvatel, je součástí Dánského království. Do roku 1953 bylo jeho kolonií a v roce 2009 získalo rozsáhlá autonomní práva včetně práva na vyhlášení nezávislosti na Dánsku. Kodaň však nadále zodpovídá za grónskou bezpečnostní a zahraniční politiku.

V regionu v posledních letech nabírá na síle hnutí za nezávislost. Samostatnost podporuje také grónský premiér Múte Egede, který v novoročním projevu vyzval k většímu úsilí na cestě k nezávislosti.

Spojené státy mají už nyní stálou přítomnost na vesmírné základně Pituffik na severozápadě Grónska. Jde o strategickou polohu pro americký systém včasného varování před balistickými střelami, protože přes Grónsko prochází nejkratší spojnice mezi Evropou a Severní Amerikou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Albánii skončily parlamentní volby, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se v neděli konaly parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát v nich usiloval premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snažil další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlasování skončilo vpodvečer, podle agentury AP se předpokládá, že výsledek bude známy do 48 hodin. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
09:27Aktualizovánopřed 11 mminutami

Budu na Putina v Turecku čekat osobně, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským.
01:59Aktualizovánopřed 29 mminutami

Írán se nevzdá obohacování uranu, vzkázal Arakčí

Írán se nemíní vzdát schopnosti obohacovat uran, řekl podle agentury AFP íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ještě před dalším kolem nepřímých jednání o íránském jaderném programu se Spojenými státy v Ománu. Podle něj je obohacování jeden z technologických úspěchů, kterého íránský lid dosáhl. Nejmenovaný činitel americké vlády podle AFP následně označil výsledky rozhovorů za povzbudivé, Teherán jednání vnímá jako obtížná, ale užitečná. Rozhovory budou pokračovat.
13:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zaútočilo více než sto drony, hlásí ukrajinská armáda

Rusko zaútočilo více než sto drony na Ukrajinu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Stalo se tak v noci na neděli, kdy skončilo jednostranné třídenní příměří, které vyhlásila Moskva. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že během tohoto klidu zbraní Ukrajina zaútočila více než čtrnácttisíckrát.
13:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Svět čelí třetí světové válce po kouscích, řekl Lev XIV. Vyzval k míru a konci bojů

Nový papež Lev XIV. v nedělním proslovu k věřícím na vatikánském náměstí svatého Petra vyzval ke spravedlivému a trvalému míru na Ukrajině a k zastavení bojů v Pásmu Gazy.
14:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 13 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 22 hhodinami
Načítání...