TÉMA

Autonomie

Nad Sýrií se vznáší hrozba nové invaze

U hranic se Sýrií se shromažďují turečtí vojáci a technika, píše list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož může být invaze na spadnutí. Kurdové prosí o pomoc i budoucího prezidenta USA Donalda Trumpa. Turecko roky okupuje část Sýrie a ohání se ochranou před „teroristy“. Právě kurdské milice přitom porazily s pomocí Západu Islámský stát (IS) a brzdí jeho vzkříšení. Nad jejich autonomií teď visí otazníky. S příchodem nového režimu v Damašku vliv Ankary značně posílí, míní experti.
18. 12. 2024|

Kašmír po dekádě volí. Chce zabránit Módího nadvládě

Obyvatelé indické části Kašmíru jdou poprvé po deseti letech k volbám, které regionu umožní vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění. Řada obyvatel dosud hlasování bojkotovala, nyní ale avizovala svou účast, aby zabránila Indické lidové straně (BJP) premiéra Naréndry Módího vytvořit v převážně muslimském regionu správu.
18. 9. 2024|

Meloniová rapidně mění politický systém Itálie

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.
21. 6. 2024|

Volby v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu

Volby do regionálního parlamentu v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná strana však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, získala ve 135členném parlamentu 42 křesel.
12. 5. 2024Aktualizováno12. 5. 2024|

„Kdy už splatíme to věno?“ Orknejské ostrovy zvažují odchod ze Spojeného království a připojení k Norsku

Souostroví Orkneje by mohlo opustit Spojené království a stát se samosprávným územím Norska. Píše o tom BBC nebo The Guardian poté, co se tamní rada rozhodla prozkoumat „alternativní formy správy“, které by ostrovům u severního pobřeží Skotska umožnily získat více ekonomických příležitostí. Jednou z možností je i změna právního postavení v rámci Británie.
3. 7. 2023|

Vojenský dron s umělou inteligencí v simulaci zabil svého lidského operátora. Bránil mu zničit cíl

Americká armáda měla provést virtuální cvičení, při kterém se testovalo, jak by se drony vybavené umělou inteligencí (AI) zachovaly při útocích na cíle a tento stroj podle informací amerického plukovníka měla v simulaci zabít člověka. Velitel později své vyjádření dementoval s tím, že se špatně vyjádřil.
2. 6. 2023|

Dodávky pomoci do Sýrie vedou přes Turecko a závisí na Rusku. Putin usiluje o jednání obou zemí

Válka v Sýrii trvá už dvanáct let, a přesto, anebo právě proto z velké části zmizela z pozornosti západního světa. Podle OSN je však situace v zemi tíživější než kdy předtím. Čtrnáct milionů lidí je závislých na humanitární pomoci. Zhruba čtvrtina z toho na územích, kam moc diktátora Bašára Asada nesahá. Právě pro ně je klíčový hraniční přechod s jižním Tureckem. A jeho propustnost závisí na souhlasu Rady bezpečnosti, a zvláště Kremlu.
11. 1. 2023|

Muže podezřelého z pařížského útoku na Kurdy soud poslal do vazby

Členové kurdské komunity a další lidé se v pondělí v Paříži zúčastnili pietního pochodu, který uctil památku tří Kurdů zabitých během pátku v centru francouzské metropole. Podle francouzských médií dorazily stovky lidí, kteří mimo jiné volali po „pravdě a spravedlnosti“. Muže zadrženého po útoku si v pondělí nechal předvovat soud, který ho formálně obvinil a poslal do vazby.
26. 12. 2022|

Šedý kardinál i Princ temnoty. Medvedčuk byl Putinovým mužem na Ukrajině

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.
17. 11. 2022|

Vyloučení z OSN otřáslo pozicí Tchaj-wanu. Z reprezentanta celé Číny se stala neuznaná země

Čínská republika a Čínská lidová republika. Tak se jmenují dva dosavadní zástupci Číny v Radě bezpečnosti OSN. Až do roku 1971 držela křeslo Čínská republika – což je formální název Tchaj-wanu – tehdy ovládaná vojenským režimem generála Čankajška. Čínská republika tehdy v organizaci reprezentovala nejen ostrov, ale i celou pevninskou Čínu. Před padesáti lety však OSN dala přednost komunistické Čínské lidové republice. Tchaj-wan ztratil křeslo v Radě bezpečnosti i členství v OSN a mezinárodní postavení. Peking ho považuje za svou provincii, ostrov se ale o návrat do OSN i nadále snaží.
25. 10. 2021|

Krutost války vystřídal krutý hlad. Jižní Súdán prožil těžkou dekádu nezávislosti

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.
9. 7. 2021|

Peking omezuje v Hongkongu svobody a porušuje právní závazky, konstatuje Británie ve zprávě

Peking podkopal vysoký stupeň autonomie Hongkongu a porušil tím své právní závazky. K takovému závěru dochází Británie ve zprávě, v níž hodnotí situaci ve své někdejší kolonii. Čína podle Londýna mimo jiné využila loni zavedeného bezpečnostního zákona k „drastickému omezení svobod“ v Hongkongu a používá ho k potlačení politické opozice. Autonomii a dodržování práv a svobod Hongkongu zaručuje čínsko-britská deklarace z roku 1984, která umožnila Pekingu velkoměsto převzít pod svou správu.
11. 6. 2021Aktualizováno11. 6. 2021|

Odpor proti myanmarské juntě sílí ve vzdálených oblastech země. Spekuluje se o občanské válce

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.
5. 6. 2021|

Čína schválila reformu volebního systému v Hongkongu, upevní dohled Pekingu

Stálý výbor, vrcholný orgán čínského parlamentu, schválil reformu volebního systému v Hongkongu. Změny povedou k upevnění kontroly Pekingu nad velkoměstem, uvedla BBC s odvoláním na čínská státní média. Podle kritiků reforma odstraní z hongkongského parlamentu veškerou opozici.
30. 3. 2021|

Válka v Osetii odhalila sílu nacionalismu na troskách SSSR. V zamrzlé podobě trvá dodnes

Před třiceti lety vpochodovali gruzínští vojáci do Cchinvali, aby porazili osetinské separatisty. Konflikt trvá dodnes, byť už bez bojů. Gruzie kvůli němu nemá pod kontrolou část území, které drtivá většina světa včetně Česka považuje za její. Osetinci se kvůli němu musí v každodenním životě potýkat s hromadou potíží pramenících ze statusu oblasti. A Rusko má díky němu nástroj, jímž může blokovat zásadní geopolitická rozhodnutí sousední země.
5. 1. 2021|

Jemenští separatisté vyhlásili autonomii dohodě navzdory. Podle vlády hrozí „katastrofální následky“

Jemenští separatisté na jihu země vyhlásili autonomii. Centrální jemenská vláda varovala, že by takový krok měl „katastrofické důsledky“. Autonomii povstalci podle mírové dohody, kterou s vládou uzavřeli, vyhlásit neměli, tvrdí však, že Saúdy podporovaný kabinet nedostál závazkům.
26. 4. 2020|

Do Barcelony směřují tisíce odpůrců rozsudku nad katalánskými politiky. Blokují dopravu

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.
16. 10. 2019Aktualizováno16. 10. 2019|

Spor jaderných států o Kašmír hoří už dekády. Muslimové se bojí okupace, pandité touží po návratu

Dvě jaderné mocnosti, Indie a Pákistán, se v srpnu ocitly na prahu války. Bodem sváru je indický Kašmír, sporné území, jemuž Dillí odebralo zvláštní status. Muslimové se obávají indické okupace a ztráty identity. Indická nacionalistická vláda však tvrdí, že bojuje proti sílícímu radikalismu v oblasti, kterou chce začít víc ekonomicky rozvíjet. Zatímco Kašmír zůstává odříznutý od světa, v návrat z exilu doufají statisíce panditů. Hinduistickou elitu vyhnalo na začátku 90. let islámské násilí.
29. 8. 2019|
Islámský stát

SDF: Chalífát padl. Islámský stát byl poražen i ve své poslední baště

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chalífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku.
23. 3. 2019Aktualizováno23. 3. 2019|
Načítání...