Kašmír po dekádě volí. Chce zabránit Módího nadvládě

Obyvatelé indické části Kašmíru jdou poprvé po deseti letech k volbám, které regionu umožní vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění. Řada obyvatel dosud hlasování bojkotovala, nyní ale avizovala svou účast, aby zabránila Indické lidové straně (BJP) premiéra Naréndry Módího vytvořit v převážně muslimském regionu správu.

Módího hinduistická nacionalistická vláda v roce 2019 státu Džammú a Kašmír odebrala autonomní status a rozdělila jej na dvě svazová teritoria a oddělený Ladákh. Tento krok, který měl v Indii a mezi příznivci premiéra velký ohlas, se v Kašmíru setkal především s odporem a byl považován za útok na kašmírskou identitu a autonomii.

Volby umožní regionu vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění, místo aby zůstal pod přímou vládou Dillí. Poslední hlasování se konalo v roce 2014, po nichž Módího BJP poprvé vládla v koalici s místní Lidovou demokratickou stranou. Vláda se však rozpadla v roce 2018 poté, co Módího strana z koalice vystoupila.

Hlasování v Kašmíru v minulosti provázelo násilí, bojkoty a falšování výsledků, přestože je Indie označuje za vítězství nad separatismem. Dillí tentokrát tvrdí, že volby nastolují demokracii po více než třech desetiletích svárů.

Mnozí obyvatelé Kašmíru však hlasování vnímají nejen jako příležitost zvolit si své zástupce, ale také jako možnost vyjádřit svůj protest proti změnám z roku 2019.

Tisíce vojáků v ulicích

Úřady nasadily tisíce policistů a vojáků v sedmi jižních okresech regionu, kde více než 2,3 milionu obyvatel může odevzdat svůj hlas a z 219 kandidátů zvolit 24 zákonodárců v první ze tří fází voleb. Těžkooděnci s puškami zřídili checkpointy a dohlíželi na volební okrsky.

Je to poprvé, co úřady omezily přístup zahraničních novinářů do hlasovacích místností. Odmítly také poskytnout akreditaci většině novinářů, kteří spolupracují se zahraničními médii, včetně AP. Úřady své rozhodnutí nezdůvodnily.

Obyvatelé Kašmíru jdou po dekádě k volbám
Zdroj: Reuters/Sharafat Ali

V průběhu dne se kolem některých volebních místností táhly dlouhé fronty voličů. Hlavní volební úředník regionu uvedl, že k 13:00 místního času (9:15 SELČ) byla zaznamenána volební účast přibližně 41 procent.

Druhá a třetí fáze voleb se budou konat 25. září a 1. října. Hlasy budou sečteny 8. října a vyhlášení výsledků se očekává ve stejný den.

Spory o hranice regionu

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí.

Obě strany si nárokují celé himálajské území. Menší střety mezi armádami obou zemí sporadicky probíhají na celé linii kontroly a zejména v oblasti ledovce Siačen. Významnou roli v konfliktu hrají také územní nároky Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 44 mminutami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 6 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 7 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 7 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami
Načítání...