Kašmír po dekádě volí. Chce zabránit Módího nadvládě

Obyvatelé indické části Kašmíru jdou poprvé po deseti letech k volbám, které regionu umožní vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění. Řada obyvatel dosud hlasování bojkotovala, nyní ale avizovala svou účast, aby zabránila Indické lidové straně (BJP) premiéra Naréndry Módího vytvořit v převážně muslimském regionu správu.

Módího hinduistická nacionalistická vláda v roce 2019 státu Džammú a Kašmír odebrala autonomní status a rozdělila jej na dvě svazová teritoria a oddělený Ladákh. Tento krok, který měl v Indii a mezi příznivci premiéra velký ohlas, se v Kašmíru setkal především s odporem a byl považován za útok na kašmírskou identitu a autonomii.

Volby umožní regionu vytvořit vlastní omezenou vládu a místní shromáždění, místo aby zůstal pod přímou vládou Dillí. Poslední hlasování se konalo v roce 2014, po nichž Módího BJP poprvé vládla v koalici s místní Lidovou demokratickou stranou. Vláda se však rozpadla v roce 2018 poté, co Módího strana z koalice vystoupila.

Hlasování v Kašmíru v minulosti provázelo násilí, bojkoty a falšování výsledků, přestože je Indie označuje za vítězství nad separatismem. Dillí tentokrát tvrdí, že volby nastolují demokracii po více než třech desetiletích svárů.

Mnozí obyvatelé Kašmíru však hlasování vnímají nejen jako příležitost zvolit si své zástupce, ale také jako možnost vyjádřit svůj protest proti změnám z roku 2019.

Tisíce vojáků v ulicích

Úřady nasadily tisíce policistů a vojáků v sedmi jižních okresech regionu, kde více než 2,3 milionu obyvatel může odevzdat svůj hlas a z 219 kandidátů zvolit 24 zákonodárců v první ze tří fází voleb. Těžkooděnci s puškami zřídili checkpointy a dohlíželi na volební okrsky.

Je to poprvé, co úřady omezily přístup zahraničních novinářů do hlasovacích místností. Odmítly také poskytnout akreditaci většině novinářů, kteří spolupracují se zahraničními médii, včetně AP. Úřady své rozhodnutí nezdůvodnily.

Obyvatelé Kašmíru jdou po dekádě k volbám
Zdroj: Reuters/Sharafat Ali

V průběhu dne se kolem některých volebních místností táhly dlouhé fronty voličů. Hlavní volební úředník regionu uvedl, že k 13:00 místního času (9:15 SELČ) byla zaznamenána volební účast přibližně 41 procent.

Druhá a třetí fáze voleb se budou konat 25. září a 1. října. Hlasy budou sečteny 8. října a vyhlášení výsledků se očekává ve stejný den.

Spory o hranice regionu

Kašmír je rozdělen mezi Indii a Pákistán. Od roku 1947, kdy se vznikem obou zemí skončila britská nadvláda na subkontinentu, vedly sousední země dvě války o jeho ovládnutí.

Obě strany si nárokují celé himálajské území. Menší střety mezi armádami obou zemí sporadicky probíhají na celé linii kontroly a zejména v oblasti ledovce Siačen. Významnou roli v konfliktu hrají také územní nároky Číny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko navzdory slovům o příměří udeřilo na ukrajinské obce

Rusko přes jím vyhlášené třídenní příměří více než dvěstěkrát zasáhlo osm ukrajinských osad poblíž fronty v Záporožské oblasti, kde v důsledku útoků zemřela jedna žena, uvedl Reuters s odvoláním na šéfa oblastní správy Ivana Fedorova. Podle serveru Ukrinform útočilo také v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti a v Chersonské oblasti, kde si úder vyžádal jednu oběť. Rusko zase tvrdí, že Ukrajina dronem zasáhla budovu místní správy v ruském Bělgorodu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán po ostřelování hlásí mrtvé, exploze otřásly i indickými městy

Indická armáda v pátek sestřelila stovky bezpilotních letounů, které na několik míst v indické části Kašmíru vyslal sousední Pákistán, napsala agentura Reuters. Podle agentury AP to ale Islámábád popírá. Dillí také dříve oznámilo, že ostřelovalo kašmírskou hranici u pákistánských hranic, kvůli čemuž podle agentury AFP zemřelo pět lidí včetně jednoho dítěte. Reuters během dne také informoval, že v indických městech byly slyšet výbuchy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útroby německého parlamentu skrývají památku na sovětské vojáky

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.
před 4 hhodinami

Nového papeže čekají v USA nelehké úkoly, tamní vládu kritizoval

Zvolení prvního amerického papeže v dějinách katolické církve přivítala administrativa Donalda Trumpa. Ten mu gratuloval mezi prvními a výběr konkláve označil za poctu. Nový pontifik Lev XIV. přitom ještě jako kardinál kritizoval některé kroky vlády USA, především v oblasti imigrační politiky. Nový papež bude mít také nelehký úkol: sjednotit katolickou církev ve Spojených státech, která je hned po Brazílii, Mexiku a Filipínách na světě nejpočetnější. Zvlášť pravicové konzervativní proudy doufají, že opustí některé z liberálnějších postojů svého předchůdce. Amerika bude také čekat, jak se papež postaví například k omezování nošení zbraní nebo rodičovství stejnopohlavních párů, jež v minulosti kritizoval.
před 4 hhodinami

Kyjev i Budapešť hlásí odhalení špionů pracujících údajně pro druhou stranu

Ukrajinská tajná služba SBU podle svého pátečního prohlášení odhalila maďarskou špionážní síť, která pracovala proti zájmům Kyjeva. Shromažďovala prý zpravodajské informace o ukrajinských obranných kapacitách a protivzdušné obraně na jihozápadě země. Dva agenti byli zatčeni, oznámila SBU. Maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó obvinění označil za propagandu a oznámil, že Budapešť vyhostila dva špiony s ukrajinským diplomatickým krytím. Kyjev v reakci následně vyhostil dvojici maďarských diplomatů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Papež Lev XIV. v první mši slíbil vnesení světla do „temných nocí“

V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Francie a Polsko si při hrozbě útoku přijdou na pomoc, zavázali se Macron a Tusk

Francouzský prezident Emmanuel Macron a polský premiér Donald Tusk v pátek podepsali v Nancy na východě Francie smlouvu o přátelství a posílené spolupráci, informovaly agentury AFP a PAP. Bilaterální dohoda podle AFP svědčí o rostoucím vlivu Polska v Evropě tváří v tvář dnešnímu Rusku. Obě strany rovněž signovaly dohodu o civilní jaderné energetice, doplnila polská agentura PAP.
před 6 hhodinami

Ukrajina a ministři EU podpořili vznik tribunálu k ruským zločinům

Ukrajina a téměř dvě desítky evropských ministrů zahraničí v pátek ve Lvově podpořili vznik speciálního tribunálu, který by měl ke zodpovědnosti pohnat vládce Kremlu Vladimira Putina a další ruské lídry za plnohodnotnou vojenskou agresi proti Ukrajině, informuje Reuters. Mluvčí Kremlu na dotaz agentury TASS v reakci bez dalších podrobností uvedl, že vznik tribunálu nebude komentovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...