Meloniová rapidně mění politický systém Itálie

Nahrávám video

Vláda italské premiérky Giorgie Meloniové s účastí krajně pravicových stran během dvou dnů prosadila dvě zásadní reformy politického systému. Senátem nejprve v prvním čtení prošla přímá volba předsedy vlády. Poslanecká sněmovna zase rozšířila autonomii regionů. Opozice hodlá zákony zastavit u ústavního soudu a s pomocí referenda.

Během projednávání zákona, který rozšiřuje pravomoci regionů, došlo v italské sněmovně dokonce ke rvačce. Bohaté kraje na severu se těší, že jim návrh umožní více nakládat s daněmi vybranými na jejich území. Naopak samosprávy na výrazně chudším jihu země se obávají, že budou mít ještě méně peněz na provoz škol a nemocnic. Už nyní jsou rozdíly v dostupnosti služeb státu mezi oběma částmi Itálie propastné.

„Napadli jste ústavu a poškodili soudržnost a národní jednotu naší země,“ osočila zastánce zákona předsedkyně opoziční Demokratické strany Elly Schleinová.

Vládou prosazovaný zákon poslanci schválili po bouřlivém celonočním jednání v sedm hodin ráno. Nepodpořili ho přitom ani někteří zástupci koalice zvolení na jihu země. Opozice už připravuje stížnost k ústavnímu soudu.

Přímá volba premiéra

Jindy rozhádané levicové strany se výjimečně spojily i v boji proti zákonu o přímé volbě italského předsedy vlády, který o den dříve podpořil senát.

Podle kontroverzní ústavní reformy bude vítěz voleb automaticky sestavovat vládu. O důvěru parlamentu ale může žádat nanejvýš dvakrát za sebou. Pokud neuspěje, budou se volby opakovat. Pokud ano, v čele kabinetu může sedět nanejvýš deset let v kuse. V případě, že premiér během funkčního období odstoupí, má do týdne rozpustit sněmovnu. Rozhodně ho tedy nemůže nahradit úřednická vláda jako v minulosti.

„Tato reforma je nutná. Považuji ji za matku všech reforem. Pokud neprojde, považuji ji za natolik potřebnou, že požádám o názor občany. Ale nebude to referendum o mně,“ nechala se slyšet Meloniová.

„Meloniová prodala jih (místopředsedovi vlády Matteovi) Salvinimu. V tomto otřesném obchodu vyměnila větší autonomii za přímou volbu premiéra,“ postěžoval si poslanec Strany zelených Angelo Bonelli.

Na referendum nakonec nejspíš dojde, pravicová vláda totiž nemá v parlamentu potřebnou dvoutřetinovou většinu. Ještě před tím ale musí volební zákon doladit. Zatím totiž není jasné, jak velký bude bonusový počet mandátů pro vítěze voleb, ani kolika procent hlasů bude třeba k jeho dosažení získat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemřel Paolo Bulgari. Rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
04:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
04:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 10 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 12 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 13 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.