Meloniová udělala z eurovoleb v Itálii plebiscit o sobě, její strana získala nejvíc mandátů

Nahrávám video

Pozici první strany v zemi uhájili v eurovolbách v Itálii favorizovaní Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Těžkou porážku ale zaznamenal její koaliční partner Matteo Salvini. Jeho Liga získala před pěti lety 34 procent, letos nedosáhla ani na deset procent. Raduje se naopak opoziční Demokratická strana, která posbírala skoro čtvrtinu hlasů.

Od začátku kampaně nenechala Meloniová nikoho na pochybách. Přestože jako premiérka v Evropském parlamentu zasednout nemohla, stála na čele kandidátky a z eurovoleb udělala plebiscit o sobě. „Pokud mi chcete ukázat, že mi věříte, napište na hlasovací lístek jen Giorgia,“ vzkázala už před volbami.

Sázka jí vyšla. Předsedkyně postfašistické strany se sice od Mussoliniho obdivovatelů úplně neodstřihla, alespoň na mezinárodní scéně se však snaží vystupovat umírněně. Například vůči Bruselu už se nevymezuje tak ostře jako v minulosti. I díky tomu se jí na evropské úrovni daří prosazovat nový postoj k migraci – platbou třetím zemím za vznik azylových center za hranicemi Unie, což oceňují i domácí voliči.

Její Bratři Itálie získali o dva procentní body více než v předloňských parlamentních volbách, a to i na úkor nedávného lídra celé pravice – Mattea Salviniho.

Největšímu poraženému těchto voleb nepomohla ani sázka na vstřícnost k Rusku a odmítání další vojenské podpory Ukrajině. Na rozdíl od Meloniové se také opakovaně hlásil k nacionalistickým stranám v dalších členských zemích – zejména k Francouzce Marine Le Penové. „Vyzývám k hlasování proti válce, k hlasování pro ukončení války. K hlasování, kterým izolujeme nebezpečné střelce, jako je (Emmanuel) Macron,“ prohlásil před volbami Salvini.

„Snižujeme náskok Bratrů Itálie, to byl jeden z našich cílů“

Usmívat se naopak může Elly Schleinová, předsedkyně opoziční Demokratické strany. Její názorově velmi roztříštěné středo-levicové uskupení překonalo očekávání, když dosáhlo na 24 procent hlasů.

„Jsme stranou, která od parlamentních voleb rostla nejvíc. Snižujeme náskok Bratrů Itálie a Giorgie Meloniové. To byl jeden z našich cílů,“ pochvalovala si Schleinová.

Samotná Meloniová si klade cíle ještě vyšší. Chce ještě výrazněji mluvit do politiky celé Evropské unie i složení Evropské komise. Jednoznačnou podporou Ukrajiny si přitom vysloužila pozornost její současné předsedkyně. Ursula von der Leyenová usiluje o druhý mandát a nebrání se ani pomoci od italské premiérky. Ta se ale zatím jednoznačně nevyslovila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 47 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled