Meloniová udělala z eurovoleb v Itálii plebiscit o sobě, její strana získala nejvíc mandátů

3 minuty
Horizont ČT24: V Itálii uspěli v eurovolbách Bratři Itálie premiérky Meloniové
Zdroj: ČT24

Pozici první strany v zemi uhájili v eurovolbách v Itálii favorizovaní Bratři Itálie premiérky Giorgie Meloniové s téměř 29 procenty hlasů. Těžkou porážku ale zaznamenal její koaliční partner Matteo Salvini. Jeho Liga získala před pěti lety 34 procent, letos nedosáhla ani na deset procent. Raduje se naopak opoziční Demokratická strana, která posbírala skoro čtvrtinu hlasů.

Od začátku kampaně nenechala Meloniová nikoho na pochybách. Přestože jako premiérka v Evropském parlamentu zasednout nemohla, stála na čele kandidátky a z eurovoleb udělala plebiscit o sobě. „Pokud mi chcete ukázat, že mi věříte, napište na hlasovací lístek jen Giorgia,“ vzkázala už před volbami.

Sázka jí vyšla. Předsedkyně postfašistické strany se sice od Mussoliniho obdivovatelů úplně neodstřihla, alespoň na mezinárodní scéně se však snaží vystupovat umírněně. Například vůči Bruselu už se nevymezuje tak ostře jako v minulosti. I díky tomu se jí na evropské úrovni daří prosazovat nový postoj k migraci – platbou třetím zemím za vznik azylových center za hranicemi Unie, což oceňují i domácí voliči.

Její Bratři Itálie získali o dva procentní body více než v předloňských parlamentních volbách, a to i na úkor nedávného lídra celé pravice – Mattea Salviniho.

Největšímu poraženému těchto voleb nepomohla ani sázka na vstřícnost k Rusku a odmítání další vojenské podpory Ukrajině. Na rozdíl od Meloniové se také opakovaně hlásil k nacionalistickým stranám v dalších členských zemích – zejména k Francouzce Marine Le Penové. „Vyzývám k hlasování proti válce, k hlasování pro ukončení války. K hlasování, kterým izolujeme nebezpečné střelce, jako je (Emmanuel) Macron,“ prohlásil před volbami Salvini.

„Snižujeme náskok Bratrů Itálie, to byl jeden z našich cílů“

Usmívat se naopak může Elly Schleinová, předsedkyně opoziční Demokratické strany. Její názorově velmi roztříštěné středo-levicové uskupení překonalo očekávání, když dosáhlo na 24 procent hlasů.

„Jsme stranou, která od parlamentních voleb rostla nejvíc. Snižujeme náskok Bratrů Itálie a Giorgie Meloniové. To byl jeden z našich cílů,“ pochvalovala si Schleinová.

Samotná Meloniová si klade cíle ještě vyšší. Chce ještě výrazněji mluvit do politiky celé Evropské unie i složení Evropské komise. Jednoznačnou podporou Ukrajiny si přitom vysloužila pozornost její současné předsedkyně. Ursula von der Leyenová usiluje o druhý mandát a nebrání se ani pomoci od italské premiérky. Ta se ale zatím jednoznačně nevyslovila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 23 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 49 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...