Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.

Základním oznámením je, že základna má být opravdu velká. „Představujeme si měsíční základnu o rozloze stovek čtverečních mil, s různými zařízeními, která budou sloužit k dosažení trvalé lidské přítomnosti na Měsíci,“ představil vizi NASA manažer programu Moon Base Carlos García-Galán. Měla by vyrůst nedaleko jižního pólu Měsíce – hlavně proto, že právě na tomto místě, ve stínu kráterů, se nachází spousta vody ve formě ledu. A voda bude pro tuto misi klíčová, dopravovat ji ze Země by bylo drahé, proto je nutné využít místní zdroje.

NASA se přitom podle manažera programu do procesu plánování měsíční základny nepustila s prioritou velkého rozlohy. Spíše se to vyvinulo přirozeně, jak se všechny prvky začaly skládat v hlavách plánovačů.

NASA přisuzuje nové stanici zásadní význam. „Měsíční základna bude první americkou a lidskou základnou na jiném nebeském tělesu,“ podotkl ředitel agentury Jared Isaacman. „Každá mise, ať už s posádkou, nebo bez ní, bude příležitostí k učení. Jak se vracíme na povrch Měsíce, budujeme infrastrukturu pro pobyt a osvojujeme si dovednosti potřebné k životu a práci v jednom z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších prostředí, jaké si lze představit. Půjdeme tam kvůli vědě, kvůli všemu, co můžeme získat z ekonomického a technologického hlediska, kvůli inovacím, které zlepší život tady na Zemi, a abychom se připravili na to, kam nevyhnutelně půjdeme dál,“ doplnil.

Vozidla i drony

NASA oznámila nové zakázky na měsíční vozítka, která by měla kolem základny vozit posádku, ale také bezpilotní nákladní moduly, jež mají přistávat na Měsíci se zásobami, stavebním materiálem i zařízením pro stanici. Společnost Astrolab na to dostala 219 milionů dolarů a Lunar Outpost 220 milionů dolarů – nejde o konečnou cenu, ale jen o první fázi vývoje.

Vozítko od Astrolabu bude určené k přepravě astronautů, zásob a podpoře vzdálených operací, s kompaktní konfigurací, hmotností necelé tuny a schopností dosáhnout rychlosti kolem deseti kilometrů za hodinu na rovném terénu. Lunar Outpost má vyrobit rovnou dvě vozidla, která by měla být lehčí, autonomní a schopná dlouhého provozu bez nutnosti ovládání člověkem. Všechny tyto čtyřkolky mají pomáhat lidem prozkoumávat jejich okolí, převážet materiál i nasbírané vzorky.

Vizualizace budoucí měsíční základny
Zdroj: NASA

NASA představila i detaily mise Moonfall, v jejímž rámci mají čtyři drony létat na krátké vzdálenosti po povrchu Měsíce a mapovat potenciální místa přistání pro astronauty programu Artemis. Laboratoř NASA Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii se už zabývá vývojem konstrukce a testováním prototypů a pro výrobu kosmické lodi, která má dopravit drony z oběžné dráhy Země na Měsíc, vybrala společnost Firefly Aerospace. Start je plánován na rok 2028.

Drony mají samostatně přistát na povrchu Měsíce a během jednoho měsíčního dne pořídit snímky těžko přístupného terénu ve vysokém rozlišení. Po posledním letu každého dronu má jeho část určená k přežití noci pokračovat v provozu po dobu několika měsíců, což by znamenalo trvalou přítomnost USA na jižním pólu Měsíce.

První tři krůčky

NASA také popsala první tři mise k měsíční základně, které se mají stát prvními reálnými kroky ve výstavbě. Na podzim 2026 by měla k Měsíci vyrazit průzkumná mise Moon Base I. Vybavená by byla citlivými přístroji schopnými zachytit spoustu detailů o přistání. Měsíčního povrchu by se měla dotknout na hřebeni Shackleton Connecting Ridge, aby otestovala, jak snížit riziko spojené s přistáním pilotované mise Artemis plánované na rok 2028.

Ještě na konci letošního roku by měla letět mise Moon Base II, jejímž obsahem bude asi půl tuny nákladu. Má obsahovat vozítko FLIP společnosti Astrolab a další infrastrukturu pro fungování tohoto terénního vozidla.

Jedno z plánovaných měsíčních vozidel
Zdroj: NASA

A také třetí lunární mise, Moon Base III, má odstartovat letos. Přístroj Lunar Vertex má studovat lunární víry s cílem zlepšit porozumění vývoji na povrchu Měsíce a chování materiálů v extrémních podmínkách. Součástí mise by bylo další zařízení od Evropské kosmické agentury a Korejského institutu astronomie a kosmických věd – to odráží komerční a mezinárodní účast na aktivitách Moon Base.

Všechny tři tyto mise jsou jen začátkem mnohem rozsáhlejších plánů. Měsíční základna je tak obří projekt, že k Měsíci a na Měsíc se nyní plánuje nejméně desítka dalších letů, jež by měla NASA detailně popsat ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 10 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 13 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 15 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 16 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 17 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 18 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.