Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.

Základním oznámením je, že základna má být opravdu velká. „Představujeme si měsíční základnu o rozloze stovek čtverečních mil, s různými zařízeními, která budou sloužit k dosažení trvalé lidské přítomnosti na Měsíci,“ představil vizi NASA manažer programu Moon Base Carlos García-Galán. Měla by vyrůst nedaleko jižního pólu Měsíce – hlavně proto, že právě na tomto místě, ve stínu kráterů, se nachází spousta vody ve formě ledu. A voda bude pro tuto misi klíčová, dopravovat ji ze Země by bylo drahé, proto je nutné využít místní zdroje.

NASA se přitom podle manažera programu do procesu plánování měsíční základny nepustila s prioritou velkého rozlohy. Spíše se to vyvinulo přirozeně, jak se všechny prvky začaly skládat v hlavách plánovačů.

NASA přisuzuje nové stanici zásadní význam. „Měsíční základna bude první americkou a lidskou základnou na jiném nebeském tělesu,“ podotkl ředitel agentury Jared Isaacman. „Každá mise, ať už s posádkou, nebo bez ní, bude příležitostí k učení. Jak se vracíme na povrch Měsíce, budujeme infrastrukturu pro pobyt a osvojujeme si dovednosti potřebné k životu a práci v jednom z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších prostředí, jaké si lze představit. Půjdeme tam kvůli vědě, kvůli všemu, co můžeme získat z ekonomického a technologického hlediska, kvůli inovacím, které zlepší život tady na Zemi, a abychom se připravili na to, kam nevyhnutelně půjdeme dál,“ doplnil.

Vozidla i drony

NASA oznámila nové zakázky na měsíční vozítka, která by měla kolem základny vozit posádku, ale také bezpilotní nákladní moduly, jež mají přistávat na Měsíci se zásobami, stavebním materiálem i zařízením pro stanici. Společnost Astrolab na to dostala 219 milionů dolarů a Lunar Outpost 220 milionů dolarů – nejde o konečnou cenu, ale jen o první fázi vývoje.

Vozítko od Astrolabu bude určené k přepravě astronautů, zásob a podpoře vzdálených operací, s kompaktní konfigurací, hmotností necelé tuny a schopností dosáhnout rychlosti kolem deseti kilometrů za hodinu na rovném terénu. Lunar Outpost má vyrobit rovnou dvě vozidla, která by měla být lehčí, autonomní a schopná dlouhého provozu bez nutnosti ovládání člověkem. Všechny tyto čtyřkolky mají pomáhat lidem prozkoumávat jejich okolí, převážet materiál i nasbírané vzorky.

Vizualizace budoucí měsíční základny
Zdroj: NASA

NASA představila i detaily mise Moonfall, v jejímž rámci mají čtyři drony létat na krátké vzdálenosti po povrchu Měsíce a mapovat potenciální místa přistání pro astronauty programu Artemis. Laboratoř NASA Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii se už zabývá vývojem konstrukce a testováním prototypů a pro výrobu kosmické lodi, která má dopravit drony z oběžné dráhy Země na Měsíc, vybrala společnost Firefly Aerospace. Start je plánován na rok 2028.

Drony mají samostatně přistát na povrchu Měsíce a během jednoho měsíčního dne pořídit snímky těžko přístupného terénu ve vysokém rozlišení. Po posledním letu každého dronu má jeho část určená k přežití noci pokračovat v provozu po dobu několika měsíců, což by znamenalo trvalou přítomnost USA na jižním pólu Měsíce.

První tři krůčky

NASA také popsala první tři mise k měsíční základně, které se mají stát prvními reálnými kroky ve výstavbě. Na podzim 2026 by měla k Měsíci vyrazit průzkumná mise Moon Base I. Vybavená by byla citlivými přístroji schopnými zachytit spoustu detailů o přistání. Měsíčního povrchu by se měla dotknout na hřebeni Shackleton Connecting Ridge, aby otestovala, jak snížit riziko spojené s přistáním pilotované mise Artemis plánované na rok 2028.

Ještě na konci letošního roku by měla letět mise Moon Base II, jejímž obsahem bude asi půl tuny nákladu. Má obsahovat vozítko FLIP společnosti Astrolab a další infrastrukturu pro fungování tohoto terénního vozidla.

Jedno z plánovaných měsíčních vozidel
Zdroj: NASA

A také třetí lunární mise, Moon Base III, má odstartovat letos. Přístroj Lunar Vertex má studovat lunární víry s cílem zlepšit porozumění vývoji na povrchu Měsíce a chování materiálů v extrémních podmínkách. Součástí mise by bylo další zařízení od Evropské kosmické agentury a Korejského institutu astronomie a kosmických věd – to odráží komerční a mezinárodní účast na aktivitách Moon Base.

Všechny tři tyto mise jsou jen začátkem mnohem rozsáhlejších plánů. Měsíční základna je tak obří projekt, že k Měsíci a na Měsíc se nyní plánuje nejméně desítka dalších letů, jež by měla NASA detailně popsat ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
před 46 mminutami

Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.
před 50 mminutami

VideoZájem o posilující dávky vakcín mezi Čechy klesá, pomoct má očkovací strategie

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.
před 6 hhodinami

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
před 19 hhodinami

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
před 21 hhodinami

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
včera v 12:18

Spalničky zabily v Bangladéši už přes 500 lidí, většinou neočkované děti

V Bangladéši si epidemie spalniček vyžádala už více než pět set životů, většinou dětských. Jedná se tam o nejtragičtější vlnu nemoci za poslední desítky let. Počet obětí minulý týden rychle rostl, během jediného dne zemřelo v tamních nemocnicích třináct dětí.
včera v 12:00

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
25. 5. 2026
Načítání...