Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.

Základním oznámením je, že základna má být opravdu velká. „Představujeme si měsíční základnu o rozloze stovek čtverečních mil, s různými zařízeními, která budou sloužit k dosažení trvalé lidské přítomnosti na Měsíci,“ představil vizi NASA manažer programu Moon Base Carlos García-Galán. Měla by vyrůst nedaleko jižního pólu Měsíce – hlavně proto, že právě na tomto místě, ve stínu kráterů, se nachází spousta vody ve formě ledu. A voda bude pro tuto misi klíčová, dopravovat ji ze Země by bylo drahé, proto je nutné využít místní zdroje.

NASA se přitom podle manažera programu do procesu plánování měsíční základny nepustila s prioritou velkého rozlohy. Spíše se to vyvinulo přirozeně, jak se všechny prvky začaly skládat v hlavách plánovačů.

NASA přisuzuje nové stanici zásadní význam. „Měsíční základna bude první americkou a lidskou základnou na jiném nebeském tělesu,“ podotkl ředitel agentury Jared Isaacman. „Každá mise, ať už s posádkou, nebo bez ní, bude příležitostí k učení. Jak se vracíme na povrch Měsíce, budujeme infrastrukturu pro pobyt a osvojujeme si dovednosti potřebné k životu a práci v jednom z nejnáročnějších a nejnebezpečnějších prostředí, jaké si lze představit. Půjdeme tam kvůli vědě, kvůli všemu, co můžeme získat z ekonomického a technologického hlediska, kvůli inovacím, které zlepší život tady na Zemi, a abychom se připravili na to, kam nevyhnutelně půjdeme dál,“ doplnil.

Vozidla i drony

NASA oznámila nové zakázky na měsíční vozítka, která by měla kolem základny vozit posádku, ale také bezpilotní nákladní moduly, jež mají přistávat na Měsíci se zásobami, stavebním materiálem i zařízením pro stanici. Společnost Astrolab na to dostala 219 milionů dolarů a Lunar Outpost 220 milionů dolarů – nejde o konečnou cenu, ale jen o první fázi vývoje.

Vozítko od Astrolabu bude určené k přepravě astronautů, zásob a podpoře vzdálených operací, s kompaktní konfigurací, hmotností necelé tuny a schopností dosáhnout rychlosti kolem deseti kilometrů za hodinu na rovném terénu. Lunar Outpost má vyrobit rovnou dvě vozidla, která by měla být lehčí, autonomní a schopná dlouhého provozu bez nutnosti ovládání člověkem. Všechny tyto čtyřkolky mají pomáhat lidem prozkoumávat jejich okolí, převážet materiál i nasbírané vzorky.

Vizualizace budoucí měsíční základny
Zdroj: NASA

NASA představila i detaily mise Moonfall, v jejímž rámci mají čtyři drony létat na krátké vzdálenosti po povrchu Měsíce a mapovat potenciální místa přistání pro astronauty programu Artemis. Laboratoř NASA Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii se už zabývá vývojem konstrukce a testováním prototypů a pro výrobu kosmické lodi, která má dopravit drony z oběžné dráhy Země na Měsíc, vybrala společnost Firefly Aerospace. Start je plánován na rok 2028.

Drony mají samostatně přistát na povrchu Měsíce a během jednoho měsíčního dne pořídit snímky těžko přístupného terénu ve vysokém rozlišení. Po posledním letu každého dronu má jeho část určená k přežití noci pokračovat v provozu po dobu několika měsíců, což by znamenalo trvalou přítomnost USA na jižním pólu Měsíce.

První tři krůčky

NASA také popsala první tři mise k měsíční základně, které se mají stát prvními reálnými kroky ve výstavbě. Na podzim 2026 by měla k Měsíci vyrazit průzkumná mise Moon Base I. Vybavená by byla citlivými přístroji schopnými zachytit spoustu detailů o přistání. Měsíčního povrchu by se měla dotknout na hřebeni Shackleton Connecting Ridge, aby otestovala, jak snížit riziko spojené s přistáním pilotované mise Artemis plánované na rok 2028.

Ještě na konci letošního roku by měla letět mise Moon Base II, jejímž obsahem bude asi půl tuny nákladu. Má obsahovat vozítko FLIP společnosti Astrolab a další infrastrukturu pro fungování tohoto terénního vozidla.

Jedno z plánovaných měsíčních vozidel
Zdroj: NASA

A také třetí lunární mise, Moon Base III, má odstartovat letos. Přístroj Lunar Vertex má studovat lunární víry s cílem zlepšit porozumění vývoji na povrchu Měsíce a chování materiálů v extrémních podmínkách. Součástí mise by bylo další zařízení od Evropské kosmické agentury a Korejského institutu astronomie a kosmických věd – to odráží komerční a mezinárodní účast na aktivitách Moon Base.

Všechny tři tyto mise jsou jen začátkem mnohem rozsáhlejších plánů. Měsíční základna je tak obří projekt, že k Měsíci a na Měsíc se nyní plánuje nejméně desítka dalších letů, jež by měla NASA detailně popsat ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 21 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.