Tatarstán

Ruský vojenský soud v pátek vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Rusko mělo dříve problémy s vývojem vlastních dronů s dlouhým doletem. Platilo to ale jen do doby, než mu Írán prodal příslušnou technologii. Partnerství na výrobě dronů íránské konstrukce na ruské půdě výrazně posílilo dronový průmysl Moskvy, uvádí zpráva, na kterou upozornil The Washington Post (WP). Výsledkem je, že na Ukrajinu v poslední době útočí stovky ruských bezpilotních strojů denně.

Česko nevydá ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangalejevovou do Ruska, rozhodl pražský městský soud. Vyhověl návrhu státní zástupkyně Kateřiny Štěpánkové, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Rusko ženu stíhá za údajné vyzývání k terorismu, jeho ospravedlňování a šíření lží o ruské armádě. Podle žalobkyně ale informovala o ruské agresi na Ukrajině způsobem, který se nelíbil ruským autoritám, což v Česku není trestné.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších 54 zraněno při útoku ruského bezpilotního letounu na město Marhanec v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to ve středu ráno šéf tamní oblastní správy Serhij Lysak, který bilanci zraněných podle listu Ukrajinska pravda během dne zpřesňoval. Úder, jenž byl součástí rozsáhlé vlny útoků na značnou část území Ukrajiny, zasáhl autobus, který vezl lidi do práce.

Ukrajinský generální štáb potvrdil vzdušný úder na podnik vyrábějící útočné drony v ruském Jelabužském okrese v Tatarstánu, který se nachází asi tisíc kilometrů od hranic s Ukrajinou. Ruská média dříve informovala o sestřelení jednoho či více bezpilotních letounů nad městem Jelabuga.

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.

Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že v noci z pondělí na úterý uskutečnily svůj dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti dvě stě až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu. Informace není možné nezávisle ověřit, o rozsáhlém útoku a škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Stoupenci takzvaného Islámského státu (IS) dále rozšiřují své působení severně od Sýrie a Iráku. Tuto radikální teroristickou skupinu nyní intenzivně vyšetřuje Turecko. Podle tamních bezpečnostních zdrojů protiteroristická policie mimo jiné zadržela podezřelého ruského občana, údajného člena IS, jenž pracoval na stavbě jaderné elektrárny Akkuyu. V posledních dvou týdnech zajistily úřady mnoho dalších osob podezřelých z vazeb na IS. Teroristická organizace se koncem ledna přihlásila také k útoku na katolický kostel v Istanbulu, při kterém dva radikálové zastřelili jednoho člověka.

České úřady se zabývají dalším majetkem Ruska, který by mohl být obstavený v rámci národních sankcí. Podle informací ČT Finanční analytický úřad (FAÚ) prověřuje hotely ovládané ruskými státními organizacemi. Už před dvěma týdny vláda uvalila sankce na společnost ovládající v Česku desítky nemovitostí Ruské federace.

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Rusko ve středu v Kazani zadrželo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která běžně žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, hrozí jí tak až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem „hluboce znepokojen“. Stanice Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) v prohlášení zatčení své novinářky odsoudila a žádá okamžité propuštění. V Rusku už je několik měsíců zadržován také další novinář s americkým občanstvím –⁠ Evan Gershkovich.

Rusky hovořící podnikatelé napojení na kremelské politiky a oligarchy stále kontrolují majetek v miliardách korun. Podle analytiků ze společnosti Datlab jde zejména o nemovitosti a historické budovy. ČT zjistila, že rusky hovořící podnikatel s vazbami na sankcionované oligarchy, který vlastní zámek Hrubá Skála, ovládá i rozsáhlý komplex v centru Karlových Varů.

Ruská válka na Ukrajině se nevyvíjí tak, jak si Kreml představoval, což by podle některých ruských i západních analytiků mohlo vést k rozpadu federace. Takové úvahy se sice objevovaly už dřív, neboť odstředivé tendence potenciálně ohrožující územní celistvost Ruska, nejsou nové. Současná situace by ale mohla výrazně oslabit centrální moc v Moskvě, což by v kombinaci s dalšími negativními důsledky války mohlo separatismus posílit.

Ruské úřady v tichosti rekrutují dobrovolníky pro boje na Ukrajině. Ačkoliv Moskva zatím nevyhlásila všeobecnou mobilizaci, nařídila ruským regionům, aby daly dohromady prapory o čtyřech stovkách dobrovolníků, kteří po měsíčním výcviku zamíří na frontu. Úřady za to slibují mzdy v násobcích ruského průměru. Do konce srpna by mohlo na Ukrajinu zamířit kolem 34 tisíc ruských dobrovolníků.

Při nehodě malého dvoumotorového letadla v ruském Tatarstánu zahynulo nejméně šestnáct lidí, šest vyvázlo se zraněním, uvedly v neděli tiskové agentury. Šest osob, které pád letadla přežily, údajně utrpělo vážná poranění. Stroj L-410, který byl vyroben ještě v někdejším Československu a který patřil místnímu aeroklubu, se zřítil bezprostředně po startu z letiště ve městě Menzelinsk.

Nejméně devět obětí si vyžádala střelba ozbrojeného útočníka ve škole v Kazani v ruském Tatarstánu. O život přišlo sedm dětí, učitelka a další zaměstnankyně školy. Mrtví ale mohou přibýt, protože šest z 18 zraněných dětí je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče. Zranění utrpěli také další tři dospělí. Úřady vyhlásily v Tatarstánu na středu 12. května státní smutek.

V ruském Tatarstánu dopadli jednoho z nejhorších sériových vrahů novodobé historie. Policie podezírá osmatřicetiletého Radika Tagirova nejméně z 26 vražd. Vyšetřovatelé se domnívají, že jich mohlo být ještě více. Své oběti si vybíral mezi důchodkyněmi, které uškrtil a poté oloupil.

Nevpuštění letadla s českou delegací v čele s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem do Kazaně byla technická záležitost. Česká strana bude nyní jednat s ruskou stranou o tom, aby se tato situace neopakovala. Po sobotním jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana to řekl ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD).

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) předčasně ukončil pětidenní cestu s podnikatelskou misí v Rusku a vrací se do Prahy. Tamní úřady totiž neumožnily delegaci přelet z Moskvy do Kazaně v Tatarstánu. Jako první o tom informoval server deníku E15. Podle Tomana vyvolává situace otázky nad skutečným zájmem ruské strany o vzájemnou spolupráci.

Chrám všech náboženství roste v ruské Kazani. Vzniká z peněz místního nadšence a z darů lidí. Svatyně má pod jednou střechou spojit šestnáct světových vyznání. Bohoslužby se tam však konat nebudou, prostor má sloužit jako muzeum a kulturní centrum. Stavba sice není dokončená, už teď ale láká turisty z celého světa.