Ruské úřady zadržely novinářku Kurmaševovou, která běžně žije v Česku

Rusko ve středu v Kazani zadrželo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která běžně žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, hrozí jí tak až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem „hluboce znepokojen“. Stanice Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) v prohlášení zatčení své novinářky odsoudila a žádá okamžité propuštění. V Rusku už je několik měsíců zadržován také další novinář s americkým občanstvím –⁠ Evan Gershkovich.

Kurmaševovou policie podle CPJ zadržela na základě neopodstatněných obvinění. Výbor proto vyzval k jejímu okamžitému propuštění a stažení veškerých obvinění. „Žurnalistika není zločin a zadržení Kurmaševové je dalším důkazem, že Rusko je odhodláno potlačit nezávislé zpravodajství,“ uvedlo novinářské sdružení.

Oficiálním důvodem zadržení novinářky je podle ruských úřadů to, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agentka“, když shromažďovala informace o ruských vojenských aktivitách, které „by mohly být použity proti bezpečnosti Ruské federace“. Pokud by byla postavena před soud a shledána vinou, hrozilo by jí podle CPJ až pět let vězení.

Označení „zahraniční agent“ využívají ruské úřady podle analytiků k šikaně a trestu těch svých kritiků, kteří dostávají peníze ze zahraničí či jsou vnímáni jako pracující pod „zahraničním vlivem“, například občanské skupiny, aktivisté, nevládní organizace či právě novináři.

Zabývala se menšinami v Rusku

Kurmaševová, která má jak ruské, tak americké občanství, podle RFE/RL žije s manželem a dětmi v Praze. Do Ruska odcestovala 20. května z rodinných důvodů a 2. června byla před svým zpátečním letem dočasně zadržena na letišti v Kazani. Úřady jí zabavily americký i ruský pas a uložily pokutu za to, že si u nich nezaregistrovala ten americký, doplnilo rádio RFE/RL. Od té doby novinářka čekala na vrácení dokladů, ale ve středu jí místo toho bylo oznámeno nové obvinění.

Novinářka se podle vyjádření RFE/RL dlouhodobě zabývala osudy menšinových etnik v ruském Tatarstánu, Baškortostánu a v oblasti řeky Volhy na Urale. Informovala o snahách chránit tatarský jazyk a kulturu před zásahy ruských úřadů, které podle stanice na menšiny v posledních letech vyvíjí rostoucí tlak.

Už od konce března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Jak americké úřady, tak WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...