Ruské úřady zadržely novinářku Kurmaševovou, která běžně žije v Česku

Rusko ve středu v Kazani zadrželo rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která běžně žije v Česku. Nezaregistrovala se jako „zahraniční agentka“, hrozí jí tak až pět let za mřížemi, informoval na svém webu Výbor na ochranu novinářů (CPJ), který je případem „hluboce znepokojen“. Stanice Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) v prohlášení zatčení své novinářky odsoudila a žádá okamžité propuštění. V Rusku už je několik měsíců zadržován také další novinář s americkým občanstvím –⁠ Evan Gershkovich.

Kurmaševovou policie podle CPJ zadržela na základě neopodstatněných obvinění. Výbor proto vyzval k jejímu okamžitému propuštění a stažení veškerých obvinění. „Žurnalistika není zločin a zadržení Kurmaševové je dalším důkazem, že Rusko je odhodláno potlačit nezávislé zpravodajství,“ uvedlo novinářské sdružení.

Oficiálním důvodem zadržení novinářky je podle ruských úřadů to, že se nezaregistrovala jako „zahraniční agentka“, když shromažďovala informace o ruských vojenských aktivitách, které „by mohly být použity proti bezpečnosti Ruské federace“. Pokud by byla postavena před soud a shledána vinou, hrozilo by jí podle CPJ až pět let vězení.

Označení „zahraniční agent“ využívají ruské úřady podle analytiků k šikaně a trestu těch svých kritiků, kteří dostávají peníze ze zahraničí či jsou vnímáni jako pracující pod „zahraničním vlivem“, například občanské skupiny, aktivisté, nevládní organizace či právě novináři.

Zabývala se menšinami v Rusku

Kurmaševová, která má jak ruské, tak americké občanství, podle RFE/RL žije s manželem a dětmi v Praze. Do Ruska odcestovala 20. května z rodinných důvodů a 2. června byla před svým zpátečním letem dočasně zadržena na letišti v Kazani. Úřady jí zabavily americký i ruský pas a uložily pokutu za to, že si u nich nezaregistrovala ten americký, doplnilo rádio RFE/RL. Od té doby novinářka čekala na vrácení dokladů, ale ve středu jí místo toho bylo oznámeno nové obvinění.

Novinářka se podle vyjádření RFE/RL dlouhodobě zabývala osudy menšinových etnik v ruském Tatarstánu, Baškortostánu a v oblasti řeky Volhy na Urale. Informovala o snahách chránit tatarský jazyk a kulturu před zásahy ruských úřadů, které podle stanice na menšiny v posledních letech vyvíjí rostoucí tlak.

Už od konce března Rusko zadržuje amerického novináře listu The Wall Street Journal (WSJ) Gershkoviche, který čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí až dvacet let odnětí svobody. Je to první takový případ v rusko-amerických vztazích za téměř čtyřicet let. Jak americké úřady, tak WSJ obvinění novináře důrazně odmítají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...