Ruští vyšetřovatelé obvinili zadrženého novináře ze špionáže

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

„Gershkovich byl obviněn,“ informoval Interfax. Jak agentura doplnila, jde o obvinění ze špionáže podle článku 276 zákoníku Ruské federace a novináře oficiálně obvinila ruská tajná služba FSB. Ruské zpravodajské agentury už neupřesnily, jakou formou byl Gershkovich obviněn nebo kdy se tak stalo, obvykle je ale obviněným předložen dokument, který obvinění popisuje, napsala agentura AP.

„Vznesení obvinění proti Evanu Gershkovichovi je jen dalším důkazem toho, jak prohnilým se Rusko za vlády Putina stalo. Uvěznit novináře je projevem slabosti, nikoli síly. Česko bude vždycky stát na straně svobodného tisku a lidských práv,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Gershkovichovo zadržení na konci března oznámila ruská tajná služba FSB. Ta uvedla, že Američana zadržela v Jekatěrinburgu na Urale při pokusu získat tajné informace, a zahájila proti němu trestní stíhání. Podle FSB Gershkovich shromažďoval pro americkou stranu informace o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku, které představovaly státní tajemství. Hrozí mu až dvacet let ve vězení.

Novinář obvinění odmítl

Jednatřicetiletý novinář i WSJ obvinění ze špionáže už dříve odmítli jako zcela nepodložená. Soud následně Gershkoviche poslal do moskevské vazební věznice Lefortovo. Gershkovich je prvním americkým korespondentem od doby studené války, který byl zadržen kvůli obvinění ze špionáže, uvedla AP.

Právníci, kteří ho zastupují, se s novinářem poprvé setkali v úterý, uvedla šéfredaktorka WSJ Emma Tuckerová. Dodala, že se „Evan těší dobrému zdraví a je vděčný za obrovskou podporu z celého světa“. „Nadále vyzýváme k jeho okamžitému propuštění,“ doplnila.

Mezi Moskvou a Západem vládne zvýšené napětí od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kreml po invazi zesílil represe proti opozici i novinářům a tvrdě zakročil proti všem, kdo se veřejně odchýlí od jeho oficiálního výkladu událostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
07:47Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pákistán porušil dohodu o příměří, zní z Indie po explozích ve Šrínagaru

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém příměří. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
06:08Aktualizovánopřed 51 mminutami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
18:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
před 3 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
10:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Putin chce vše, stěžuje si dle WSJ v soukromí Trump

Americký prezident Donald Trump vyjadřuje v soukromí frustraci, že se mu nedaří zastavovat války. Napsal to deník The Wall Street Journal (WSJ), který jako příklad zmínil nedávnou večeři Trumpa s jeho podporovateli. V předvolební kampani Trump sliboval rychle zastavit válku na Ukrajině, což se podle WSJ očividně nepodařilo. Bílý dům však výsledky dosažené novou administrativou během prvních sto dní vlády hájí.
před 6 hhodinami

Sovětská sonda ze 70. let se rozpadla po vstupu do atmosféry

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu kolem osmé hodiny ráno středoevropského času po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU SST). Podle ruské kosmické agentury Roskosmos družice dopadla do Indického oceánu.
před 6 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
před 8 hhodinami
Načítání...