Ruský soud poslal do vazby amerického reportéra, údajně kvůli podezření ze špionáže

Soud v Moskvě poslal do vazby amerického novináře deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož zadržení pro podezření ze špionáže dříve ve čtvrtek oznámila ruská tajná služba FSB. Novinář vinu před soudem odmítl, informovala agentura TASS. Gershkovich psal o žoldnéřské Wagnerově skupině, řekl jeho spolupracovník.

Odborník na PR Jaroslav Širšikov ve čtvrtek na aplikaci Telegram uvedl, že mu v noci volal zaměstnanec WSJ, kterému se nepodařilo Gershkoviche kontaktovat „On (Gershkovich) byl naposledy on-line včera kolem 15:00. Všichni jsme ho viděli. Domluvil si se mnou rozhovor,“ citoval Širšikova server 66.ru. 

Ve středu místní média rovněž informovala, že příslušníci silových struktur u jedné z restaurací v Jekatěrinburgu zadrželi osobu tak, že jí přetáhli přes hlavu svetr. Širšikov uvedl, že zadrženým by mohl být právě dvaatřicetiletý Gershkovich.

9 minut
Karel Rožánek hovořil o zadržení amerického reportéra v Rusku
Zdroj: ČT24

Později ve stejný den poslal soud  Gershkoviche do vazby do 29. května s tím, že novinář bude umístěn do moskevské vazební věznice Lefortovo. Proces bude veden ve stupni utajení „přísně tajné“, oznámil soud po jednání za zavřenými dveřmi.

Podle TASS reportér deníku WSJ vinu před soudem popřel. Samotný list vydal dříve prohlášení, ve kterém nařčení odmítá. Gerschkovichův právník Daniil Berman uvedl, že nebyl vpuštěn do soudní síně. „Řekli mi, že už má advokáta ex offo,“ citoval jej TASS. Podle agentury RIA Novosti musel být Lefortovský soud před projednáváním Gershkovichova případu vyklizen kvůli bombové hrozbě.

Reportér byl dle Kremlu chycen při činu

„To, co dělal zaměstnanec amerického listu WSJ v Jekatěrinburgu, nemá s novinařinou nic společného,“ uvedla na Telegramu mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Není to poprvé, co byly status ‚zahraničního zpravodaje‘, novinářské vízum a akreditace zneužity cizinci v naší zemi k zakrytí (výzvědné) činnosti,“ dodala. Kreml podle agentury Reuters stejně jako mluvčí ruské diplomacie uvedl, že Gershkovich byl „chycen při činu“.

Server WSJ obvinění odmítl. „The Wall Street Journal důrazně odmítá obvinění ze strany FSB a žádá o okamžité propuštění našeho důvěryhodného a oddaného reportéra Evana Gershkoviche. Vyjadřujeme solidaritu s Evanem a jeho rodinou,“ uvedl deník.

Důkazy o novinářově vině FSB neposkytla, upozornila agentura Reuters. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová mezitím prohlásila, že veřejnost bude mít příležitost si tvrzení úřadů ověřit. „Příslušná prohlášení byla učiněna prostřednictvím našich bezpečnostních služeb. Myslím, že je poskytnou i veřejně, a vy budete mít možnost si to ověřit,“ řekla.

Podle serveru The Moscow Times je Gershkovich prvním zahraničním novinářem obviněným v Rusku ze špionáže od konce studené války. Podle agentury AP je prvním takovým Američanem od roku 1986, kdy tehdejší sovětská tajná služba KGB zatkla žurnalistu Nicholase Daniloffa. Toho Sověti zanedlouho propustili v rámci výměny za člena mise SSSR při OSN, kterého zatkla americká FBI rovněž v souvislosti se špionáží.

AP dále upozornila, že ruské úřady Gershkoviche zatkly v době vyostřeného napětí mezi Západem a Moskvou kvůli rusko-ukrajinské válce a v době, kdy Kreml zesílil represe proti opozičním aktivistům, nezávislým novinářům a občanské společnosti. Rusko zpřísnilo cenzurní zákony poté, co loni v únoru zahájilo invazi na Ukrajinu. Rozšířila se také definice toho, co je státní tajemství, zejména ve vojenské oblasti, píše Reuters.

Zadržení reportéra WSJ už odsoudily Spojené státy. „Ministerstvo zahraničí je v této záležitosti v přímém kontaktu s ruskou vládou,“ uvedla mluvčí Bílého domu s poznámkou, že americké úřady se snaží zajistit konzulární přístup ke Gershkovichovi.

Gershkovich psal o wagnerovcích

Do Jekatěrinburgu novinář podle Širšikova přicestoval z Moskvy, aby zde nasbíral materiál k chystanému článku o žoldnéřské Wagnerově skupině, která se podílí na ruské invazi na Ukrajinu. Gershkovich se podle zdrojů portálu Meduza ze západních médií rovněž vydal do města Nižnij Tagil, kde sídlí podnik Uralvagonzavod, který vyrábí armádní techniku.

Zkoumat wagnerovce právě do Jekatěrinburgu přijel novinář z toho důvodu, že zakladatel žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin několikrát kritizoval místní úřady, uvedl novinářův průvodce Širšikov. „Evan o cestě nikde veřejně nepsal, s různými mluvčími se setkával v kuloárech,“ sdělil lokálnímu portálu 66.ru Širšikov.

„Problém je v tom, že nedávno aktualizované ruské zákony a výklad FSB o špionáži dnes umožňují uvěznit každého, kdo se prostě zajímá o vojenské záležitosti,“ uvedla Taťána Stanovajová, zakladatelka politické poradenské společnosti R.Politik. Podle ní se zdá, že Moskva si Gershkoviche vzala jako „rukojmí“ pro případnou budoucí výměnu vězňů.

„Nepsané pravidlo ‚nesahejte na akreditované zahraniční novináře‘ přestalo platit,“ reagoval známý ruský obhájce Ivan Pavlov, podle něhož je případ proti americkému novináři vykonstruovaný proto, aby Moskva měla „trumfy“ pro budoucí výměnu vězňů. Bude pravděpodobně vyřešen „nikoliv právními, ale politickými a diplomatickými prostředky“, domnívá se. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov mezitím uvedl, že je příliš brzy hovořit o možné výměně.

Gershkovich žije asi šest let v Moskvě, z níž pokrývá pro WSJ dění v bývalých státech Sovětského svazu. Dříve pracoval také pro agenturu AFP, deník The New York Times a ruské internetové noviny The Moscow Times.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 1 hhodinou

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 1 hhodinou

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný. Podle expertů režim protesty zřejmě prozatím potlačil, píše agentura AFP.
11:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...