Ruský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce, Česko ji nehodlá vydat

Ruský vojenský soud v pátek vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Ruska, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o její plnohodnotné válce proti Ukrajině.

Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení. Jemu i Kurbangalejevové také zakázal spravovat webové stránky na čtyři roky, píše TASS, podle něhož rozsudek zatím nenabyl právní moci a lze se proti němu odvolat.

„Soud v Moskvě právě oznámil můj trest: osm let vězení plus zákaz spravovat webové stránky na čtyři roky. Prozatím jsem se rozhodla vzpamatovat se z rány sklenkou růžového vína v kavárně v městečku Châteaufort u Paříže. Musím popřemýšlet, jak s tím vším žít,“ uvedla v pátek na Facebooku Kurbangalejevová.

„Žádné zvláštní pocity nemám, protože jsem rozsudek čekala. I to, jaký bude. Udivilo mě jen to, jak rychle se to odehrálo,“ popsala také v rozhovoru pro ČTK Kurbangalejevová, kterou zpráva zastihla na dovolené ve Francii. K vynesenému verdiktu osmi let za mřížemi poznamenala, že ji ruské úřady zavřít nemohou, neboť žije v Evropě a do Ruska se nyní vracet nehodlá.

„Spíš mne zajímá, proč mají ruské úřady o mě takový zájem. Protože mnoho mých kolegů, novinářů žijících v zahraničí, stejně jako já kritizovalo putinovský režim, a v mém případě Rusko požádalo o extradici. Odpověď na to ale nemám,“ řekla Kurbangalejevová, která hodlá nadále spravovat své účty na sociálních sítích i serveru YouTube.

Už dříve obě obvinění proti sobě označila za „vycucaná z prstu“. „Na jaře roku 2024 jsme s členem legie ‚Svoboda Rusku‘ Alexejem Baranovským upřímně a pravdivě pověděli o tom, jak bojují Rusové, kteří si vybrali správnou stranu – tu ukrajinskou, nic víc,“ napsala před několika dny novinářka v jiném příspěvku.

Rusko od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Například zveřejnění toho, co ruské úřady označují za lživé zprávy o ruské armádě, může vést k mnohaletému vězení. Řada západních médií z Moskvy po její invazi na Ukrajinu a zavedení zákonů postihující takzvanou diskreditaci armády odešla. Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize Kurbangalejevová opustila Rusko už po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Ruské úřady na ni vydaly zatykač loni v červnu. Letos v únoru vyšlo najevo, že ruská generální prokuratura požádala Česko o vydání žurnalistky do Ruska, ale bezvýsledně, připomněla Mediazona.

Pražský městský soud rozhodl o nevydání

Pražský městský soud v květnu rozhodl, že Česko novinářku nevydá. Vyhověl návrhu státní zástupkyně, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbí ruským autoritám, v Česku není trestné.

„Je zcela evidentní, že odlišné politické názory nemohou vést k vydání,“ prohlásil předseda trestního senátu Tomáš Kubovec. Do Ruska podle soudu v současnosti není možné vydávat i proto, že nelze zkontrolovat, zda další průběh trestního řízení bude spravedlivý. „Existuje také důvodná obava, že by byla vystavena pronásledování,“ uvedl soudce.

Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Karl Bushby jde kolem světa už čtvrt století a čeká, že dostane pěstí

Na cestě domů je přes čtvrt století. Bývalý výsadkář Karl Bushby vyšel v roce 1998 z Chile s cílem dojít domů do britského města Hull. Pěšky. Svůj životní příběh odvyprávěl v Hyde Parku Civilizace.
před 10 mminutami

Islámský stát zabil v Sýrii dva americké vojáky a tlumočníka

Při útoku na vojenský konvoj v Sýrii zahynuli dva američtí vojáci a americký civilní tlumočník. Píše to agentura Reuters. Podle mluvčího Pentagonu Seana Parnella útok provedl takzvaný Islámský stát (IS). Útočníka podle amerického ministra obrany Peta Hegsetha zabily spojenecké bezpečnostní složky. Šéf Bílého domu Donald Trump slíbil odvetu.
18:23Aktualizovánopřed 11 mminutami

Súdán hlásí mrtvé po útoku na sídlo OSN

Při vzdušném úderu na sídlo OSN v súdánském městě Kadugli zahynulo šest vojáků mírové mise z Bangladéše. Píše to agentura AFP s odvoláním na misi UNISFA. Súdánská armáda z útoku obvinila polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF), které hlavní město státu Jižní Kordofán již rok a půl obléhají.
20:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš: Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
12:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Běloruský režim propustil Bjaljackého a Kalesnikavovou

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
před 6 hhodinami

Oděská oblast čelila jednomu z největších ruských útoků

Ukrajinská Oděská oblast čelila jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasažena civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl v sobotu ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského letectva zaútočilo Rusko 465 drony a 30 střelami různých typů. Moskva prohlásila, že útok směřoval proti vojensko-průmyslovým a energetickým zařízením. Dočasně bez dodávek proudu se ocitla Záporožská jaderná elektrárna v okupované části Ukrajiny.
10:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Thajsko hlásí nové oběti bojů s Kambodžou

Thajské ministerstvo obrany oznámilo, že nové střety na hranici s Kambodžou si vyžádaly životy čtyř thajských vojáků, napsala agentura AFP. Boje pokračují navzdory prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa ohledně pátečního příměří.
před 8 hhodinami

Sumatra hlásí po záplavách a sesuvech přes tisíc mrtvých

Počet obětí sesuvů půdy a záplav, které před dvěma týdny zasáhly indonéský ostrov Sumatra, přesáhl tisíc. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na tamní úřad pro zvládání katastrof (BNPB). Zraněných je přes 5400.
11:46Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...