Ruský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce, Česko ji nehodlá vydat

Ruský vojenský soud v pátek vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Informovaly o tom nezávislý server Mediazona a ruská státní tisková agentura TASS. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.

Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Ruska, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě. Za lživé ruské úřady pokládají veškeré informace, které nejsou v souladu s oficiální verzí Moskvy o její plnohodnotné válce proti Ukrajině.

Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení. Jemu i Kurbangalejevové také zakázal spravovat webové stránky na čtyři roky, píše TASS, podle něhož rozsudek zatím nenabyl právní moci a lze se proti němu odvolat.

„Soud v Moskvě právě oznámil můj trest: osm let vězení plus zákaz spravovat webové stránky na čtyři roky. Prozatím jsem se rozhodla vzpamatovat se z rány sklenkou růžového vína v kavárně v městečku Châteaufort u Paříže. Musím popřemýšlet, jak s tím vším žít,“ uvedla v pátek na Facebooku Kurbangalejevová.

„Žádné zvláštní pocity nemám, protože jsem rozsudek čekala. I to, jaký bude. Udivilo mě jen to, jak rychle se to odehrálo,“ popsala také v rozhovoru pro ČTK Kurbangalejevová, kterou zpráva zastihla na dovolené ve Francii. K vynesenému verdiktu osmi let za mřížemi poznamenala, že ji ruské úřady zavřít nemohou, neboť žije v Evropě a do Ruska se nyní vracet nehodlá.

„Spíš mne zajímá, proč mají ruské úřady o mě takový zájem. Protože mnoho mých kolegů, novinářů žijících v zahraničí, stejně jako já kritizovalo putinovský režim, a v mém případě Rusko požádalo o extradici. Odpověď na to ale nemám,“ řekla Kurbangalejevová, která hodlá nadále spravovat své účty na sociálních sítích i serveru YouTube.

Už dříve obě obvinění proti sobě označila za „vycucaná z prstu“. „Na jaře roku 2024 jsme s členem legie ‚Svoboda Rusku‘ Alexejem Baranovským upřímně a pravdivě pověděli o tom, jak bojují Rusové, kteří si vybrali správnou stranu – tu ukrajinskou, nic víc,“ napsala před několika dny novinářka v jiném příspěvku.

Rusko od začátku své plnohodnotné invaze na Ukrajinu zesílilo represe vůči domácím kritikům i nezávislým médiím. Například zveřejnění toho, co ruské úřady označují za lživé zprávy o ruské armádě, může vést k mnohaletému vězení. Řada západních médií z Moskvy po její invazi na Ukrajinu a zavedení zákonů postihující takzvanou diskreditaci armády odešla. Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize Kurbangalejevová opustila Rusko už po ruské anexi Krymu v roce 2014.

Ruské úřady na ni vydaly zatykač loni v červnu. Letos v únoru vyšlo najevo, že ruská generální prokuratura požádala Česko o vydání žurnalistky do Ruska, ale bezvýsledně, připomněla Mediazona.

Pražský městský soud rozhodl o nevydání

Pražský městský soud v květnu rozhodl, že Česko novinářku nevydá. Vyhověl návrhu státní zástupkyně, podle kterého je vydání novinářky nepřípustné. Informovat o ozbrojeném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou způsobem, který se nelíbí ruským autoritám, v Česku není trestné.

„Je zcela evidentní, že odlišné politické názory nemohou vést k vydání,“ prohlásil předseda trestního senátu Tomáš Kubovec. Do Ruska podle soudu v současnosti není možné vydávat i proto, že nelze zkontrolovat, zda další průběh trestního řízení bude spravedlivý. „Existuje také důvodná obava, že by byla vystavena pronásledování,“ uvedl soudce.

Kurbangalejevová se narodila v Kazani, metropoli autonomního Tatarstánu, kde také vystudovala žurnalistiku. Nejprve působila v místní televizi, pak se stala zpravodajkou televize Rossija 1 v Povolží a nakonec vedla hlavní zpravodajskou relaci Vesti. V posledních letech vystupuje proti ruské agresi na Ukrajině, pracovala také pro ruskojazyčnou televizní stanici Nastojaščije vremja, která patří pod Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 4 hhodinami
Načítání...