Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

Nahrávám video

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Albánci zuří kvůli stavbě luxusního resortu Trumpových. Ostrov jsme objevili, tvrdí Ivanka

Tisíce Albánců v úterý večer protestovaly v ulicích Tirany proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera na vybudování luxusního resortu na neobydleném ostrově Sazan a na úseku pobřeží v chráněné krajinné oblasti kolem laguny Narta, kde žijí plameňáci, tuleni a hnízdí tam želvy. Další rozhořčení dle médií v posledních dnech vyvolala Trumpova dcera Ivanka, když Sazan nazvala soukromým ostrovem, který s manželem Kushnerem objevili.
před 1 hhodinou

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti za pochod LGBT+

Maďarští prokurátoři stáhli obvinění proti starostovi Budapešti Gergelymu Karácsonymu za jeho roli při uspořádání loňského pochodu hrdosti komunity LGBT+, napsala agentura Reuters s odvoláním na prohlášení prokuratury. Desítky tisíc lidí prošly v červnu 2025 maďarským hlavním městem, přestože policie akci zakázala. Pochod se přeměnil v masovou protivládní demonstraci a v jednu z největších akcí odporu proti tehdejšímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
před 1 hhodinou

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 4 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 4 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 4 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 6 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 11 hhodinami
Načítání...