Rusové bojující za Ukrajinu: Legie tvoří odpůrci Putina, přeběhlí zajatci i pravicoví extremisté

10 minut
Horizont ČT24: Útoky z Ukrajiny na pozice v Bělgorodské oblasti
Zdroj: ČT24

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

„Skutečný Rus se nezapojí do tak agresivní války, nebude znásilňovat děti, zabíjet ženy a staré lidi,“ cituje web The New York Times jednoho z bojovníků legie Svoboda Ruska. Jsou to prý právě zvěrstva páchaná ruskými vojáky, která ho motivovala k tomu, aby opustil rodný Petrohrad a odjel bojovat za Ukrajinu. „Proto nemám výčitky svědomí,“ dodal voják, který si přál zůstat v anonymitě.

Podobně smýšlí i řada jeho spolubojovníků. „Nepřišli jsme sem, abychom si něco dokazovali,“ řekl další z nich. „Přišli jsme sem, abychom pomohli Ukrajině dosáhnout úplného stažení ruských sil z ukrajinského území a kvůli budoucí deputinizaci Ruska.“ Voják s přezdívkou Zaza, kterému ještě nebylo ani dvacet let, se podle svých slov dostal v Rusku do problémů s policií kvůli protiválečným prohlášením na sociálních sítích. Na podzim se pak kvůli tomu rozhodl ze země odejít a přidat se k legii.

Na začátku války bránily ukrajinské zákony ruským občanům vstoupit do tamních ozbrojených sil. Dokončení legislativy, která legii nakonec umožnila zapojit se do bojů, trvalo až do srpna.

„Bylo tu mnoho Rusů, kteří kvůli svým morálním zásadám nemohli zůstat lhostejní a hledali způsob, jak vstoupit do řad obránců Ukrajiny,“ vysvětlil mluvčí ukrajinské vojenské zpravodajské služby Andrij Jusov motivaci armády k vytvoření legie.

Ruští bojovníci nyní působí v samostatných jednotkách, operace ale provádějí pod dohledem ukrajinských důstojníků, i když Kyjev zapojení do bělgorodského výpadu nekomentuje. „Ačkoliv Kyjev se k nim nehlásí a ukrajinská strana několikrát zdůraznila, že to není její akce, že je to akce ruských občanů, tak je to zcela určitě přísně koordinováno jak generálním štábem ukrajinské armády, tak ukrajinským politickým establishmentem,“ řekla ČT novinářka Petra Procházková.

Ani nyní ale není pro Rusy snadné stát se součástí jednotek bojujících na ukrajinské straně. Vojáci musí projít rozsáhlou prověrkou, která zahrnuje i testy na detektoru lži. Teprve poté mohou nastoupit do základního výcviku. Jako držitelé ruských pasů se nevyhnutelně setkávají s nedůvěrou, podle Jusova se už do jednotky pokusilo infiltrovat několik ruských špionů.

Pod modro-bílou vlajkou

Jako symbol si ruští bojovníci za Ukrajinu i lepší budoucnost pro své spoluobčany zvolili modro-bílou vlajku. Odkazuje na barvy středověké Novgorodské republiky a přání, aby moderní Rusko vycházelo z demokratičtější tradice než z moskevského carismu.

Prapor vychází i ze současné ruské vlajky, které byl umazán rudý pruh, označující podle sympatizantů Svobody Rusku rozpínavost Moskvy a krev. Podobný je i historické vlajce Běloruska užívané tamní opozicí. Stal se symbolem i protiválečného hnutí.

Mezi symboly exilové organizace patří i písmeno L jako legie v kontrastu s invazním Z. Odbojové L se spolu s charakteristickými barvami začalo objevovat i na mnoha místech v Rusku. Informační kampaň cílí na řadové občany i ruské vojáky, kteří na Ukrajině začali přecházet na druhou stranu.

Legie se zformovala krátce po ruském vpádu. Po společném výcviku začala v květnu působit po boku ukrajinských vojáků v Donbasu. Podle odhadů její řady tvoří už stovky legionářů.

Ruský dobrovolnický sbor

Druhou významnou skupinou je takzvaný Ruský dobrovolnický sbor (RDS). Skupina ruských občanů, včetně těch, kteří bojovali v praporu Azov, vytvořila RDS nejprve jako jednotku územní obrany, později se ale rovněž stal plnohodnotnou součástí cizinecké legie ukrajinské armády.

Jde převážně o občany Ruska, z nichž řada odešla na Ukrajinu již před začátkem plnohodnotné ruské invaze. To je jeden z hlavních rozdílů, které je oddělují od bojovníků z legie Svoboda Ruska, jejichž řady z části tvoří i bývalí ruští váleční zajatci a jejichž největší ambicí je údajně osvobozovat Rusko jako takové, nikoliv Ukrajinu.

Pro zakladatele RDS bylo prý zásadní postavit armádu založenou na existujících jednotkách, místo aby začínali úplně od nuly. Myšlenkou ale nebylo jen vytvořit malou bojeschopnou jednotku, z dlouhodobého hlediska jde prý o ustanovení osvobozenecké armády připravené a schopné bojovat proti Putinovu režimu.

„Došli jsme k rozhodnutí, že po 24. únoru je jediným přiměřeným způsobem politické aktivity ozbrojený odpor vůči Putinovu režimu ve všech jeho formách,“ cituje web Novaja Gazeta jednoho z koordinátorů skupiny Denise Sokolova. „Otevřeně prohlašujeme, že násilí je jediný způsob, jak zastavit společného nepřítele.“

Stejně jako v případě legií Svoboda Ruska byl i jejich první pokus stát se plnohodnotnou součástí ukrajinské armády v březnu minulého roku zamítnut. Podle Sokolova trvalo vybudování důvěry dlouhou dobu. Pomohlo ale podle něj, že řada Rusů, kteří jsou nyní součástí RDS, bojovala v ukrajinských řadách už od roku 2014.

Extrémní pravice

Ruský dobrovolnický sbor byl vytvořen v červenci 2022 a skládal se především z extrémně pravicových nacionalistů. Jeden z velitelů v srpnu 2022 pro ruskou televizi Vot Tak TV řekl, že vojáci jsou vybíráni na základě jejich politického smýšlení, s tím, že jednotka se hlásí k pravicové ideologii.

Vot Tak také uvedl, že bojovníci jsou známí tím, že používají symboly Ruské osvobozenecké armády z dob druhé světové války, která kolaborovala s nacistickým Německem a bojovala proti Sovětskému svazu.

Investigativní webový portál Bellingcat v minulosti informoval o napojení některých členů RDS na neonacistické skupiny otevřeně glorifikující Adolfa Hitlera nebo Anderse Breivika. Jeden z bojovníků skupiny byl například v minulosti zatčen za šíření ruského překladu manifestu střelce z Christchurche.

Někteří z nich se podle zjištění Bellingcatu účastní právě i bělgorodské operace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 1 hhodinou

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 2 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od úmluvy zakazující protipěchotní miny

Litva a Lotyšsko oficiálně odstoupily od Ottawské úmluvy o zákazu protipěchotních min, informuje agentura Ukrinform. V sobotu totiž uplynula předepsaná šestiměsíční lhůta ode dne, kdy obě pobaltské země oznámily svůj záměr generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi. Litevská vláda nyní zahájí jednání o nákupu protipěchotních min, informovala zároveň veřejnoprávní zpravodajská stanice LRT.
před 7 hhodinami

Protikorupční úřad Ukrajiny uvedl, že odhalil úplatkářství v řadách poslanců

Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) v sobotu na sociální síti Telegram sdělil, že společně se speciální protikorupční prokuraturou (SAP) odhalil organizovanou zločineckou skupinu, jejíž členy jsou někteří současní ukrajinští poslanci. Dle úřadu systematicky přijímali úplatky výměnou za své hlasy v parlamentu. NABU zároveň uvedl, že státní bezpečnostní složky jeho vyšetřovatelům bránily ve vstupu do kanceláří parlamentních výborů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, oznámili v sobotu po třídenním jednání ministři obrany obou států. Předchozí dohoda o klidu zbraní platila od léta. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si vyžádal už desítky obětí. V neděli a v pondělí o něm mají dál jednat vysocí představitelé obou zemí a rovněž Číny. Příměří přivítaly Evropská unie a OSN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...