Novinářka

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.

Ve své reportáži Na obtíž dala Barbora Loudová hlas skupině lidí, kteří se neobejdou bez pomoci druhých. Často si ji ale v potřebné míře nemůžou dovolit a musí do ústavu. Za reportáž v květnu získala Novinářskou cenu. Loudová se v pořadu Reportéři České televize tématu příspěvku na péči chce věnovat i dál. „Jsou věci, na které upozorníme a ony se změní. To je pak pohon pro další práci,“ říká v podcastu Background ČT24.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Zatímco v katolické církvi se střetává více proudů, Katolický týdeník se podle své šéfredaktorky Kateřiny Koubové snaží držet zdravého středu. „Nenecháme se vléct emocemi. Víme, že rodiny jsou rozhádané, a myslíme na to, jak je stmelovat,“ říká v podcastu Background ČT24. Věřícím podle ní nestačí se pouze modlit, ale musí se snažit měnit věci k lepšímu. „Mám za to, že to nejde dělat bez informací,“ myslí si. Bývalá redaktorka MF Dnes se v rozhovoru vrací i k příchodu Andreje Babiše (ANO) na mediální trh.

Jako reportérka se Tereza Šídlová věnuje české diplomacii, pravidelně proto jezdí na zahraniční cesty. „Možná si lidé představují, že to je výlet, ale někdy to bývá opravdu náročné. Neberu to jako turismus,“ upozorňuje novinářka Seznam Zpráv, podle níž může být důležitější nasát atmosféru mezinárodního jednání než čekat na vyjádření politiků. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč jsou novinářky vracející se po mateřské přínosem.

Bývalý americký prezident Donald Trump musí zaplatit dalších 83,3 milionu dolarů (asi 1,9 miliardy korun) novinářce Jean Carrollové jako odškodnění za poškození její pověsti. Trump novinářku pomlouval, že je lhářka poté, co jej Carrollová obvinila, že ji sexuálně zneužil. O rozhodnutí poroty informovaly tiskové agentury. Trump v reakci na verdikt přislíbil, že se odvolá.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová zůstane ve vazbě až do 5. prosince. Rozhodl o tom soud v Kazani. Ruské úřady ženu zadržely minulý týden. Podle Výboru na ochranu novinářů se zaměstnankyně Svobodné Evropy / Rádia Svoboda (RFE/RL) v Rusku nezaregistrovala jako zahraniční agentka a nyní jí hrozí trest až pět let vězení. Kurmaševová vinu odmítá. V Rusku je několik měsíců zadržován i další novinář s americkým občanstvím Evan Gershkovich.

Politici jako Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD) přestali média potřebovat, myslí si spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Oba lídři opozičních stran si totiž podle ní ke komunikaci s voliči vystačí se sociálními sítěmi. Tím se ale podle ní mění i vztah médií a politiků. Editorka Seznam Zpráv přiznává ale chyby i přímo u novinářů. „Byli jsme hodně posedlí Andrejem Babišem, i když to bylo logické, protože byl u moci,“ říká s tím, že kvůli tomu otupěla citlivost čtenářů ke kauzám politiků. V podcastu Background ČT24 mluví i o výhrůžkách novinářkám nebo o úspěchu podcastu Vlevo dole.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

České úřady by podle mezinárodního Výboru na ochranu novinářů (CPJ) měly bezodkladně vyšetřit výhrůžky, které obdržel ruský opoziční a investigativní portál istories.media (Važnyje istorii). Médium sídlí v Praze a hrozby se týkaly jeho novinářek Alesji Marochovské a Iriny Dolininové.

Místo klíčových politických témat se ve Spojených státech před prezidentskými volbami řeší hlavně soudní líčení bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. V pořadu Události, komentáře to uvedla novinářka a editorka prestižního časopisu New Yorker Tyler Foggattová, která přednáší v Praze na mezinárodní letní škole žurnalistiky. Podle Foggattové panuje mezi Američany nedůvěra ohledně možných volebních podvodů. Dezinformace v této oblasti se dají očekávat i po hlasování v roce 2024, obává se novinářka.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Za největší výzvy z poslední doby považuje moderátorka CNN Prima News Markéta Fialová rozhovory, které vedla s opozičními lídry Andrejem Babišem (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD). Srovnání si může dovolit, vedla prezidentské debaty i rozhovory s Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Žurnalistickou kariéru začala v novinách, poté prošla všemi velkými televizemi. O adrenalinu při živém vysílání nebo moderování s Karlem Voříškem vypráví v podcastu Background ČT24.

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Když si novinářka Silvie Lauder zadá do vyhledavače svoje jméno, zjišťuje, že lidi nejvíce zajímá, kolik jí je let a jestli má manžela a děti. Jejího mužského kolegu naopak lidé nejčastěji hledají v souvislosti s tématy, kterým se věnuje. „Ve vnímání novinářek stále narážíme na určitou barieru,“ hodnotí tento rozpor v podcastu Background ČT24. V týdeníku Respekt pracuje Lauder už skoro dvacet let. Věnuje se tématům genderu a zahraniční politice. V médiích mají podle ní ženy podobně férové příležitosti jako muži, problémy tu ale existují. Novinářky také, jak upozorňuje, musí čelit mnohem vulgárnějším, a navíc sexualizovaným reakcím na svou práci.

Izraelský ministr obrany Benny Gantz potvrdil, že Spojené státy začaly vyšetřovat zastřelení reportérky televize al-Džazíra Širín abú Akláhové. V prohlášení to ale zároveň označil za velkou chybu. Izrael podle něj nebude na vyšetřování spolupracovat.

Dva muži obžalovaní z vraždy maltské novinářky Daphne Caruanaové Galiziaové byli odsouzeni ke čtyřiceti letům vězení. Krátce před vynesením verdiktu se bratři Alfred a George Degiorgiové k činu přiznali v naději, že dostanou mírnější trest. Caruanaová Galiziaová zemřela při výbuchu bomby v autě v říjnu 2017 zřejmě kvůli své investigativní práci.

Ruský prezident Vladimir Putin údajně postupně přichází o legitimitu a také o své nejbližší spolupracovníky. V Událostech, komentářích to řekla ruská opoziční novinářka Jekatěrina Kanakovová. Upozornila například na to, že Putin už přestal důvěřovat i lidem, kteří byli dříve považováni za jeho přátele. Kanakovová také míní, že už i veřejnost v Rusku si začíná všímat, že „speciální operace“ na Ukrajině nejde úplně podle plánu.

Novinářka a spisovatelka Lída Rakušanová razí heslo, že napsat se dá všechno. „Musí se ale vědět jak,“ říká. Za svou dlouhou kariéru se musela naučit i to, jak psát o burze, navíc v němčině. K novinařině poprvé přičichla už v roce 1968, když ji její budoucí manžel poprosil, aby k jeho fotografiím psala texty. Skoro třicet let pracovala v rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Spoluzaložila Institut regionální žurnalistiky na Masarykově univerzitě. Nyní byla hostem podcastu Background ČT24.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.