Novinářka strana 2 z 2

Česko nám často nastavuje zrcadlo. V mnohém se Slováci inspirují, protože když Češi něco vyvedou, tak vědí, že oni to vyvést nemusí, říká zahraniční zpravodajka slovenské RTVS v Praze Katarína Vítková. Od roku 2015 informuje slovenské diváky o dění v Česku, ještě déle tu žije. Dříve pracovala jako investigativní novinářka a kvůli své práci čelila pronásledování. O své práci i o tom, jak jí při živém vstupu pomohl moderátor ČT Jakub Železný, mluví v podcastu Background ČT24.

Původ projektilu, který v květnu zabil reportérku televize al-Džazíra Širín abú Aklahovou, není možné jednoznačně určit, protože střela byla příliš poškozená. K tomuto závěru dospěli nezávislí odborníci, kteří na americkém velvyslanectví v Izraeli provedli důkladnou forenzní analýzu projektilu. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo vnitra, které citovala agentura Reuters.

Česká novinářka a zástupkyně šéfredaktora Deníku Referendum Gaby Khazalová získala jako první Češka Evropskou novinářskou cenu. Ocenění v jedné ze čtyř vyhlašovaných kategorií si spolu s kolegy z dalších zemí odnesla za projekt Města v pronájmu, kterým skupina médií zmapovala vlastnickou strukturu nemovitostí ve velkých evropských městech, jež zasáhla bytová krize. Cenu od roku 2013 uděluje sdružení vlastníků evropských médií.

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Palestinská reportérka Širín abú Aklahová, která pracovala pro televizní stanici al-Džazíra, byla ve středu zastřelena na Západním břehu Jordánu. Podle Palestinců i katarských úřadů ji zabili izraelští vojáci, když prováděli zátah ve městě Džanín. Izraelská armáda se brání tím, že nezačala střílet první a že Aklehovou spolu s dalším tamním novinářem zasáhli sami Palestinci. Izrael nabídl společné vyšetřování, palestinská samospráva to odmítla.

Chtěla psát o nízkopříjmových zaměstnáních. Rozhovory s pracovníky ale musely být většinou anonymní a chyběly v nich zásadní informace. Novinářka Saša Uhlová proto šla a nechala se mezi nimi sama zaměstnat. Vyzkoušela si práci v drůbežárně, v prádelně, za kasou nebo v továrně na žiletky. Po zveřejnění série těchto reportáží se přetížením hroutily servery jejího domovského webu A2larm. V médiích dnes Uhlové chybí pohled „odjinud“, česká novinařina se podle ní ale v tomto ohledu zlepšuje, i když možná ne dost rychle. O tom všem mluvila v dalším díle podcastu Background ČT24.

Před válkou na Ukrajině uprchla do Česka i šéfredaktorka kyjevské televize Dina Zelanskaja spolu se svým čtyřletým synem. Město Irpiň opustili po útoku ruských jednotek. Po dlouhé cestě přes Ukrajinu a Slovensko našli azyl u jedné rodiny na jihu Čech. Pro zkušenou žurnalistku to byla jedna z nejtěžších misí v životě. Z Irpině do bezpečí cestovali celkem pět dnů.

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Pokuta, několik trestních stíhání, odmítnutí milosti od prezidenta Václava Havla. Novinářka Sabina Slonková pro ochranu zdrojů svých informací udělá a vydrží takřka cokoli. To, co zveřejňuje, vede často k rezignacím ministrů, ale také k objednávce její vraždy, jak se stalo před dvaceti lety v kauze Karla Srby. Zná fígle politiků, policistů i úřadů, jak jí investigaci znepříjemnit, přesto si ještě nikdy v neděli neřekla, že by se jí druhý den nechtělo do práce. O tom všem Slonková mluvila v podcastu Background ČT24.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Ve Vietnamu byla v úterý odsouzena k devítiletému trestu vězení známá novinářka a disidentka Pham Doan Trang za protistátní činnost. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na její právníky a vietnamská státní média. Stejný soud ve středu na základě obdobného obvinění uložil dlouhé tresty také dvěma aktivistům za jejich facebookové příspěvky týkající se sporu o půdu mezi zemědělci a úřady, který si loni vyžádal čtyři oběti na životech.

Svět ji uznává, jenže vedení její domovské země ji zatracuje. Novinářka Maria Ressaová má přesně za tři týdny převzít Nobelovu cenu míru. Stále přitom netuší, jestli bude moci do Norska vyjet, případně zda ji Filipíny pak pustí zpět domů. Čelí několika žalobám kvůli investigativní práci a kritice režimu.

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Čtyři Íránci byli obviněni z plánování únosu novinářky žijící v New Yorku, oznámilo podle stanice BBC americké ministerstvo spravedlnosti. Obžaloba neupřesnila, koho se íránští občané snažili unést. Autorka a aktivistka Masih Alinejadová, která se narodila v Íránu a žije v newyorském Brooklynu, uvedla, že terčem byla ona.

Čínské úřady formálně zatkly novinářku čínského původu s australským pasem, kterou již před půl rokem zadržely kvůli podezření z vyzrazování státních tajemství. Australská občanka Čcheng Lej pracovala jako moderátorka významné čínské státní televize CGTN v Pekingu a často se účastnila oficiálních akcí a událostí pro australskou komunitu ve městě.

Dánský konstruktér Peter Madsen se při natáčení nového dokumentárního pořadu přiznal k vraždě švédské novinářky Kim Wallové. Informoval o tom ve středu dánský list Berlingske Tidende. Madsen byl za svůj brutální čin, spáchaný na palubě podomácku vyrobené ponorky, odsouzen v roce 2018 na doživotí, doposud ale vinu popíral.

Maltský premiér Joseph Muscat oznámil, že se v lednu chystá odstoupit z funkce. V posledních dnech je pod sílícím tlakem v souvislosti s vyšetřováním vraždy maltské novinářky z roku 2017, kvůli níž byl tento týden vyslýchán i bývalý šéf úřadu Muscatovy vlády. Poslanci premiérovy Labouristické strany v neděli na mimořádné schůzce vyjádřili Muscatovi plnou podporu a nechali na něm, jak se rozhodne.

Podnikatel Yorgen Fenech, kterého ve středu zatkla maltská policie v rámci vyšetřování vraždy novinářky Daphne Caruanaové Galiziové, byl propuštěn na kauci. S odvoláním na policejní zdroje o tom informovala agentura Reuters. Nyní bude podle úřadů pod neustálým dohledem policie. Podle zákona musel být propuštěn do pátku v případě, že proti němu nebyla vznesena obvinění. Vyšetřování však pokračuje.

Maltská policie zadržela muže, kterého považuje za zprostředkovatele vraždy novinářky Daphne Caruanové Galiziové. Informovala o tom agentura Reuters. Podle listu Times of Malta zadržený nabídl policii spolupráci výměnou za prezidentskou milost. Premiér Joseph Muscat oznámil, že doporučení k udělení milosti dá jen v případě, že muž bude vypovídat před soudem a že jeho svědectví povede k usvědčení objednavatele vraždy.