Soud v Moskvě vyměřil pokutu v přepočtu dvacet tisíc korun novinářce Marině Ovsjannikovové za to, že hanobila ruskou armádu svými protesty proti válečnému tažení na Ukrajině. Ovsjannikovovou nicméně kritizuje i protiputinovská opozice, která ji podezřívá ze spolupráce s režimem.
„Zastavte válku. Nevěřte propagandě, tady vám lžou, Rusové jsou proti válce,“ bylo napsáno na plakátu, který Ovsjannikovová v polovině března ukázala ruské veřejnosti během večerních zpráv na Prvním kanále.
Poslední protest novinářky původem z ukrajinské Oděsy se odehrál před zdmi Kremlu, kde upozorňovala na děti zabité během války na Ukrajině. Policie ji zadržela jen dočasně a prokuratura ji údajně obvinila z diskreditace ruské armády, kritizování vpádu na Ukrajinu a nejvyššího velitele, tedy Vladimira Putina.
„Během čtrnáct hodin dlouhého výslechu nikdo nemohl uvěřit, že to bylo jen moje rozhodnutí. Pořád se mě ptali, pro jaké tajné služby pracuji,“ prohlásila po propuštění ruská novinářka. Za svým si stála i před soudem v Moskvě. „Vůbec nechápu, jak jsem mohla zdiskreditovat (ruskou) armádu tím, že jsem řekla, že tato válka je největším zločinem jednadvacátého století,“ argumentovala.
Podezřelá ze všech stran
V současnosti pracuje pro německý Welt. Jako korespondentka se díky tomu dostala i na Ukrajinu. Když ale dorazila do Kyjeva, popsala, jak ji západní i ukrajinští novináři prakticky vyhnali jako propagandistku a ruskou agentku. Pochybnosti o jejích úmyslech má i ukrajinská vláda.
„Měl bych otázku, a to i pro toto německé médium, jak pro vás tato novinářka může pracovat? Splňuje vaše standardy tím, že tak dlouho pracovala pro propagandistický První kanál? A co dělala na Ukrajině, je také dobrá otázka,“ zajímal se ukrajinský ministr kultury a informační politiky Oleksandr Tkačenko.
„Ona je podezřelá doslova ze všech stran. Západní kolegové ji podezírají z toho, že je nastrčená ruskými tajnými službami. Ruská strana ji podezírá z toho, že je nastrčená západními tajnými službami, a novináři s ní vesměs nechtějí mít nic společného. Jak to doopravdy je, nevíme,“ vysvětluje redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Do opozičních skupin se však zřejmě lidé spolupracující s režimem prezidenta Vladimira Putina infiltrovat skutečně snaží. „V poslední době pozoruji a cítím velkou nedůvěru různých ruských emigrantských skupin mezi sebou. Opravdu se podezírají a nejsou schopny spolupracovat především kvůli obavám, že jsou mezi nimi agenti,“ popisuje Procházková.
Vlídné zacházení ruského režimu
Ovsjannikovové lidé v komentářích na sociálních sítích často také připomínají, že se v Rusku nikomu nedostává tak „vlídného“ zacházení jako právě jí. Podle ruské lidskoprávní organizace OVD-info bylo od začátku invaze na Ukrajinu zadrženo za její odsuzování víc než šestnáct tisíc Rusů. Proti většině zasáhla policie násilně, a to velmi záhy, co se lidé k protestu odhodlali.
Procházková ale připomíná, že tvrdý postup ruských úřadů vůči opozici není pravidlem. Ne každý kritik invaze na Ukrajinu se podle ní dostane do vězení a jako příklad uvádí historika Andreje Zubova, který může v Rusku normálně působit.
Ruskou novinářku navíc čekají další soudy, včetně sporu s manželem o péči o jejich děti. Podle Procházkové má proto ruský režim stále způsoby, jak se Ovsjannikovové pomstít.
