Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

Nahrávám video

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 25 mminutami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 56 mminutami

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá, informuje Reuters

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.
01:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusové ostřelovali benzinky na Ukrajině

Rusko zasáhlo pět čerpacích stanic v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Zemřela při tom jedna žena a tři lidé utrpěli zranění. Ukrajině se v poslední době daří zasahovat ruskou ropnou infrastrukturu, což u tamních čerpacích stanic způsobuje dlouhé fronty. Další oběti má ruský útok na mikrobus v Chersonu. Ukrajinci naopak útočili na jihozápadě Ruska, o rozsahu způsobených škod zatím nejsou informace.
před 3 hhodinami

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU frakcí Identita a demokracie

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 15 hhodinami

Evropský pohled