Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

3 minuty
Události: Ruský soud dal 30 tisíc rublů pokutu novinářce, která v TV protestovala proti válce
Zdroj: ČT24

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud nařídil Trumpově vládě doplatit Rádiu Svobodná Evropa dubnové finance

Americký federální soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa uvolnit dvanáct milionů dolarů (244 milionů korun) pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze, uvádí agentura AP. Peníze mají sloužit na dubnový provoz stanice, jejíž financování chtěl Trump zcela ukončit, soud to však jiným předběžným opatřením zakázal.
před 11 mminutami

Vůdce padl, lkala před 80 lety nacistická propaganda

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.
před 11 mminutami

Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
00:02Aktualizovánopřed 26 mminutami

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Ztělesňuje silnou Kanadu.“ Světoví lídři gratulují Carneymu k volebnímu vítězství

Prezidenti Ukrajiny a Francie Volodymyr Zelenskyj a Emmanuel Macron, britský premiér Keir Starmer či předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poblahopřáli kanadskému premiérovi a lídrovi Liberální strany Markovi Carneymu k vítězství v předčasných parlamentních volbách. Vyslovili se také pro spolupráci a posílení vzájemných vztahů. Zájem o spolupráci vyjádřily také Dillí a Peking. Carneymu gratuloval i prezident USA Donald Trump, jehož politika byla hlavním tématem kanadské předvolební kampaně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kanadské volby vyhráli liberálové. Většinu mít ale nebudou, odhaduje CBC

Liberální strana kanadského premiéra Marka Carneyho, která vyhrála pondělní předčasné volby, nebude mít v parlamentu většinu, předpokládá projekce veřejnoprávní televize CBC. Carney už předtím řekl, že je připravený spolupracovat i s jinými stranami. Hlasy se stále ještě sčítají. Na třetím místě dle odhadů skončil Québecký blok, na čtvrtém Nová demokratická strana, jejíž lídr Jagmeet Singh oznámil, že rezignuje na funkci.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Tak to nemělo dopadnout.“ V Kyjevě se rozloučili s rodinou zavražděnou Rusy

Lidé se v Kyjevě naposledy rozloučili s rodinou Chudjových. Otec, matka a syn zahynuli při čtvrtečním ruském raketovém útoku na metropoli. Přežila jen čtrnáctiletá dcera. Pohřbu se zúčastnit nemohla – s fyzickými zraněními a psychickými dopady stále leží v nemocnici. Celkem úder zabil třináct lidí a přes devadesát jich zranil. Navzdory pokračujícím jednáním o příměří šlo o nejsmrtelnější ruský útok na ukrajinské hlavní město za poslední téměř rok.
před 7 hhodinami

Americká letadlová loď uhýbala před palbou, „ztratila“ při tom stíhačku

Z paluby americké letadlové lodi USS Harry S. Truman se do moře zřítil bojový letoun F/A-18 Super Hornet a tahač, který ho vlekl, uvedla televizní stanice CNN s odvoláním na prohlášení amerického námořnictva. Podle televize je hodnota letounu více než 60 milionů dolarů (přibližně 1,3 miliardy korun). Loď prováděla prudký manévr, aby se vyhnula vzdušnému útoku jemenských hútíjských povstalců, řekl CNN nejmenovaný americký činitel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...