V Pákistánu zřejmě potkala Usámu bin Ládina. Atmosféra se dala krájet, vzpomíná novinářka Engelová

V Londýně dělala rozhovor s islamisty, v Pákistánu zase nejspíš potkala bývalého vůdce al-Káidy Usámu bin Ládina. „Podoba byla neuvěřitelná a i atmosféra se dala krájet,“ vypráví redaktorka serveru Hlídací pes Tereza Engelová, která v muslimské zemi několik let žila a na ženské univerzitě tam vyučovala žurnalistiku. Tu přitom původně sama studovat nechtěla, jako novinářka se ale živí dodnes. O svých zkušenostech, ale i o tom, proč odmítla moderovat Události, mluví v podcastu Background ČT24.

Snem Terezy Engelové bylo vždy studium dokumentárních filmů, na FAMU jí ale doporučili, ať jde nejdříve na žurnalistiku. „Pak už jsem u ní zůstala,“ shrnuje Engelová svoji následnou pracovní dráhu, během níž získala několik novinářských cen, natáčela reportáže z válečných oblastí i vyučovala mladé novinářky v Pákistánu.

Její novinářská cesta začala v České televizi, kde jí po praxi nabídli, aby zůstala pracovat v zahraniční redakci. „Od kolegyň jsem se pak dozvěděla, že to vůbec nebylo obvyklé a ženy nebyly v zahraniční redakci vítané,“ vysvětluje s tím, že její výhodou byla i dobrá znalost angličtiny ze studia dvojjazyčného gymnázia a anglistiky a amerikanistiky na Karlově univerzitě. V redakci nejprve pracovala jako elév a připravovala krátké reportáže na základě zpráv ze světových agentur.

„Zjistíte, že televizní žurnalistika je jiná než ta psaná, protože musíte dostat do zprávy co nejvíce informací v co největší zkratce. Jsou to spíše výkřiky a věty,“ říká Engelová. Později začala moderovat pořady jako Zprávičky, Evropské události nebo Objektiv, na který vzpomíná dodnes. „Čtecí zařízení bylo na začátku strašně malinkaté, takže jsem se text učila nazpaměť. Já si ale opravdu špatně pamatuju, takže režiséři ze mě byli šílení,“ směje se a dodává, že jí pomohla až operace očí.

Islamista jí před rozhovorem nepodal ruku

Engelová se pak ocitla blízko nejprestižnější pozice v České televizi, ve svých 27 letech totiž dostala nabídku na moderování Událostí. „Odmítla jsem ji, protože jsem měla pocit, že bych při svém mládí měla spíše poznávat kraje. Moderování pro mě bylo hezké odbočení, více mě ale bavila práce v terénu a reportéřina,“ objasňuje svoje rozhodnutí. K velkým věcem se přesto dostala.

V září 2002 byla v Londýně natáčet pietní akci k prvnímu výročí teroristických útoků z 11. září. „Napadlo mě, že by bylo zajímavé, jak se veřejnost a stát staví k radikálnímu islamismu,“ vzpomíná, jak se dostala k rozhovoru se zástupci radikální islamistické skupiny al-Muhajiroun.

„Rozhovor probíhal v jedenáct v noci ve čtvrti, odkud taxikář okamžitě odjel a řekl, že tam na nás nebude čekat,“ vypráví s tím, že se ale nebála. „Co by se nám mohlo stát? Někam by nás zavřeli nebo mučili? Blbost, když souhlasili s rozhovorem, tak své názory chtějí dostat ven.“

Engelová v islamistovi během rozhovoru cítila velkou nenávist a vztek. „Řekl mi: ‚Vy si myslíte, že na nás budete házet bomby a my vám budeme vracet růže? S tím nepočítejte.‘ To mě mrazí doteď,“ vybavuje si novinářka, kterou nejprve zarazilo, že jí muž nepodal ruku. „Říkala jsem si, že je hulvát. Postupně jsem se ale začala vzdělávat v pravidlech a konzervativní muslimové ženě ruku nepodávají,“ vysvětluje okamžik, kdy se více začala zajímat o islám.

Britská vláda organizaci po bombových útocích v Londýně z července 2005 zakázala, Engelovou pak kvůli rozhovoru kontaktovaly i britské tajné služby. „Protože jsem byla jedním z mála novinářů, který s takovými lidmi mluvil,“ odpovídá s tím, že nárůst islamismu odhalil problémy v některých skupinách společnosti. Útoky ale podle ní způsobily i omezování osobní svobody. „Minimálně v tom, že vás všude sledují kamery.“

Bin Ládina potkala v čajovně

Engelová pak z České televize odešla kvůli vyhoření a přihlásila se do konkurzu na stipendium Chevening od britské ambasády. V něm zvítězila a odjela do Velké Británie studovat dokumentární film. „Převrátilo mi to život naruby. Naučila jsem se sama dělat reportáže a více jsem si začala řídit život,“ shrnuje a dodává, že si díky tomu i uvědomila, že by chtěla mít děti. „To rozhodlo, proč jsem se přesunula do Pákistánu. Můj přítel tam dostal práci.“

Začátky v druhé nejlidnatější muslimské zemi na světě pro ni byly těžké, pomohlo jí ale, když dostala příležitost vyučovat na ženské univerzitě v Rávalpindí. „Učila jsem novinařinu, mezinárodní vztahy a dokumentární film. Hrozně moc mi to dalo a doufám, že i mým studentkám,“ ohlíží se s dovětkem, že střední a vyšší vrstvy sice vyžadují po ženách vzdělání, ty ale po založení rodiny většinou zůstávají doma.

V Pákistánu strávila necelé dva roky. Kromě výuky na univerzitě se snažila natáčet dokument o redakci místních novin v Péšávaru u hranic s Afghánistánem. „Je to město v těsné blízkosti kmenových území a v roce 2008 tam začala být velmi nebezpečná situace,“ vzpomíná na únos a vraždu Poláka pracujícího v jedné z místních firem.

I proto obdivuje místní novináře, kteří se o Talibanu nebáli psát. „Pro mě to byla esence novinařiny. Myslím si, že novinář musí mít odvahu,“ říká s tím, že ji pak ale redakce požádala, aby odjela, protože vyvolávala nechtěnou pozornost.

Vedle pákistánských novinářů Engelová zřejmě zažila i setkání s bývalým vůdcem teroristické organizace al-Káida Usámou bin Ládinem. „Jeli jsme na výlet do národního parku, a to přes Abbottábád, kde, jak se pak ukázalo, Usáma bin Ládin několik let žil,“ vzpomíná.

Zastavili tehdy v horských zatáčkách u místní čajovny. „Bylo tam pár židliček a člověk, který si vařil čaj. Řekli jsme si, že si tam dáme občerstvení. A v rohu toho domu seděl člověk, který vypadal jako Usáma bin Ládin, a za ním dva lidi. Podoba byla neuvěřitelná, a i atmosféra se dala krájet,“ říká.

Držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2021 natáčela i v Turecku, kam by se – stejně jako do Pákistánu – chtěla vrátit. Jako turistka by ráda navštívila Jižní Ameriku, jako novinářka se chce zasadit o větší důraz na kontext. „Vnímám to daleko více než dřív. Myslím si, že kontext často chybí, přitom je důležitý. Je to moje největší ambice v průběhu příštích let,“ uzavírá Engelová.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.