Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

Nahrávám video
Události: Ruský soud dal 30 tisíc rublů pokutu novinářce, která v TV protestovala proti válce
Zdroj: ČT24

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vykolejení tramvaje v Miláně je mrtvý a dvě desítky zraněných

Jeden člověk v pátek odpoledne zemřel a dvě desítky dalších utrpěly zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, informují tamní média. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
před 1 mminutou

Orbán se s Ficem dohodl na vzniku komise pro ropovod Družba

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek oznámil, že se dohodl se svým slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) na vytvoření společné maďarsko-slovenské komise pro vyhodnocení stavu ropovodu Družba. Informuje o tom agentura Reuters. Fico řekl novinářům, že součástí inspekční skupiny by měli být zástupci Slovenska, Maďarska a Evropské komise. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pozval v pátek Fica na Ukrajinu.
11:58Aktualizovánopřed 53 mminutami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 1 hhodinou

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.
před 3 hhodinami

Bez souhlasu europarlamentu začala Komise prozatímně zavádět dohodu s Mercosurem

Evropská unie začne prozatímně zavádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
před 4 hhodinami

Netflix ustoupil v bitvě o Warner Bros. Studia může převzít Paramount

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix oznámil, že odmítl zvýšit nabídku na převzetí filmových studií a streamovací divize konglomerátu Warner Bros. Discovery (WBD). Jeho krok po několikaměsíčním boji o převzetí otevírá dveře k akvizici WBD mediální skupině Paramount Skydance, a to zhruba za 111 miliard dolarů (2,28 bilionu korun).
03:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...