Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

3 minuty
Události: Ruský soud dal 30 tisíc rublů pokutu novinářce, která v TV protestovala proti válce
Zdroj: ČT24

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 3 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 15 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...