Ruská novinářka stanula kvůli protiválečnému protestu před soudem. Vpád na Ukrajinu je zločin, trvá si na svém

3 minuty
Události: Ruský soud dal 30 tisíc rublů pokutu novinářce, která v TV protestovala proti válce
Zdroj: ČT24

Novinářka Marina Ovsjannikovová, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize, stanula podle novináře webu Meduza u soudu. Zaměstnankyně ruského Prvního kanálu ještě před televizním incidentem natočila video, ve kterém dění na Ukrajině označila za zločin, za který je odpovědný ruský prezident Vladimir Putin. V případě, že by byla odsouzená za „veřejné šíření úmyslně lživé informace“, hrozí jí až patnáct let ve vězení. Podle agentur jí ruský soud zatím vyměřil pokutu 30 tisíc rublů (přes šest tisíc korun).

Ovsjannikovová v úterý u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP, podle níž byla novinářka propuštěna. Zatím není zcela jasné, zda bude čelit ještě nějakému dalšímu – závažnějšímu obvinění.

Podle stanice BBC dostala žurnalistka pokutu za „organizování nepovolené hromadné akce“. Podle nezávislého webu Meduza jí soud uložil pokutu konkrétně za videoposelství, které natočila před protestem v televizi, nikoliv za samotnou manifestaci v televizním vysílání.

Výslech trval 14 hodin

Ovsjannikovová při odchodu od soudu novinářům řekla, že se cítí velmi vyčerpaná, protože její výslech po pondělním večerním zadržení trval přes čtrnáct hodin. Nebyla jí prý poskytnuta právní pomoc a nemohla se ani ozvat rodině či blízkým. „Byly to v mém životě velmi složité dny, prakticky dva dny jsem nespala,“ poznamenala podle televizních záběrů zveřejněných na sociálních sítích.

V pondělí žena protestovala proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem „žádná válka“ (no war), jak ukazuje video zveřejněné na Twitteru. Na transparentu také upozorňovala diváky, že ruská televize jim ve zpravodajství lže. Předtím natočila vzkaz, ve kterém se od televize distancuje a vyzývá k protiválečným shromážděním.

Kromě obvinění z nepovoleného veřejného vystoupení její případ podle státní agentury TASS prověřuje vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna. Ta určí, zda se se svým protestem, který získal široký mezinárodní ohlas, nedopustila trestného činu „veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace“. Za tento nový trestný čin hrozí až patnáct let vězení. Ovsjannikovové podle ruských médií hrozí trest v rozmezí mezi pěti až deseti lety.

Ovsjannikovovou u soudu podle vyjádření ruského advokáta Sergeje Badamšina hájí bývalý běloruský advokát Anton Gašinskij, který byl ve vlasti zbaven licence, ale v Rusku získal novou. Podle agentury AFP novinářka u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin.

Zelenskyj i Cichanouská ocenili její odvahu

Odvahu ruské novinářky a televizní producentky v posledních hodinách ocenili světoví politici včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo vůdčí postavy běloruské opozice Svjatlany Cichanouské.

Zelenskyj poděkoval novinářce při pravidelném nočním projevu, ve kterém vyzval ruské vojáky, aby se vzdali. Zároveň projevil vděčnost všem Rusům, kteří chtějí říkat pravdu a bojují proti dezinformacím. „Osobně děkuji ženě, která vstoupila do studia s protiválečným transparentem,“ řekl ukrajinský státník.

„Vyjadřuji sounáležitost s touto odvážnou ženou – editorkou Marinou Ovsjannikovovou. Represe vůči svobodným médiím v Rusku jdou stejnou cestou jako v Bělorusku – pravda je zakázána. A ty, kteří ji vyjeví, to stojí práci nebo svobodu,“ napsala Cichanouská.

„Dokud jsou tu odvážlivci jako Marina Ovsjannikovová, která protestovala proti ruské válce a propagandě, nebo demonstranti v ulicích, Rusko má stále naději na lepší budoucnost,“ napsal lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ženě nabídl ochranu a pomoc. „Samozřejmě podnikáme diplomatické kroky k nabídnutí pomoci, ať skrze naše velvyslanectví, nebo jinou formou,“ řekl Macron. Záležitost chce probrat i s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem při jejich dalším telefonátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude opět užitečné s Putinem mluvit.
před 37 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 3 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 9 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 9 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 14 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...