Palestinci teď mají mučednici, Izrael si podkopal kredibilitu, říká k zabití novinářky Tureček

Nahrávám video

Nepokoje v Izraeli se v posledních týdnech vyostřují. Izraelce a Palestince teď navíc ještě rozděluje i násilná smrt americko-palestinské reportérky televize al-Džazíra Širín abú Aklahové. Vinu za to dávají Palestinci izraelským úřadům, premiér ji odmítá. Odborník na izraelsko-palestinský konflikt Břetislav Tureček se domnívá, že vyšetřování se nikdy výsledku dobrat nemusí.

Byla vždycky tam, kde se něco dělo. Pro miliony diváků v arabském světě byla tváří nekončícího konfliktu mezi Izraelci a Palestinci – Širín abú Aklahová.

Před pěti dny ji v uprchlickém táboře Džanín na Západním břehu Jordánu, kde izraelské bezpečnostní složky údajně zasahovaly proti radikálům, zasáhla do hlavy střela. „Podle nás nesou plnou zodpovědnost za její smrt izraelské okupační úřady. Tento zločin se neobejde bez trestu,“ uvedl v reakci předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbas.

Izraelský stát přímou vinu odmítá. Případ chce ale nechat prošetřit. „Na základě prvotních informací, které máme k dispozici, existuje reálná možnost, že novinářku zabila palestinská střelba,“ řekl izraelský premiér Naftali Bennett.

„Byla na bezpečném místě“

Společné vyšetřování toho, kdo reportérku skutečně zabil, ale zase odmítají Palestinci. „Přesně víme, co se stalo. Máme fakta a nepotřebujeme žádné předstírané vyšetřování. Víme, že Širín byla na bezpečném místě a že ji izraelští vojáci viděli,“ řekl vedoucí palestinské kanceláře al-Džazíry Walid Al-Omari.

Tento incident dle vedoucího Centra pro studium Blízkého východu z Metropolitní univerzity Praha Břetislava Turečka ukazuje především naprostou oboustrannou nedůvěru a také to, co se na okupovaných územích děje. „Takových incidentů se odehrávají desítky, ale teď byla zabita světoznámá novinářka, která má navíc americké občanství, takže se k tomu vyjádřil i Joe Biden. Když jsou zabiti řadoví novináři, tak se tomu nikdo nevěnuje. Dnes byla zveřejněna zajímavá zpráva investigativní skupiny Bellingcat, která do velké míry potvrzuje svědectví Palestinců,“ řekl v pořadu Horizont ČT24.

Policejní zásah při pohřbu novinářky

Širín abú Aklahová nastoupila do televize na konci 90. let. Byla rodačkou z Jeruzaléma, rozděleného města. Ulice, kterými nesli její rakev, znala velmi dobře. 

Izraelská policie v pátek během pohřbu zasáhla. Zdůvodnění bylo, že z davu na ni létaly kameny, prý musela zakročit. Její zásah Palestince pobouřil. Už ho vyšetřuje nezávislý izraelský panel. Závěry by měl předložit v nejbližších dnech.

„Nejsem si úplně jistý, že nejvyšší vedení policie vědělo, co se stane. Oni mohli podcenit množství lidí, kteří se s ní přijdou rozloučit. Mluvilo se o tom, že létalo kamení, teď už Izrael nemluví o tom, že létalo kamení, ale jenom lahve s vodou. Viděli jsme na záběrech, že tam prostě policie řezala do nohou lidí, kteří prostě nesli rakev a nic na nikoho neházeli. Toto by se mělo vyšetřit,“ řekl Tureček.

Širín abú Aklahovou pohřbili na jeruzalémské hoře Sion. Stejně jako desítky let trvající konflikt mezi Izraelci a Palestinci zůstává i její smrt nevyřešená.

Vyšetřování může dle Turečka trvat celé týdny a měsíce a nikdy se nemusíme dobrat výsledku. Pro Izrael je ale škoda napáchána už teď, jeho často protichůdná vyjádření nahrávají palestinské straně. „Palestinci teď mají mučednici, známou ženu, která nebyla teroristka, dělala svou práci dobře, což uznávají i izraelští kolegové a politici. Tím pohřbem a tím, jak se k němu postavily izraelské úřady, bohužel podkopaly svoji kredibilitu. I kdyby ji třeba zabili palestinští teroristé, jak se snaží Izrael naznačovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled