Za leden zemřeli v Mexiku už tři novináři. Poslední oběti nepomohl ani vládní program na jejich ochranu

Nahrávám video

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Další a další smuteční svíčky, naděje ve spravedlnost přitom u části obyvatel Mexika pomalu vyhasíná. Truchlí za kolegy novináře, které potkala násilná smrt. „Dříve bylo hrdostí a privilegiem být novinářem, dnes jde o riskantní povolání,“ nepochybuje reportér Rafael Flores.

Zatím poslední případ se týká Lourdes Maldonadové Lopézové. Zkušenou novinářku někdo zastřelil v autě před jejím domem v Tijuaně, která leží u  hranic s USA. Ona sama ještě v pátek přišla na pietu za mrtvého kolegu. 

„Lourdes Maldonadová byla na pietě, kterou jsme v pátek pořádali pro Margarita Martíneze. Je neuvěřitelné, že teď truchlíme kvůli Lourdes stejně, jako jsme truchlili kvůli Margaritovi,“ říká novinářka Ines Garcíová.

Od roku 2000 v zemi zemřelo na 150 novinářů, vrazi často uniknou

Už deset let funguje v Mexiku vládní program na ochranu novinářů. Podrobnosti stát tají, jeho součástí ale bývá přidělená ostraha, kamery či neprůstřelná vozidla – vše podle míry rizika. Maldonadová zemřela i přesto, že v programu byla. Právě ona před pár lety tváří v tvář prezidentovi osobně prosila o ochranu. „Přicházím vás požádat o podporu, pomoc a spravedlnost, protože se bojím o svůj život,“ apelovala tenkrát na hlavu státu.

Od roku 2000 v zemi zemřelo na 150 novinářů – celá třetina jen za poslední čtyři roky. Až na výjimky vrazi uniknou spravedlnosti. Jejich oběti mají většinou jedno společné – upozorňují na zločiny – korupci, únosy nebo drogy.

„V části Mexika funguje mnoho tajných dohod mezi úřady, zástupci státu a organizovaným zločinem. Pro reportéry je tak ohromně těžké zvážit, co mohou rozkrývat, a co ne,“ přibližuje Jan Albert Hootsen z Výboru na ochranu novinářů.

Kritika padá na prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Podle žurnalistů neplní sliby bojovat se zločinem a omezit násilí i beztrestnost. Hlava státu upozorňuje, že to si v případě Mexika nutně žádá čas. „Vyšetřování dále probíhají. Ale není možné trestný čin automaticky spojovat s konkrétní prací,“ nechal se slyšet prezident. Novináři přitom varují, že pokud vláda své kroky nezrychlí, budou podobné piety navštěvovat stále častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 25 mminutami

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 26 mminutami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 43 mminutami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 59 mminutami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 1 hhodinou

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled