Za leden zemřeli v Mexiku už tři novináři. Poslední oběti nepomohl ani vládní program na jejich ochranu

3 minuty
Vraždy novinářů v Mexiku
Zdroj: ČT24

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Další a další smuteční svíčky, naděje ve spravedlnost přitom u části obyvatel Mexika pomalu vyhasíná. Truchlí za kolegy novináře, které potkala násilná smrt. „Dříve bylo hrdostí a privilegiem být novinářem, dnes jde o riskantní povolání,“ nepochybuje reportér Rafael Flores.

Zatím poslední případ se týká Lourdes Maldonadové Lopézové. Zkušenou novinářku někdo zastřelil v autě před jejím domem v Tijuaně, která leží u  hranic s USA. Ona sama ještě v pátek přišla na pietu za mrtvého kolegu. 

„Lourdes Maldonadová byla na pietě, kterou jsme v pátek pořádali pro Margarita Martíneze. Je neuvěřitelné, že teď truchlíme kvůli Lourdes stejně, jako jsme truchlili kvůli Margaritovi,“ říká novinářka Ines Garcíová.

Od roku 2000 v zemi zemřelo na 150 novinářů, vrazi často uniknou

Už deset let funguje v Mexiku vládní program na ochranu novinářů. Podrobnosti stát tají, jeho součástí ale bývá přidělená ostraha, kamery či neprůstřelná vozidla – vše podle míry rizika. Maldonadová zemřela i přesto, že v programu byla. Právě ona před pár lety tváří v tvář prezidentovi osobně prosila o ochranu. „Přicházím vás požádat o podporu, pomoc a spravedlnost, protože se bojím o svůj život,“ apelovala tenkrát na hlavu státu.

Od roku 2000 v zemi zemřelo na 150 novinářů – celá třetina jen za poslední čtyři roky. Až na výjimky vrazi uniknou spravedlnosti. Jejich oběti mají většinou jedno společné – upozorňují na zločiny – korupci, únosy nebo drogy.

„V části Mexika funguje mnoho tajných dohod mezi úřady, zástupci státu a organizovaným zločinem. Pro reportéry je tak ohromně těžké zvážit, co mohou rozkrývat, a co ne,“ přibližuje Jan Albert Hootsen z Výboru na ochranu novinářů.

Kritika padá na prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora. Podle žurnalistů neplní sliby bojovat se zločinem a omezit násilí i beztrestnost. Hlava státu upozorňuje, že to si v případě Mexika nutně žádá čas. „Vyšetřování dále probíhají. Ale není možné trestný čin automaticky spojovat s konkrétní prací,“ nechal se slyšet prezident. Novináři přitom varují, že pokud vláda své kroky nezrychlí, budou podobné piety navštěvovat stále častěji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 20 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 21 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...