Andrés Manuel López Obrador

Do funkce mexické prezidentky nastoupila Claudia Sheinbaumová, která v červnových volbách zvítězila s historicky nejvyšším výsledkem přesahujícím šedesát procent hlasů. Ve svém inauguračním projevu prohlásila, že bude vládnout v linii svého předchůdce Andrése Manuela Lópeze Obradora. Uklidnila také zahraniční investory a odmítla kritiku nové justiční reformy. Její mandát má skončit v roce 2030. Zvolena může být jen jednou.

Téměř sto milionů Mexičanů zamíří tuto neděli do volebních místností. Zemi čekají největší volby v její historii, ať už co do počtu oprávněných voličů, tak i rozdělovaných mandátů, kterých je přes dvacet tisíc. Volit se budou místní úřady i obě komory parlamentu. Kromě toho Mexičané rozhodnou i o nové hlavě státu, kterou se podle dosavadních předvolebních průzkumů s největší pravděpodobností poprvé stane žena. Letošní volby ovšem provází mimořádná míra násilí včetně zastrašování a vražd kandidátů.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nařídil přerušit diplomatické styky své země s Ekvádorem poté, co ekvádorská policie vnikla na mexické velvyslanectví v metropoli Quitu. Policisté si v pátek přišli pro bývalého viceprezidenta Jorge Glase, který se snaží vyhnout vězení za korupci a nalezl na ambasádě útočiště.

Hurikán Otis, který tento týden s rekordní silou zasáhl letovisko Acapulco na mexickém tichomořském pobřeží, za sebou zanechal 39 obětí, sdělila podle agentury Reuters mexická vláda. Dřívější zprávy uváděly nejméně 27 mrtvých. Podle mexického ministra bezpečnosti se aktuálně pohřešuje deset lidí. Pojišťovací společnost Gallagher Re podle agentury Reuters už odhadla, že ekonomické škody přesáhnou deset miliard dolarů (233 miliard korun). Pro mexický průmysl to může znamenat jednu z největších ztrát v historii. Se zasaženými oblastmi je stále těžké se spojit, na místě podle agentury AP trvá nedostatek vody, elektřiny, benzinu i základního zboží.

Vedení mexického města Chihuahua zakázalo při úředně povolených akcích zpívat písně, které mají text nenávistný vůči ženám. Podle televize CNN k tomu tamní radnici přivedla vysoká míra domácího násilí ve městě. Není ale přesně jasné, kdo a jak bude hudební produkci posuzovat.

Zařízení pro migranty v mexickém městě Ciudad Juarez nedaleko hranic se Spojenými státy zachvátil požár, při kterém zemřelo 39 lidí a 29 se zranilo. Informuje o tom agentura EFE a mexický úřad INM. Na místě zasahují hasiči, policie a armáda. Podle médií požár propukl po střetech mezi migranty a zaměstnanci migračního úřadu.

Ve městech po celém Mexiku protestovali lidé proti volební reformě, kterou minulý týden schválil parlament a která má mimo jiné omezit výdaje na fungování Národního volebního institutu (INE). Podle agentury AP demonstranti zaplnili v metropoli hlavní náměstí Zócalo, které pojme až sto tisíc lidí.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

Posílit spolupráci zejména v ekonomických, migračních a bezpečnostních otázkách se zavázali prezidenti Mexika a Spojených států Andrés Manuel López Obrador a Joe Biden a kanadský premiér Justin Trudeau na dvoudenním summitu, který skončil v noci na středu v mexické metropoli. Tématy jednání byla i ochrana životního prostředí, boj proti obchodu s drogami a posílení role žen.

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

V Brazílii pronikli v neděli příznivci exprezidenta Jaira Bolsonara do budovy parlamentu a prezidentského paláce Planalto, uvedla agentura AP. Neuznávají vítězství jeho nástupce Luize Inácia Luly da Silvy. Demonstranti podle zahraničních agentur vzali útokem také blízkou budovu nejvyššího soudu. Lula da Silva toto počínání odsoudil, útočníky označil za fašisty a fanatiky a slíbil, že budou potrestáni. Před 23. hodinou středoevropského času agentura Reuters informovala, že brazilským bezpečnostním složkám se podařilo dostat budovy státních institucí znovu pod kontrolu.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.

Silné zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Mexiko, si vyžádalo nejméně dvě oběti a poškodilo řadu budov, včetně nemocnice a několika zdravotnických zařízení. Zemětřesení mělo podle mexického seizmologického ústavu sílu 7,7 stupně a následovala po něm řada menších otřesů, informoval server BBC Mundo.

Mexická policie zatkla bývalého generálního prokurátora Jesúse Murilla Karama. Podle agentury Reuters čelí obvinění, že bránil spravedlivému vyšetření případu zmizení 43 studentů z roku 2014. V souvislosti s tímto případem byly podle agentury AFP vydány zatykače také na dvacet příslušníků mexické armády, čtyřiačtyřicet policistů a čtrnáct členů drogového gangu Guerreros Unidos.

Víc než týden se snaží záchranáři vytáhnout ze zatopeného dolu v Mexiku deset horníků. Voda zaplavila důl poté, co se propadla stěna šachty. Na povrch se hned v první den havárie podařilo dostat pět horníků, se zbytkem ale nemají záchranné týmy zatím kontakt.

Mexiko potvrzuje pověst jedné z nejrizikovějších zemí pro média. Reportéři často umírají rukou drogových gangů. Podle veřejnosti vláda dělá pro jejich ochranu málo. Státem naposledy otřásl osud ženy, která kdysi osobně žádala prezidenta o pomoc s tím, že jí hrozí smrt kvůli jejímu povolání. Před pár dny se přitom ještě zúčastnila piety za mrtvého kolegu, nyní se lidé scházejí, aby uctili ji.

Mexiko chce vyšetřit a tvrdě potrestat viníky čtvrteční tragické nehody, při které na dálnici na jihu země zemřelo 54 migrantů. Ti se vydali do rukou pašeráků a směřovali do Spojených států. Mezinárodní tým policistů hned z několika zemí má za cíl rozbít gangy, které migranty pašují.

Při dopravní nehodě v mexickém státě Chiapas zemřelo nejméně 54 lidí. Většina obětí byli migranti ze sousední Guatemaly.  V nákladním autě, které havarovalo na dálnici, cestovalo ve stísněných podmínkách zhruba sto lidí, kteří chtěli bez patřičných povolení překročit hranici do Spojených států. Lítost nad neštěstím vyjádřili prezidenti Mexika i Guatemaly. Přesuny migrantů směrem na sever v posledních dnech zrychlují, údajně jde o desítky autobusů denně.

První celostátní referendum v Mexiku zřejmě skončilo neúspěchem. Aby bylo hlasování závazné, muselo by k urnám přijít nejméně čtyřicet procent voličů. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise INE, však účast nepřesáhla osm procent. V referendu, o jehož vyhlášení se zasadil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, mohli Mexičané hlasovat, zda si přejí, aby úřady prošetřily počínání bývalých hlav státu ve funkci.

Strana mexického prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora ztratila po nedělních volbách většinu v dolní komoře parlamentu, dál ji ale bude mít spolu se dvěma koaličními partnery. Nedosáhne nicméně na kvalifikovanou dvoutřetinovou většinu potřebnou pro některé změny, například pro úpravu ústavy. Vyplývá to z oficiálních odhadů ústřední volební komise.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se oficiálně omluvil domorodým Mayům za dlouhá staletí útisku, kterému museli čelit od dobytí Mexika Španěly v 16. století. Podle serveru BBC jde o historický okamžik, protože mayská komunita se poprvé dočkala uznání, že evropští dobyvatelé a později i mexická vláda její příslušníky systematicky diskriminovali a vykořisťovali.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v pondělí odsoudil policejní zákrok, při kterém v prázdninovém resortu nedaleko Cancúnu zemřela žena ze Salvadoru. Na záběrech byla zachycena, jak jí na krku klečí policistka. Videozáznam zákroku oběhl sociální sítě a pobouřil obyvatele obou středoamerických zemí, informovaly agentury AP a Reuters.

Joe Biden vstoupil na mezinárodní scénu. Telefonoval kolegům do sousedních zemí, s nimiž probíral především pandemii a očkování. Jeho předchůdce Donald Trump se mezitím dozvěděl termín svého procesu. Senát začne posuzovat jeho roli v útoku davu na Kapitol v týdnu od 8. února.