Mexiko uspořádalo historicky první celostátní referendum, k urnám ovšem přišlo málo lidí

První celostátní referendum v Mexiku zřejmě skončilo neúspěchem. Aby bylo hlasování závazné, muselo by k urnám přijít nejméně čtyřicet procent voličů. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise INE, však účast nepřesáhla osm procent. V referendu, o jehož vyhlášení se zasadil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, mohli Mexičané hlasovat, zda si přejí, aby úřady prošetřily počínání bývalých hlav státu ve funkci.

Kritici hlasování namítali, že mexičtí exprezidenti nepožívají žádnou imunitu, a proto je lze i nyní vyšetřovat a soudit za kroky, které učinili v úřadě. Referendum považovali za pokus stávajícího levicového prezidenta mobilizovat své příznivce a odpoutat pozornost od některých problémů Mexika, například od ekonomických obtíží či epidemie covidu-19.

Naopak podle prezidenta Obradora mělo referendum posílit účast lidí na rozhodování demokratických institucí.

„Je to způsob, jak vyjádřit moji zlobu na prezidenty, kteří zničili tuto zemi. Pochybuji ale, že je bude někdo stíhat,“ řekl agentuře Reuters jeden z voličů. Podle INE s vyšetřováním bývalých prezidentů souhlasilo zhruba devadesát procent lidí, kteří přišli k urnám.

Samotný López Obrador, který je často v médiích označovaný za populistu, hlasovat nešel. Řekl, že nechce vzbudit dojem, že se chce svým předchůdcům mstít. Bývalý prezident Vicente Fox před hlasováním vyzval Mexičany, aby volit nešli. „Tento den vstoupí do dějin nejnižší volební účastí všech dob,“ napsal po hlasování na Twitteru.

Příliš komplikovaná a abstraktní otázka

Otázka v referendu měla původně obsahovat přímý odkaz na pět bývalých prezidentů, kteří vládli v Mexiku v letech 1988 až 2018. Nejvyšší soud ji ale upravil tak, že tento odkaz už v ní nebyl. Mexičané tak měli rozhodnout, zda souhlasí, aby úřady začaly prošetřovat „rozhodnutí, která v minulých letech učinili političtí aktéři“. Mnozí obyvatelé označili otázku v referendu za komplikovanou a příliš abstraktní.

Nedělní referendum bylo prvním celostátním hlasováním tohoto druhu, které se uskutečnilo v dějinách Mexika, uvedla agentura EFE. Možnost pořádat federální referenda vznikla úpravou ústavy v roce 2019, kterou prosadil stávající prezident López Obrador a jeho strana Morena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 22 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...