Mexiko uspořádalo historicky první celostátní referendum, k urnám ovšem přišlo málo lidí

První celostátní referendum v Mexiku zřejmě skončilo neúspěchem. Aby bylo hlasování závazné, muselo by k urnám přijít nejméně čtyřicet procent voličů. Podle předběžných výsledků, které zveřejnila volební komise INE, však účast nepřesáhla osm procent. V referendu, o jehož vyhlášení se zasadil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, mohli Mexičané hlasovat, zda si přejí, aby úřady prošetřily počínání bývalých hlav státu ve funkci.

Kritici hlasování namítali, že mexičtí exprezidenti nepožívají žádnou imunitu, a proto je lze i nyní vyšetřovat a soudit za kroky, které učinili v úřadě. Referendum považovali za pokus stávajícího levicového prezidenta mobilizovat své příznivce a odpoutat pozornost od některých problémů Mexika, například od ekonomických obtíží či epidemie covidu-19.

Naopak podle prezidenta Obradora mělo referendum posílit účast lidí na rozhodování demokratických institucí.

„Je to způsob, jak vyjádřit moji zlobu na prezidenty, kteří zničili tuto zemi. Pochybuji ale, že je bude někdo stíhat,“ řekl agentuře Reuters jeden z voličů. Podle INE s vyšetřováním bývalých prezidentů souhlasilo zhruba devadesát procent lidí, kteří přišli k urnám.

Samotný López Obrador, který je často v médiích označovaný za populistu, hlasovat nešel. Řekl, že nechce vzbudit dojem, že se chce svým předchůdcům mstít. Bývalý prezident Vicente Fox před hlasováním vyzval Mexičany, aby volit nešli. „Tento den vstoupí do dějin nejnižší volební účastí všech dob,“ napsal po hlasování na Twitteru.

Příliš komplikovaná a abstraktní otázka

Otázka v referendu měla původně obsahovat přímý odkaz na pět bývalých prezidentů, kteří vládli v Mexiku v letech 1988 až 2018. Nejvyšší soud ji ale upravil tak, že tento odkaz už v ní nebyl. Mexičané tak měli rozhodnout, zda souhlasí, aby úřady začaly prošetřovat „rozhodnutí, která v minulých letech učinili političtí aktéři“. Mnozí obyvatelé označili otázku v referendu za komplikovanou a příliš abstraktní.

Nedělní referendum bylo prvním celostátním hlasováním tohoto druhu, které se uskutečnilo v dějinách Mexika, uvedla agentura EFE. Možnost pořádat federální referenda vznikla úpravou ústavy v roce 2019, kterou prosadil stávající prezident López Obrador a jeho strana Morena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 58 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...