Bývalý levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva se znovu ujme vedení Brazílie. V projevu po oznámení výsledků slíbil sjednotit svou zemi a zavázal se i k ochraně Amazonie. Ve druhém kole prezidentských voleb porazil obhajujícího Jaira Bolsonara, který výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci však začali demonstrovat a blokují řadu silnic v různých částech země. Pro Lulu hlasovalo 50,9 procenta voličů, Bolsonaro získal 49,1 procenta hlasů.
Lulovi odevzdalo hlas zhruba o dva miliony lidí více než Bolsonarovi, celkem se hlasování mohlo zúčastnit 156 milionů voličů. Sčítání hlasů bylo velmi dramatické, Lula v něm postupně snižoval počáteční několikaprocentní Bolsonarův náskok, poté se poměr obrátil. Volební účast činila 79 procent, podobně jako v prvním kole 2. října. Podle deníku El País jde o nejtěsnější výsledek v novodobé demokratické historii země.
Nový prezident krátce po oznámení výsledků pronesl v Sao Paulu projev ke svým příznivcům, ve kterém řekl, že názorově rozdělená země nyní potřebuje jednotu a mír. Dál slíbil, že bude neúnavně bojovat proti rasismu, předsudkům a diskriminaci. „Budu vládnout 215 milionům Brazilců… a ne jen těm, kteří pro mě hlasovali. Nejsou dvě Brazílie. Jsme jedna země, jeden národ – skvělý národ,“ řekl vítěz voleb.
Lula rovněž zmínil, že mezi jeho hlavní cíle bude patřit boj proti chudobě a že se soustředí i na to, jak ochránit Amazonii a zabránit dalšímu odlesňování. „Brazílie i celá planeta potřebují, aby Amazonie byla živá a dýchala. Strom, který stojí, je mnohem cennější než ilegálně vytěžené dřevo,“ řekl Lula.
Lula nebude silný prezident, míní iberoamerikanista
Iberoamerikanista Radek Buben z Univerzity Karlovy ve vysílání ČT24 upozornil, že Lula bude muset koexistovat s Kongresem, ve kterém drží většinu pravice. „Vstupuje do situace, kdy naprostá většina Kongresu je nakloněná ekonomickým politikám, které by hájil Bolsonaro,“ uvedl. Podpora Lulovi schází i na úrovni regionálních vlád, nemá tak podmínky být silným prezidentem.
Podle Bubna je Lulův důraz na ochranu životního prostředí v Brazílii spíše druhotný. Významnější roli podle něj hraje právě ekonomika. „Lula je symbolem brazilského ekonomického úspěchu. Když odcházel jako prezident, (…) měl více než osmdesátiprocentní podporu voličů. To neměl v ten moment žádný prezident na světě,“ uvedl. Vítězi voleb přitom schází konkrétní ekonomický plán.
Iberoamerikanista Josef Opatrný v pořadu Horizont ČT24 podotkl, že je pravděpodobné, že Bolsonaro nechá situaci takříkajíc plynout a nebude se k tomu vyjadřovat. Dopadnout to však může podle něj velmi komplikovaně. „Brazílie je velice rozdělená země,“ podotkl s tím, že většinu v parlamentu mají bolsonarovci. „Pakliže bude chtít (Lula) prosadit výrazné změny, já se obávám, že se mu to nebude úplně dařit,“ dodal s tím, že málokdy bylo také zmíněno, že levicový Lula nyní stojí vedle pravicového viceprezidenta.
„Oba kandidovali na jednom volebním lístku,“ podotkl Opatrný s tím, že Lula je ale velký vyjednavač. „I jeho schopnost manévrovat má však určité meze,“ uvedl a dodal, že země je rozdělena nejen politicky, ale také co se týče chudoby. „Sever volil Lulu a jih, který je bohatý, hlasoval proti němu. Jak se toto bude vyvíjet, to nikdo neví,“ dodal Opatrný s tím, že světoví analytici se shodnou v tom, že před nově zvoleným prezidentem je hodně práce.
Blahopřání ze Západu, Ruska i Číny
Lulovi krátce po oznámení oficiálních výsledků začali gratulovat politici z celého světa. Jedním z prvních byl francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého se Lulovým vítězstvím „otevírá nová kapitola v dějinách Brazílie“. Americký prezident Joe Biden uvedl, že nová hlava Brazílie zvítězila ve „svobodných, spravedlivých a důvěryhodných volbách“.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador na Twitteru napsal, že Lulova výhra přinese „humanismus a rovnost“. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze výhra levicového kandidáta znamená „pokrok a naději“.
Lulovi k vítězství nad krajně pravicovým rivalem popřála i nová italská premiérka Giorgia Meloniová z postfašistické strany Bratři Itálie.
Svou gratulaci Lulovi zaslal i český prezident Miloš Zeman, který nového brazilského prezidenta pozval na návštěvu Česka. „Česká republika a Brazilská federativní republika se dlouhodobě těší vřelým a přátelským vztahům,“ uvedl v pozdravu Zeman, podle kterého by návštěva vyslala další impulz v bilaterální rovině.
Lulovi popřál i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který „doufá v aktivní spolupráci se starým přítelem Ukrajiny“ a chce posílit „strategické partnerství, aby byla zaručena demokracie, mír, bezpečnost a prosperita Ukrajiny, Brazílie a celého světa“.
Lulovo vítězství komentoval britský premiér Rishi Sunak. „Těším se na spolupráci v otázkách, které jsou důležité pro Spojené království i Brazílii, od růstu světové ekonomiky po ochranu přírodních zdrojů planety a podporu demokratických hodnot,“ uvedl Sunak. Podobně se vyjádřil i německý kancléř Olaf Scholz, který se těší na „úzkou spolupráci naplněnou důvěrou“, zvláště v otázkách obchodu a ochrany klimatu. Blahopřejný dopis Lulovi zaslal i německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
Staronovému brazilskému prezidentovi k vítězství gratulovali také představitelé Evropské unie, v níž podle webu Politico návrat Luly vyvolává značné naděje ohledně zlepšení ochrany amazonského pralesa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru uvedla, že se těší na spolupráci v oblastech, jako jsou potravinová bezpečnost, obchod a boj proti změně klimatu.
Spolupráci s Brazílií v oblasti životního prostředí vyzdvihli i kanadský premiér Justin Trudeau nebo jeho australský protějšek Anthony Albanese.
Ruský prezident Vladimir Putin v blahopřejném telegramu uvedl, že si přeje s Lulou rozvíjet „konstruktivní rusko-brazilskou spolupráci ve všech oblastech“. „Přijměte mé upřímné gratulace… Výsledky voleb potvrdily vaši velkou politickou autoritu,“ napsal Putin.
Blahopřání přišlo také z čínského ministerstva zahraničí, od ostatních prezidentů latinskoamerických zemí a dalších hlav států a vlád celého světa.
Bolsonaro výsledky zatím nekomentoval. Jeho příznivci demonstrují
Rychlost, s jakou do Brazílie začaly proudit gratulace novému prezidentovi, podle deníku The Guardian napovídá, že se světoví politici snaží odradit poraženého kandidáta Bolsonara od toho, aby začal zpochybňovat výsledky. Bolsonaro se zatím k výsledkům nevyjádřil. Podle serveru G1, který se odvolává na lidi z okruhu prezidenta, šel po oznámení výsledků spát a nechce s nikým mluvit.
Jeho příznivci vyjeli v pondělí do ulic v několika brazilských státech se svými auty. Někteří svými těžkými vozy blokují či zpomalují dopravu na klíčových dopravních tepnách. Podle deníku El País řidiči kamionů například brzdí provoz na významné dálnici Presidente Dutra, která spojuje dvě nejlidnatější brazilská města Sao Paolo a Rio de Janeiro.
Podle agentury EFE Bolsonarovi přívrženci vyšli do ulic ve státech Rio de Janeiro, Paraná a Mato Grosso, kde měl Bolsonaro převahu nad levicovým kandidátem. Někteří demonstranti žádají, aby armáda zasáhla ve prospěch stávajícího prezidenta, další jen dávají najevo svou nevoli vůči zvolené hlavě státu.
Ve státě Pará naopak úřady protesty příznivců stávajícího prezidenta zakázaly.
Předseda TSE Alexandre de Moraes, který v neděli hovořil s oběma kandidáty, podle argentinského serveru Infobae doufá, že současný prezident výsledky uzná. „Volal jsem oběma kandidátům a blahopřál jsem jim k účasti na tomto svátku demokracie, jímž jsou volby,“ řekl novinářům de Moraes. Náladu hovoru s Bolsonarem nespecifikoval.
Před volbami zpochybňoval volební proces a panovaly obavy z podobného scénáře, jaký se odehrál po posledních prezidentských volbách ve Spojených státech, kde Donald Trump neuznal výsledky voleb a jeho příznivci pak vtrhli do sídla parlamentu. Volební kampaň v Brazílii byla letos nebývale vyhrocená a provázely ji i násilné incidenty. Sedmašedesátiletý Bolsonaro a o deset let starší Lula se také vzájemně agresivně kritizovali.
Souboj mezi sedmašedesátiletým Bolsonarem a o deset let starším Lulou byl velmi vyhrocený. Zatímco Bolsonaro čelil časté kritice kvůli populismu a opatřením, jimiž přispěl k výrazně rychlejšímu ničení amazonského pralesa, před Lulou zase varovali někteří investoři a podnikatelé, podle nichž levicový kandidát nemá konkrétní ekonomický plán.
Pro Lulu je vítězství velkým návratem
Lula se úřadu ujme v lednu příštího roku, předtím zastával funkci prezidenta už v letech 2003 až 2010. Jeho zvolení do nejvyšší ústavní funkce je pro něj velkým návratem na politické výsluní zejména poté, co mu pověst poškodilo několik korupčních kauz, kvůli kterým strávil rok a půl ve vězení. Bolsonaro je prvním prezidentem od devadesátých let, který ve volbách neobhájil mandát a musí úřad opustit po jednom volebním období.
Lula se stane dalším levicovým prezidentem zvoleným v posledním roce v Latinské Americe. Letos si například Kolumbijci vybrali poprvé v historii do nejvyššího úřadu levicového politika, loni vyhráli levicoví kandidáti prezidentské volby též v Peru, Chile či Hondurasu. Levicové hlavy státu mají už několik let i Mexiko a Argentina, autoritářské levicové vlády jsou na Kubě, ve Venezuele či Nikaragui.
