Téměř sto milionů Mexičanů zamíří tuto neděli do volebních místností. Zemi čekají největší volby v její historii, ať už co do počtu oprávněných voličů, tak i rozdělovaných mandátů, kterých je přes dvacet tisíc. Volit se budou místní úřady i obě komory parlamentu. Kromě toho Mexičané rozhodnou i o nové hlavě státu, kterou se podle dosavadních předvolebních průzkumů s největší pravděpodobností poprvé stane žena. Letošní volby ovšem provází mimořádná míra násilí včetně zastrašování a vražd kandidátů.
Mexiko čekají největší volby v historii. Kampaň provázela mimořádná míra násilí
Před volbami se staly desítky kandidátů, členů jejich rodin a politických stran terčem násilných útoků, píše list The New York Times. Podle jeho analýzy bylo za poslední rok zabito nejméně 36 uchazečů o politickou funkci. Mexická vláda v úterý hovořila o 22 zavražděných. A to je hrůzný milník i pro Mexiko, kde je násilí součástí předvolebních kampaní již několik desetiletí, podotýká deník.
Web BBC informuje o ještě chmurnější statistice: průzkum mexické poradenské společnosti Integralia zjistil, že před červnovými volbami bylo zavražděno nebo nějak ohroženo na životě přibližně dvě stě státních úředníků, politiků a kandidátů. Násilnosti zasáhly celé politické spektrum, i když podle statistik byli nejvíce postiženi kandidáti vládní strany Morena.
Boj o moc, území a peníze
Podle bezpečnostních analytiků a představitelů orgánů činných v trestním řízení stojí za nárůstem násilí rozštěpení větších syndikátů organizovaného zločinu na menší konkurenční gangy, které spolu bojují o moc a území. Ve snaze získat nadvládu se uchylují ke kooptaci a zastrašování úřadů, aby získaly kontrolu nad komunitami.
Prudký nárůst násilí během voleb není v Mexiku ničím neobvyklým, v roce 2021, kdy voliči po celé zemi vybírali téměř 19 900 místních zastupitelů, bylo podle studie zveřejněné univerzitou v Mexico City zabito nejméně 32 kandidujících.
„Jde o to varovat ostatní kandidáty. A také občany, aby věděli, že je někdo sleduje,“ míní spoluautor výzkumu, politolog Manuel Pérez Aguirre. Rostoucí násilnosti lze podle něj přičíst i mimořádnému rozsahu letošních voleb.
Předvolební období provází v Mexiku násilí
Kandidáty odstraňují z volebních listin kulky
Mnoho politických vražd z loňského roku se nepodařilo vyšetřit, podle deníku The Times, který se odvolává na mexické vyšetřovatele, stranické představitele a místní zpravodajství, existuje podezření na zapojení skupin organizovaného zločinu do nejméně 28 z 36 vražd kandidátů v tomto předvolebním období. Situaci ještě zhoršuje fakt, že terčem útoků se stávají i rodinní příslušníci – v posledních měsících jich bylo zabito nejméně čtrnáct.
Gangy se přitom zaměřily hlavně na kandidáty do místních voleb – ovlivňování politiky je pro ně totiž nejúčinnější právě na místní úrovni. „Z hlediska struktury je to nejzranitelnější a nejslabší část,“ potvrzuje pro The New York Times ředitel výzkumné skupiny Electoral Laboratory Arturo Espinosa. Tento trend podle něj vypovídá o záměru skupin organizovaného zločinu – stát se faktickými vládci měst po celé zemi.
„Jde o schopnost proniknout do obecních samospráv, zmocnit se vládních zdrojů, získat přístup k informacím, které jsou klíčové pro jejich fungování, a převzít kontrolu nad bezpečnostními složkami,“ dodává pro deník Sandra Leyová, bezpečnostní analytička ze skupiny pro veřejnou politiku Mexico Evaluates.
Volební komise proto spolupracuje s armádou i Národní gardou a poskytuje ochranu kandidátům, kteří o ni požádají. Týden před volbami takových bylo bezmála pět set. Vlády jednotlivých mexických států také nasazují státní a městské policisty, aby zajistili kandidátům bezpečí. Kvůli nedostatku zdrojů ale není možné řádění zločineckých gangů zcela zabránit.
Potvrzuje to i případ Moisése Juaréze Abarcy, celostátně známého aktivisty za práva homosexuálů, který kandidoval do místní samosprávy v západomexickém státě Guerrero. Byl unesen ozbrojenými muži, jeho tělo bylo později nalezeno v hromadném hrobě spolu s dalšími šestnácti mrtvými. Vyšetřování vraždy bylo odloženo.
Na kandidátní listině jej nahradila jeho celoživotní přítelkyně Cinthia Juarézová. Přiznává, že se bojí, podlehnout strachu ale nehodlá. „Bojím se, že jednou odejdu z domu a už se nikdy nevrátím. Ale politika je jediný způsob, jak pozvednout hlas,“ řekla serveru BBC.
Jinak to vidí někdejší starosta Acapulca Evodio Velázquez, který nyní usiloval o místo v parlamentu. Celý život snášel výhrůžky, když se ale u něj doma nedávno objevili ozbrojení muži, kandidaturu vzdal. „Raději budu v bezpečí, než abych pak litoval. Nehodlám se stát další položkou ve statistice vražd,“ vysvětluje na rovinu.
Tato statistika se přitom měnila ještě v úterý odpoledne, necelý týden před volbami. Ricardo Arizmendi, který kandidoval jako náhradník na starostu města Cuautla ve středomexickém státě Morelos, zemřel poté, co ho střelili dva muži, kteří ujeli z místa činu na motorce. Ve stejný den vyvázl pouze se zraněním další kandidát komunálních voleb Gilberto Palomar, který se ucházel o místo starosty města Encarnación de Díaz v mexickém státě Jalisco. Útočníci ho postřelili v domě, kde se připravoval na volební mítink. Zraněny při tom byly další dvě osoby.
Andrés Manuel López Obrador
Volby dvaceti tisíc postů i první prezidentky
Není proto divu, že mezi hlavní témata kampaně patřil boj proti násilí a korupci i podpora sociálních programů.
Očekává se, že své hlasy přijde odevzdat přibližně sto milionů Mexičanů, což je pro tuto zemi dosud rekordní počet. Oproti volbám v roce 2018 úřady registrují o 11 milionů lidí s volebním právem více. Ve 32 mexických státech se otevře přes 170 tisíc volebních místností.
Rozhodovat se bude o více než 20 700 postech na federální a místní úrovni, včetně pěti set křesel ve sněmovně a 128 křesel v Senátu.
Hlavní pozornost se však bude soustředit na prezidentské volby, protože Andrés Manuel López Obrador podle ústavy nemůže kandidovat na druhý šestiletý mandát. Dosluhující prezident, lidově nazývaný AMLO, se navzdory řadě kontroverzních kroků loučí jako jeden z nejpopulárnějších lídrů v novodobé historii Mexika.
Claudia Sheinbaumová
V kampani podpořil svou blízkou spojenkyni a spolustraničku z levicové strany Morena Claudii Sheinbaumovou. Ta slibuje pokračovat v jeho strategii rozšiřování sociálních a zdravotních programů i velkých infrastrukturních projektů, včetně stavby kontroverzního Mayského vlaku, železniční trati napříč poloostrovem Yucatán.
Vystudovaná fyzička Sheinbaumová se v roce 2018 stala první ženou zvolenou do čela mexické metropole, úřad opustila loni v červnu, aby se mohla ucházet o stranickou nominaci na prezidentskou kandidaturu. Na radnici v Mexico City působila už od prosince 2000 do května 2006, tedy v době, kdy byl starostou López Obrador, za jehož úřadování měla na starosti životní prostředí. V roce 2014 Sheinbaumová stála u vzniku strany Morena, která se zrodila ze stejnojmenného hnutí vytvořeného o několik let dříve.
Jako starostka si Sheinbaumová vysloužila kritiku za to, že se jí nepodařilo vyřešit dlouhodobě špatný stav metra v metropoli, v němž se stává řada nehod. V květnu 2021 si jedna z nich vyžádala 26 obětí a na osm desítek zraněných.
Xóchitl Gálvezová
Hlavní soupeřkou Scheinbaumové je Xóchitl Gálvezová, tvrdá kritička Lópezovy vlády, která slibuje boj proti korupci a násilí. Hodlá například ustoupit od Lópezovy strategie využívat armádu při zajištění veřejné bezpečnosti. Zaujala například svým výrokem, že na zatočení s organizovaným zločinem v zemi „jsou zapotřebí vaječníky“ – s odkazem na Lópezův neúspěch v tomto směru.
Gálvezová byla do zvolení kandidátkou opozice nepříliš známou političkou, ač je od roku 2018 senátorkou. Má domorodý původ, který připomíná i tím, že chodívá v tradičním oblečení indiánského etnika Otomiů. Narodila se v chudé rodině, navzdory tomu vystudovala informatiku a stala se úspěšnou podnikatelkou.
V dosavadních průzkumech si Scheinbaumová drží nad Gálvezovou pohodlný náskok více než dvaceti procentních bodů. Třetí prezidentský kandidát, Jorge Álvarez Máynez z menší středolevé strany Občanské hnutí, ztrácí zhruba dalších dvacet procentních bodů na Gálvezovou.
To, že je dlouhodobě favoritkou, by však nakonec mohlo hrát v neprospěch Sheinbaumové. „Pokud je jistou věcí, že vyhraje, proč jít pro ni hlasovat,“ uvedl příklad úvahy části příznivců vládní kandidátky politolog a šéf společnosti BCG, která provádí průzkumy, Ulises Beltrán. Sheinbaumové však stačí získat i jen o jeden hlas víc než druhý kandidát v pořadí, jelikož mexický systém nepočítá s druhým kolem voleb.
Podle politologa Carlose Regidora si Gálvezová v kampani vedla dobře, ale fakt, že má podporu Institucionální revoluční strany (PRI) a Strany národní akce (PAN), její vyhlídky zhoršuje. PRI si držela dominantní pozici v zemi skoro celé 20. století, často ale pomocí represí a podvodů. PAN zase v době vlády jejího prezidenta Felipeho Calderóna nedokázala zabránit rozmachu drogových kartelů navzdory krvavým zásahům armády.
„Všechny negativní vlastnosti, na které si vzpomenete, si mexičtí voliči nejvíce spojují s PRI a v menší míře s PAN,“ vysvětluje Regidor pro server al-Džazíra velkou ztrátu, kterou má Gálvezová na kandidátku vládní Moreny. „PRI se stala Černobylem mexické politiky. Prostě je toxická,“ dodává.
Žena v čele země, v níž bují násilí vůči ženám
Ačkoliv dosavadní průzkumy žádný napínavý boj nenaznačují, Mexiko čeká po volbách velké novum – poprvé v historii bude mít v čele ženu. Politoložka Palmira Tapiaová serveru BBC Mundo řekla, že lze očekávat jiný styl vládnutí a asi i jiné priority vedení této druhé největší latinskoamerické země.
„Nastává éra žen,“ komentovala situaci pro televizi CNN socioložka María Marvánová, která připomněla, že ženy v Mexiku získaly volební právo teprve v roce 1953.
Agentura AP zdůrazňuje, že se Mexičanky sice dostaly do politických pozic, částečně to však je díky povinným kvótám pro zastoupení ve veřejných funkcích. Země je ale stále proslulá intenzivním „machismem“ neboli mužským šovinismem, který se v nejextrémnější podobě projevuje vysokým počtem vražd žen, ale denně také stovkami méně závažných přečinů vůči ženám.