Policie vyklidila v brazilské metropoli tábor Bolsonarových příznivců

7 minut
Horizont ČT24: Nepokoje v Brazílii
Zdroj: ČT24

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Bolsonaro, který je od konce prosince na Floridě, nedělní útok na parlament, soud a prezidentský palác odsoudil, nicméně odmítl jakoukoli zodpovědnost za něj. V reakci na Twitteru také napsal, že i před jeho nástupem do úřadu v lednu 2019 se k podobným akcím uchylovala levice. Nedělní události jsou ale v moderní historii země bezprecedentní. 

„Poklidné demonstrace v mezích zákona jsou součástí demokracie. Avšak pustošení a vpád do veřejných budov, ke kterým došlo dnes, stejně jako ty, které praktikovala levice v letech 2013 a 2017, se pravidlům vymykají,“ napsal Bolsonaro v neděli na Twitteru v reakci na výtržnosti.

Za nedělní výtržnosti nese podle brazilské vlády Bolsonaro politickou odpovědnost, neboť demonstrace proti prohře v říjnových volbách neodsoudil; kritizoval pouze násilí. Rovněž výslovně neuznal volební porážku, jen řekl, že bude dodržovat ústavu. Předání moci nebránil, ale oproti zvyklostem se nezúčastnil inaugurace svého nástupce. Místo toho odletěl na Floridu a není jasné, kdy plánuje návrat.

Deník O Globo informoval, že Bolsonaro byl hospitalizován v nemocnici v Orlandu kvůli bolestem břicha. Jeho manželka Michelle na sociálních sítích uvedla, že je v nemocnici na pozorování kvůli břišním potížím souvisejícím s pobodáním v roce 2018, kvůli čemuž byl hospitalizován opakovaně.

Vyklízení jednoho z táborů Bolsonarových příznivců v brazilské metropoli
Zdroj: Reuters/Amanda Perobelli

Lula označil útočníky za fašisty a pučisty

Levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadu od 1. ledna, se už vrátil do prezidentského paláce Planalto, kde jednal s předsedy obou komor parlamentu a předsedkyní federálního nejvyššího soudu. Představitelé nejvyšších brazilských institucí pak vydali prohlášení, ve kterém uvedli, že „odmítají teroristické, vandalské, kriminální a pučistické činy, které se staly včera (v neděli) v Brazílii“.

Podle agentury EFE nebyla prezidentská pracovna demonstranty poničena, protože ji chrání speciální opancéřované dveře. Nedělní útok demonstrantů na budovy institucí způsobil značné škody na vybavení a uměleckých dílech, píše agentura EFE s odkazem na prezidentskou kancelář.

„Jsou tam asi větší militanti, než je sám Bolsonaro,“ komentoval útok demonstrantů iberoamerikanista Josef Opatrný. „A pakliže chtěli tito militanti něco udělat pro Lulu, tak se jim to povedlo. Lulova pozice byla velmi komplikovaná a teď je to přece jen lepší,“ řekl v Horizontu ČT24.

Lula útočníky označil za „fašisty a pučisty“ a Bolsonara obvinil, že za nepokoje nese odpovědnost. „Víte, že existují různé exprezidentovy projevy, které toto podporují. Je to také jeho zodpovědnost a zodpovědnost stran, které ho podporují,“ napsal Lula v neděli večer na Twitteru.

Soudce odvolal guvernéra metrople

Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes kritizoval nedostatečně zajištěnou bezpečnost státních institucí, na devadesát dní proto odvolal guvernéra federálního okrsku metropole Ibaneise Rochu.

Nařídil také policii do 24 hodin vyklidit tábory Bolsonarových příznivců před kasárnami v zemi, jako první tábor v metropoli, kde demonstranti už mnoho dní požadují armádní převrat za Bolsonarův návrat.

Společnost Meta v pondělí uvedla, že odstraňuje ze sociálních sítí obsah podporující nedělní vpád do brazilských nejvyšších institucí. Podle některých zdrojů útok nejméně dva týdny plánovali Bolsonarovi příznivci ve skupinách na komunikačních platformách, přesto mu bezpečnostní složky nedokázaly zabránit.

Biden: Nehorázný útok

Vpád radikálů do budov nejvyšších institucí v brazilské metropoli odsoudila řada prezidentů Latinské Ameriky i dalších lídrů.

Americký prezident Joe Biden, mexický prezident Andrés Manuel López Obrador a kanadský premiér Justin Trudeau na začátku summitu severoamerických zemí v mexickém hlavním městě ve společném prohlášení uvedli, že šlo o útok „na brazilskou demokracii a poklidné předání moci“ a že chtějí spolupracovat s novým brazilským prezidentem Lulou. Biden už předtím označil útok za „nehorázný“.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že násilný útok na demokratické instituce je „útok na demokracii a nesmí být tolerován“.

„Vůle brazilského lidu a demokratické instituce musí být respektovány,“ napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident Lula může počítat s naší plnou podporou,“ dodal Macron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po únorovém útoku ruského dronu jsou v Černobylu zpřísněna opatření

Od havárie atomové elektrárny v Černobylu uplynulo devětatřicet let. Bezpečnostní opatření v areálu jsou teď zpřísněna. Úřady k tomu přistoupily po únorovém útoku ruského dronu na kryt sarkofágu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii opakovaně upozorňuje na přetrvávající rizika pro světovou jadernou bezpečnost v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině. V Černobylu natáčela zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová.
před 44 mminutami

Řidič ve Vancouveru najel do davu, zemřelo devět lidí

V západokanadském Vancouveru, kde v sobotu večer (v neděli nad ránem SELČ) řidič na festivalu najel do davu, zemřelo devět lidí, oznámila na síti X policie, která dosud množství obětí neuváděla. Počet zraněných policie neupřesnila, už dříve ale sdělila, že jich bylo více. Řidiče policie zadržela. Případ vyšetřovatelé nepovažují za terorismus.
08:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí po výbuchu v íránském přístavu vzrostl na 28

Počet mrtvých po sobotní explozi v přístavu u íránského města Bandar Abbás vzrostl na 28, přes tisíc dalších lidí utrpělo zranění. V neděli o tom informovala agentura AFP s tím, že není jasné, kolik zaměstnanců bylo v době výbuchu v přístavu. Oheň už mají hasiči pod kontrolou, stále ale není uhašen. Celní odbavení a nakládka kontejnerů byly obnoveny, oznámilo podle AFP íránské ministerstvo vnitra.
10:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

K hrobu papeže Františka v Římě už proudí stovky věřících

K hrobu papeže Františka v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě začaly po jeho sobotním pohřbu chodit řady věřících. Stanovit datum zahájení volby jeho nástupce by měla kongregace kardinálů, která zasedne v pondělí ráno, uvedla v neděli italská televize Sky TG24. Konkláve by podle ní mělo začít mezi 5. až 10. květnem.
před 3 hhodinami

Trump usiluje o volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem

Americký prezident Donald Trump požaduje volný průjezd amerických lodí Panamským a Suezským průplavem. Mělo by se to týkat jak vojenských, tak obchodních lodí, napsal na své sociální síti Truth Social. Trump zároveň uvedl, že požádal ministra zahraničí USA Marca Rubia, aby se touto záležitostí okamžitě zabýval.
před 6 hhodinami

Při výbuchu v íránském přístavu zemřelo čtrnáct lidí, přes sedm set osob se zranilo

Mohutný výbuch, který v sobotu zasáhl přístav u íránského města Bandar Abbás, má čtrnáct obětí. Vzrostl také počet zraněných, íránská státní televize informovala o více než 750 lidech. Výbuch, který nastal v den třetího kola jednání o jaderném programu Teheránu mezi Spojenými státy a Íránem, podle úřadů zřejmě zapříčinily špatně skladované chemikálie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné

Papež František byl pohřben v bazilice Panny Marie Sněžné v Římě, oznámil Vatikán. Neveřejný obřad následoval po dopolední asi dvouhodinové mši na Svatopetrském náměstí. Pontifik zemřel v pondělí ve věku 88 let. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropské zbrojovky zvyšují produkci munice, popsala Zóna ČT24

Rusko-ukrajinská válka poukázala na slabý bod v evropské obraně. Jedná se o nedostatek munice. Evropská komise v roce 2024 vyčlenila na investice do výroby výbušnin, střelného prachu, nábojů a střel 500 milionů eur (12,5 miliardy korun). Z dotací těžil například německý Rheinmetall i české zbrojovky Explosia a STV Group, přiblížil pořad Zóna ČT.
před 15 hhodinami
Načítání...