Policie vyklidila v brazilské metropoli tábor Bolsonarových příznivců

7 minut
Horizont ČT24: Nepokoje v Brazílii
Zdroj: ČT24

Policie v brazilské metropoli vyklidila tábor příznivců krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara. Ti se několik týdnů před kasárnami dožadovali zásahu armády po prezidentských volbách, v nichž Bolsonaro prohrál. Podle místních médií bylo z tábora odvezeno asi dvanáct set lidí k výslechu. Vyklizení nařídil soudce po nedělním útoku Bolsonarových příznivců na sídla tří nejvyšších brazilských institucí v metropoli. Útok odsoudili prezidenti USA, Mexika a Francie a také kanadský premiér či německý kancléř.

Bolsonaro, který je od konce prosince na Floridě, nedělní útok na parlament, soud a prezidentský palác odsoudil, nicméně odmítl jakoukoli zodpovědnost za něj. V reakci na Twitteru také napsal, že i před jeho nástupem do úřadu v lednu 2019 se k podobným akcím uchylovala levice. Nedělní události jsou ale v moderní historii země bezprecedentní. 

„Poklidné demonstrace v mezích zákona jsou součástí demokracie. Avšak pustošení a vpád do veřejných budov, ke kterým došlo dnes, stejně jako ty, které praktikovala levice v letech 2013 a 2017, se pravidlům vymykají,“ napsal Bolsonaro v neděli na Twitteru v reakci na výtržnosti.

Za nedělní výtržnosti nese podle brazilské vlády Bolsonaro politickou odpovědnost, neboť demonstrace proti prohře v říjnových volbách neodsoudil; kritizoval pouze násilí. Rovněž výslovně neuznal volební porážku, jen řekl, že bude dodržovat ústavu. Předání moci nebránil, ale oproti zvyklostem se nezúčastnil inaugurace svého nástupce. Místo toho odletěl na Floridu a není jasné, kdy plánuje návrat.

Deník O Globo informoval, že Bolsonaro byl hospitalizován v nemocnici v Orlandu kvůli bolestem břicha. Jeho manželka Michelle na sociálních sítích uvedla, že je v nemocnici na pozorování kvůli břišním potížím souvisejícím s pobodáním v roce 2018, kvůli čemuž byl hospitalizován opakovaně.

Vyklízení jednoho z táborů Bolsonarových příznivců v brazilské metropoli
Zdroj: Reuters/Amanda Perobelli

Lula označil útočníky za fašisty a pučisty

Levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, který je v úřadu od 1. ledna, se už vrátil do prezidentského paláce Planalto, kde jednal s předsedy obou komor parlamentu a předsedkyní federálního nejvyššího soudu. Představitelé nejvyšších brazilských institucí pak vydali prohlášení, ve kterém uvedli, že „odmítají teroristické, vandalské, kriminální a pučistické činy, které se staly včera (v neděli) v Brazílii“.

Podle agentury EFE nebyla prezidentská pracovna demonstranty poničena, protože ji chrání speciální opancéřované dveře. Nedělní útok demonstrantů na budovy institucí způsobil značné škody na vybavení a uměleckých dílech, píše agentura EFE s odkazem na prezidentskou kancelář.

„Jsou tam asi větší militanti, než je sám Bolsonaro,“ komentoval útok demonstrantů iberoamerikanista Josef Opatrný. „A pakliže chtěli tito militanti něco udělat pro Lulu, tak se jim to povedlo. Lulova pozice byla velmi komplikovaná a teď je to přece jen lepší,“ řekl v Horizontu ČT24.

Lula útočníky označil za „fašisty a pučisty“ a Bolsonara obvinil, že za nepokoje nese odpovědnost. „Víte, že existují různé exprezidentovy projevy, které toto podporují. Je to také jeho zodpovědnost a zodpovědnost stran, které ho podporují,“ napsal Lula v neděli večer na Twitteru.

Soudce odvolal guvernéra metrople

Soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraes kritizoval nedostatečně zajištěnou bezpečnost státních institucí, na devadesát dní proto odvolal guvernéra federálního okrsku metropole Ibaneise Rochu.

Nařídil také policii do 24 hodin vyklidit tábory Bolsonarových příznivců před kasárnami v zemi, jako první tábor v metropoli, kde demonstranti už mnoho dní požadují armádní převrat za Bolsonarův návrat.

Společnost Meta v pondělí uvedla, že odstraňuje ze sociálních sítí obsah podporující nedělní vpád do brazilských nejvyšších institucí. Podle některých zdrojů útok nejméně dva týdny plánovali Bolsonarovi příznivci ve skupinách na komunikačních platformách, přesto mu bezpečnostní složky nedokázaly zabránit.

Biden: Nehorázný útok

Vpád radikálů do budov nejvyšších institucí v brazilské metropoli odsoudila řada prezidentů Latinské Ameriky i dalších lídrů.

Americký prezident Joe Biden, mexický prezident Andrés Manuel López Obrador a kanadský premiér Justin Trudeau na začátku summitu severoamerických zemí v mexickém hlavním městě ve společném prohlášení uvedli, že šlo o útok „na brazilskou demokracii a poklidné předání moci“ a že chtějí spolupracovat s novým brazilským prezidentem Lulou. Biden už předtím označil útok za „nehorázný“.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že násilný útok na demokratické instituce je „útok na demokracii a nesmí být tolerován“.

„Vůle brazilského lidu a demokratické instituce musí být respektovány,“ napsal na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. „Prezident Lula může počítat s naší plnou podporou,“ dodal Macron.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tusk požádá v nejbližší době parlament o hlasování o důvěře vládě

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.
20:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.
12:06Aktualizovánopřed 58 mminutami

Německo bude dál odmítat žadatele o azyl na hranicích, řekl Dobrindt. Soudu navzdory

Německo bude navzdory čerstvému rozhodnutí soudu nadále odmítat žadatele o azyl na hranicích, uvedl v pondělí vpodvečer ministr vnitra Alexander Dobrindt. Dodal, že nevidí důvod měnit praxi, soud podle něj rozhodoval jen v jednom konkrétním případě. Soud v Berlíně v pondělí rozhodl, že odmítání žadatelů o azyl při hraničních kontrolách na německém území je protiprávní. Podle něj není možné tyto žadatele vykázat za hranici, aniž by úřady předtím rozhodly v takzvaném dublinském řízení.
17:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nawrocki získal většinu mladých, jeho vítězství oslabí Tuskovu vládu

Vítězství Karola Nawrockého v polských prezidentských volbách je ranou pro liberální vládu Donalda Tuska. V Nawrockém zůstává v čele země hlava státu, která bude blokovat koaliční záměry. Nawrockému k vítězství pomohli mezi jinými i mladí voliči, z nichž většina volila v prvním kole krajně pravicového Slawomira Mentzena a v druhém kole se přiklonila právě ke konzervativnímu kandidátovi.
před 4 hhodinami

V ukrajinské Pavučině se chytily nenahraditelné ruské letouny

Ukrajina při svém nedělním dronovém útoku na základny ruského letectva zničila nejméně třináct letadel a další poškodila, uvedl Andrij Kovalenko, šéf centra pro boj proti dezinformacím při ukrajinské bezpečnostní a obranné radě. Útok oficiálně potvrdila také ukrajinská tajná služba SBU, která akci zorganizovala. Podle ní bylo zasaženo 41 letounů. Podle expertů bude pro Kreml mimořádně obtížné bombardéry v dohledné době nahradit.
11:47Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Převádíme Británii do „válečné připravenosti“, řekl Starmer

Převádíme Spojené království do „válečné připravenosti“ a „válečného tempa", uvedl podle BBC britský premiér Keir Starmer. Podle něj toho lze dosáhnout zvýšením platů a vytvořením silnější, plně vycvičené zálohy. Britská vláda chce také pořídit dvanáct nových ponorek s jaderným pohonem, které budou mít na palubě konvenční zbraně. Za modernizaci jaderného arzenálu se chystá utratit na patnáct miliard liber (asi 443 miliard korun).
před 5 hhodinami

Východní a severní křídlo NATO podporuje pět procent HDP na obranu

Země východního a severního křídla NATO chtějí, aby Aliance směřovala k cíli pěti procent HDP vydávaných na obranu. Shodli se na tom lídři zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí na summitu ve Vilniusu, kteří zároveň podpořili členství Ukrajiny v NATO. S touto podporou nesouhlasilo Maďarsko, proto je výstupem summitu pouze prohlášení předsedajících zemí Litvy, Polska a Rumunska.
12:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nawrocki je konzervativní euroskeptik, za vzor má Trumpa

Zvolený polský prezident Karol Nawrocki, podporovaný opoziční národně konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), se prezentuje jako obránce tradičních hodnot. Ve srovnání se současnou polskou vládou je výrazně euroskeptický, jeho vzorem je prezident USA Donald Trump. V předvolební kampani razil heslo „Polsko na prvním místě“, což se promítlo mimo jiné do tvrdšího postoje k ukrajinským uprchlíkům.
před 8 hhodinami
Načítání...