„Od roku 2022 neplánujeme.“ Uprchlá novinářka se stala hlasem pro Ukrajince v Česku

Začala svou novinářskou kariéru těsně před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Po příchodu do Česka natáčela pro Českou televizi rozhovory s Ukrajinci. Nyní je tiskovou mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. Nataliia Kosiakova v rozhovoru pro web ČT24 popsala svou životní cestu třemi posledními roky.

„Čtyřiadvacátého mě probudila maminka,“ vzpomíná na únor 2022. „Řekla mi, že slyší výbuchy. Pak jsem to slyšela i já a tím to všechno začalo.“ Novinářka v den začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu měla v plánu dokončit svoji první reportáž v Kyjevě. Místo toho strávila čtyři dny ukrytá ve sklepě s matkou. „Když se mě někdo ptá, jaké na to mám vzpomínky... to se mě radši zeptejte, jestli se mi povedlo aspoň na něco zapomenout. To se mi rozhodně nepovedlo, protože na podobné věci se nezapomíná,“ vysvětlila.

Původně s matkou plánovaly odjet do Lvova. Kvůli obavám o bezpečnost se však rozhodly zemi opustit a zamířily do Česka, kde žije část jejich rodiny. „Když se na to podívám takhle zpětně, tak to je velice důležité, že přijdete někam, kde někoho máte,“ popsala Kosiakova, která nejprve zamířila do Plzně, kde na základě náhodného rozhovoru pro ČT v asistenčním centru pomoci uprchlíkům získala práci redaktorky.

„Snažím se lidi podpořit“

V rámci své profese dělala reportáže o Ukrajincích v Česku. „Bylo to pro mě bolestivé, protože prvních několik měsíců každý člověk, s kým se sejdete a s kým mluvíte, tak brečí,“ líčí. „Je to i cítit, jako byste svými otázkami způsoboval nějakou bolest, tak mi to bylo nepříjemné,“ dodala doufajíc, že svou prací pomohla přiblížit osudy ukrajinských uprchlíků české společnosti.

Nyní Ukrajincům pomáhá skrze pozici tiskové mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. „Když jsem v kontaktu s ukrajinskou komunitou v jakékoliv roli, tak se vždycky snažím ty lidi podpořit a nějak je motivovat, protože já jsem ten příklad, že jsem se dostala do práce ve svém oboru, že jsem se naučila česky a ono to nebylo vůbec jednoduché,“ popsala svoji osobní roli v rámci integrace do české společnosti. Zároveň podotkla, že sama sice žije v „bublině“ pozitivních příkladů, ale mnoho Ukrajinců kvůli neznalosti jazyka stále pracuje pod svojí kvalifikací.

„Já se nejvíc bojím toho, že ta podpora, kterou jsme tady všichni cítili na začátku, kterou cítíme pořád, bude klesat,“ vyjádřila obavy bývalá novinářka s nadějí, že se to nestane. „Na datech vidíme, že například to, kolik Ukrajinci odvádějí do státního rozpočtu, je už mnohem větší číslo než to, co z českého rozpočtu jde na podporu těch nejzranitelnějších,“ podotkla.

„Od roku 2022 neplánujeme“

„Všichni říkají, že je to asi těžší, když jste tady a jste v kontaktu se svými blízkými, kteří jsou tam pod palbou, než když jste spolu s nimi tam,“ popsala Kosiakova sledování situace na Ukrajině z Česka. „Když dohledáte, že zrovna ve městě nebo v oblasti, kde jsou vaši blízcí, došlo k bombardování a nemůžete se s těmi lidmi spojit, tak to je to nejhorší, co člověk vůbec může zažít,“ doplnila s tím, že na Ukrajině má velkou část rodiny.

„Takže když někdo říká ‚uprchlíci jsou v bezpečí a asi si užívají svůj život a je jim dobře‘, tak takhle tomu úplně není, protože na jednu stranu prožíváte všechno, co prožívají vaši blízcí na Ukrajině a obáváte se o ně a na druhou stranu žijete v úplně cizí zemi a snažíte se integrovat, snažíte se nikoho nenaštvat a prostě být užitečným člověkem,“ vysvětlila Kosiakova, jež se hned po svém příjezdu do Česka rozhodla, že chce pro svoji integraci a komunitu dělat „maximum“.

„Moc mě těší to, že mohu zůstat pro Ukrajince užitečná a dovedu si představit, že když válka konečně skončí, tak tady nějaká část té komunity zůstane. V tom případě tady asi budu mít co dělat, protože jim někdo bude muset dávat informace, nějak jim pomáhat,“ přemýšlí o budoucnosti. „My Ukrajinci si mezi sebou říkáme, že od roku 2022 neumíme plánovat a ani to neděláme, protože všichni jsme něco plánovali na začátku roku 2022 a víme všichni, jak to dopadlo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 20 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 5 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 5 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSchodek bude stále obludně vysoký, míní exministr financí Kalousek

„I kdyby se schodek snížil o 40 miliard korun, bude stále obludně a nelogicky vysoký,“ komentuje bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kroky Motoristů. Ti ve čtvrtek předložili své požadavky k návrhu státního rozpočtu na příští rok, mluví v nich o úspoře 20 miliard korun. Podle Kalouska je na jednání o snižování jednotlivých položek pozdě. „Rozpočet se přece nesestavuje tehdy, když leží na stole a když se o něm jedná,“ řekl v pořadu Interview ČT24, který moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.