„Od roku 2022 neplánujeme.“ Uprchlá novinářka se stala hlasem pro Ukrajince v Česku

Začala svou novinářskou kariéru těsně před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Po příchodu do Česka natáčela pro Českou televizi rozhovory s Ukrajinci. Nyní je tiskovou mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. Nataliia Kosiakova v rozhovoru pro web ČT24 popsala svou životní cestu třemi posledními roky.

„Čtyřiadvacátého mě probudila maminka,“ vzpomíná na únor 2022. „Řekla mi, že slyší výbuchy. Pak jsem to slyšela i já a tím to všechno začalo.“ Novinářka v den začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu měla v plánu dokončit svoji první reportáž v Kyjevě. Místo toho strávila čtyři dny ukrytá ve sklepě s matkou. „Když se mě někdo ptá, jaké na to mám vzpomínky... to se mě radši zeptejte, jestli se mi povedlo aspoň na něco zapomenout. To se mi rozhodně nepovedlo, protože na podobné věci se nezapomíná,“ vysvětlila.

Původně s matkou plánovaly odjet do Lvova. Kvůli obavám o bezpečnost se však rozhodly zemi opustit a zamířily do Česka, kde žije část jejich rodiny. „Když se na to podívám takhle zpětně, tak to je velice důležité, že přijdete někam, kde někoho máte,“ popsala Kosiakova, která nejprve zamířila do Plzně, kde na základě náhodného rozhovoru pro ČT v asistenčním centru pomoci uprchlíkům získala práci redaktorky.

„Snažím se lidi podpořit“

V rámci své profese dělala reportáže o Ukrajincích v Česku. „Bylo to pro mě bolestivé, protože prvních několik měsíců každý člověk, s kým se sejdete a s kým mluvíte, tak brečí,“ líčí. „Je to i cítit, jako byste svými otázkami způsoboval nějakou bolest, tak mi to bylo nepříjemné,“ dodala doufajíc, že svou prací pomohla přiblížit osudy ukrajinských uprchlíků české společnosti.

Nyní Ukrajincům pomáhá skrze pozici tiskové mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. „Když jsem v kontaktu s ukrajinskou komunitou v jakékoliv roli, tak se vždycky snažím ty lidi podpořit a nějak je motivovat, protože já jsem ten příklad, že jsem se dostala do práce ve svém oboru, že jsem se naučila česky a ono to nebylo vůbec jednoduché,“ popsala svoji osobní roli v rámci integrace do české společnosti. Zároveň podotkla, že sama sice žije v „bublině“ pozitivních příkladů, ale mnoho Ukrajinců kvůli neznalosti jazyka stále pracuje pod svojí kvalifikací.

„Já se nejvíc bojím toho, že ta podpora, kterou jsme tady všichni cítili na začátku, kterou cítíme pořád, bude klesat,“ vyjádřila obavy bývalá novinářka s nadějí, že se to nestane. „Na datech vidíme, že například to, kolik Ukrajinci odvádějí do státního rozpočtu, je už mnohem větší číslo než to, co z českého rozpočtu jde na podporu těch nejzranitelnějších,“ podotkla.

„Od roku 2022 neplánujeme“

„Všichni říkají, že je to asi těžší, když jste tady a jste v kontaktu se svými blízkými, kteří jsou tam pod palbou, než když jste spolu s nimi tam,“ popsala Kosiakova sledování situace na Ukrajině z Česka. „Když dohledáte, že zrovna ve městě nebo v oblasti, kde jsou vaši blízcí, došlo k bombardování a nemůžete se s těmi lidmi spojit, tak to je to nejhorší, co člověk vůbec může zažít,“ doplnila s tím, že na Ukrajině má velkou část rodiny.

„Takže když někdo říká ‚uprchlíci jsou v bezpečí a asi si užívají svůj život a je jim dobře‘, tak takhle tomu úplně není, protože na jednu stranu prožíváte všechno, co prožívají vaši blízcí na Ukrajině a obáváte se o ně a na druhou stranu žijete v úplně cizí zemi a snažíte se integrovat, snažíte se nikoho nenaštvat a prostě být užitečným člověkem,“ vysvětlila Kosiakova, jež se hned po svém příjezdu do Česka rozhodla, že chce pro svoji integraci a komunitu dělat „maximum“.

„Moc mě těší to, že mohu zůstat pro Ukrajince užitečná a dovedu si představit, že když válka konečně skončí, tak tady nějaká část té komunity zůstane. V tom případě tady asi budu mít co dělat, protože jim někdo bude muset dávat informace, nějak jim pomáhat,“ přemýšlí o budoucnosti. „My Ukrajinci si mezi sebou říkáme, že od roku 2022 neumíme plánovat a ani to neděláme, protože všichni jsme něco plánovali na začátku roku 2022 a víme všichni, jak to dopadlo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, řekl Babiš před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 3 mminutami

ŽivěPoslanci mají na programu pravidelné interpelace

Poslanci se budou ve čtvrtek věnovat pravidelným interpelacím na členy vlády. Na programu jsou také některé mezinárodní smlouvy v úvodním kole. Jde většinou o daňové dohody a o smlouvy o policejní spolupráci.
před 49 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.
před 1 hhodinou

Ministerstvo zahraničí akredituje prezidenta na summit NATO, potvrdil Babiš

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Před odletem na konferenci o obnově Ukrajiny do Polska to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel podle něj bude členem delegace i s doprovodem.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokop rezignoval a nebude kandidátem ANO na pražského primátora

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, vlak narazil do spadlého kabelu

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, provoz byl obnoven kolem 06:45. Pražský dopravní podnik (DPP) původně informoval o srážce metra s člověkem ve stanici Anděl, mluvčí DPP Aneta Řehková posléze upřesnila, že vlak narazil do překážky, kterou byl spadlý kabel.
05:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 12 hhodinami
Načítání...