Dvacet obětí a pět mrtvých teroristů přinesly nedělní útoky v jihoruském Dagestánu v jeho hlavním městě Machačkale a přímořském sídle Derbentu. Útočníci stříleli na synagogy, pravoslavné kostely i na policii. Rusko přitom tvrdí, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo,“ kontrovala novinářka Deníku N Petra Procházková v Interview ČT24. Čin byl podle ní motivován zřejmě nábožensky, útočníci byli příslušníky „zlaté dagestánské mládeže“, která v nejchudší ruské republice nouzí netrpěla.
Teroristé v Dagestánu byli součástí „zlaté mládeže“, popsala novinářka Procházková
28 minut
Interview ČT24: Petra Procházková o Dagestánu
„Máme dost informací na to, abychom věděli, kdo ten čin spáchal. Nevíme úplně proč, to je mnohem složitější,“ popsala Procházková. Na první pohled to však vypadá, že je čin motivován nábožensky, uvedla novinářka s tím, že šlo o přívržence wahhábismu, sunnitského islámu.
Způsob provedení činu naznačuje, že útočníci nepředpokládali, že přežijí. Neměli například zakryté tváře a útočili i na policejní stanici. „Může to být určitá bezvýchodnost, naštvání, určité nepřijetí, pocit jakési méněcennosti. A v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině, protože Dagestán je region, ze kterého hodně mladých mužů muselo odejít do armády, i pocit – posílají nás tam a sami si své moskevské děti nechávají doma,“ nastínila možnou další motivaci útočníků novinářka.
„Zlatá dagestánská mládež“
„Víme, že byli radikalizovaní, nevíme ale proč. Víme, z jaké byli rodiny, to je na celé věci podle mě nejzajímavější,“ uvedla Procházková. Útočníci byli rodinnými příslušníky, synovcem a syny, představitele lokální moci, Magomeda Omarova.
Dagestán je nejchudší region celé Ruské federace, který se potýká s velkou nezaměstnaností. „Je tam velká obliba bojových sportů, muži nechodí do práce, tak dělají bojové sporty,“ popsala novinářka. Útočníci podle ní však díky rodinnému postavení nepatřili k chudé části populace, šlo podle ní o „zlatou dagestánskou mládež“.
„Všichni tři za sebou měli normální pracovní kariéru, jeden dokonce studoval práva na machačkalské univerzitě. Radikalizace, pokud opravdu jde o projev radikálního islámu, mohla proběhnout z různých důvodů,“ řekla Procházková. Zhruba 95 procent obyvatel Dagestánu vyznává islám. Vedle modernější části společnosti žije ta rigidní, ženy chodí zahalené, existují v ní velmi přísně vedené rodinné klany, které například v dohodnutých sňatcích provdávají i patnáctileté dívky.
I útočníci navštěvovali mešitu. Od devadesátých let je část kavkazských mešit pod vlivem arabských emisarů, kterým se daří radikalizovat tamní mládež, dodává. „Většinou z této skupiny jsou rekrutováni lidé, kteří se dopouštějí teroristických činů. Zdaleka to není první akce s účastí Dagestánců nebo na dagestánském území,“ uvedla.
Tradičně vedle muslimů v Dagestánu žijí i židé, kterým se říká „horští židé“. V oblasti bývalo sedmnáct synagog, ze kterých zbyla jedna, která v neděli během útoku vyhořela. V devadesátých letech většina horských židů odjela do Izraele, Derbent však zůstal tradičním židovským centrem.
Město je ale zároveň i turistickou destinací, upozornila Procházková. „I za Sovětského svazu bylo. Byl tam levný kaviár, výborný koňak (...), krásné pláže a fajn restaurace. Není to na první pohled země, kde by vás praštilo do očí, že se tam rodí nevraživost,“ uvedla. Válka v Čečensku však podle ní „převrátila všechno na severním Kavkaze z nohou na hlavu“. Právě Dagestán byl do konfliktu velmi zapojen, připomněla.
Putinovi se nedaří udržet poslušnost kavkazských republik, míní Procházková
Procházková předpokládá, že spíše než o boj o nezávislost šlo útočníkům o to provést „destabilizační akci, která má směřovat k diskreditaci režimu (ruského lídra Vladimira) Putina,“ popsala.
Rusko přitom tvrdilo, že se s terorismem na Kavkaze vypořádalo. „Nevypořádalo, určitě ne,“ řekla Procházková. Přestože od devadesátých let, kdy byly teroristické útoky velmi časté a mezi obyvateli se pohybovalo velké množství zbraní, došlo ke zklidnění situace, k útokům stále dochází.
Obyvatelé regionu jsou podle Procházkové „lidé agilní, s tahem na branku, hrdí na svoji kulturu“. „Ale těžko se s nimi pracuje, pokud si je chcete pokořit nebo podřídit,“ dodala.
Putin zvolil podle novinářky „zvláštní strategii“ pro získání loajality Severokavkazanů. „Dosazuje tam šéfy republik, kteří jsou mu něčím zavázáni, nebo na které něco ví. A je už na nich, jak si to v té republice zařídí. Mohou krást, preferovat svůj klan (...), ale musí udržet republiku v poslušnosti. A evidentně se to nedaří,“ dodala.
