Při útocích v Dagestánu zemřelo dvacet lidí, uvedli vyšetřovatelé

3 minuty
Události: Teroristické útoky v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

„Podle předběžných údajů bylo zabito patnáct strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze,“ uvedl dříve na Telegramu ruský vyšetřovací výbor. Zvýšení bilance mrtvých na dvacet oznámila dagestánská ministryně zdravotnictví Taťjana Beljajevová. Neupřesnila, zda je nově evidovaným mrtvým policista, nebo civilista. Dalších 46 osob, jak civilistů, tak policistů, bylo podle ní zraněno, z toho sedm těžce.

Podle ruského vyšetřovacího výboru zemřelo během zákroku také pět útočníků, jejich totožnost se již podařilo určit.

O konci protiteroristické operace v Derbentu informoval ruský Národní protiteroristický výbor (NAK) již v neděli pozdě večer. Situace v dagestánské metropoli Machačkale, která se nachází asi 120 kilometrů severně od Derbentu, byla zprvu nepřehledná. V pondělí ráno NAK uvedl, že operace skončila i tam.

K zodpovědnosti za činy se zatím nikdo nepřihlásil. Úřady však připisují násilí islámským radikálům. Server Kommersant už v neděli večer napsal, že se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova, které bezpečnostní složky „zlikvidovaly“. Podle TASS policisté Omarova zadrželi a na policejní stanici podal svědectví, kde tvrdil, že se syny dlouho nebyl v kontaktu a že se z nich před lety stali radikální wahábisté. Regionální kancelář vládní strany Jednotné Rusko poté v noci z neděle na pondělí oznámila, že Omarov byl ze strany vyloučen.

„V Rusku se na sociálních sítích hlavně u místních politiků objevily spekulace o tom, že by za útokem (…) měla stát Ukrajina a Západ. Ale oficiálně to zatím Kreml netvrdí,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Ohlas na sociálních sítích podle BBC vyvolal někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, který vyzval, aby se střelba na severním Kavkazu nespojovala s Ukrajinou a západními zeměmi. „Poslanec za Dagestán (Abdulchakim) Gadžijev se domnívá, že za teroristickým útokem stojí zvláštní služby Ukrajiny a zemí NATO. Ale já si myslím, že pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak tento růžový oblak nás dovede k velkým problémům,“ varoval Rogozin.

3 minuty
Studio 6: Útoky v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Mezi oběťmi jsou i čtyři civilisté. Při útoku na derbentský kostel například zemřel ortodoxní kněz, který tam pracoval déle než čtyřicet let. Mluvčí ruské pravoslavné církve uvedl, že kněz Nikolaj Kotelnikov „byl brutálně zavražděn“. Média rovněž informovala o mrtvém strážci kostela v Machačkale. Rodiny obětí podle šéfa Dagestánu Sergeje Melikova obdrží od úřadů finanční pomoc.

V Dagestánu v souvislosti s útoky od pondělka do středy platí třídenní smutek. „Jde o tragický den pro Dagestán i celou zemi,“ prohlásil Melikov. Vlajky byly staženy na půl žerdi a úřady zrušily společenské akce.

6 minut
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek o útocích v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Pátrací akce pokračuje

„Pátrací a vyšetřovací činnost bude pokračovat, dokud nebudou identifikováni všichni členové těchto spících buněk, kteří byli dobře připraveni,“ informoval Melikov a naznačil, že pachatelé obdrželi jistou pomoc i ze zahraničí.

„Také probíhá pátrání po možných výbušninách, které mohli ozbrojenci v Derbentu a Machačkale zanechat,“ doplnil Rožánek.

Zprávy o útocích přišly v neděli v podvečer nejprve z Derbentu, kde neznámí lidé začali střílet z automatických zbraní na synagogu a pravoslavný kostel. Teroristé pak synagogu zapálili lahvemi se zápalnou směsí, rozsáhlý požár se podařilo uhasit až v noci. Krátce poté média informovala také o útoku v Machačkale, jež se od Derbentu nachází asi 120 kilometrů severně, který začal střelbou na stanoviště dopravní policie a pokračoval střetem s bezpečnostními složkami v jedné z místních ulic a útokem na místní kostel a synagogu.

Úřady kromě toho informovaly o střelbě neznámých lidí na policejní auto v obci Sergokala, která se nachází asi sedmdesát kilometrů jižně od Machačkaly.

Jihoruský Dagestán se nachází na severním Kavkaze a je to převážně muslimský region, jenž býval dříve místem častých útoků islámských separatistů, jejich intenzita však před lety výrazně klesla. Agentura Reuters podotkla, že ruské bezpečnostní složky tvrdě potlačily extremisty v regionu, a ruské úřady v roce 2017 oznámily, že je porazily.

Poslední velký teroristický útok zažilo Rusko na konci března. Islámští radikálové tehdy zaútočili v Krasnogorsku nedaleko Moskvy a postříleli tam 145 lidí včetně dětí, další stovky zranili.

Ruský vládce Vladimir Putin, který dlouhodobě obviňuje Západ z podněcování separatismu na ruském severním Kavkaze, se k útoku zatím nevyjádřil.

To, jestli útočili domácí, nebo mezinárodní teroristé, se podle redaktora Českého rozhlasu a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa nemusí nutně vylučovat. Mezinárodní teroristické organizace dnes působí na dálku, připomíná s tím, že velmi často dostávají lidé instrukce přes sociální platformy. „Vychází to ale i z islamistického podzemí, které je v Dagestánu velmi silné od konce devadesátých let,“ uvedl.

Dagestán je velmi pestrá republika, oficiálně tam žije více než sto národností. Je to země, která je velmi chudá a nikdy tam nebyla silná ruka Moskvy, protože různé klany a národnosti se navzájem vyvažovaly, ale zároveň tam bujel mezinárodní zločin, popsal novinář. „Je to takový sud s prachem, kde různí islamističtí verbíři nacházejí úrodnou půdu,“ shrnul.

To zdůvodňuje i tím, že v republice neexistuje systém, jak by se vzdělaní lidé mohli dostat do vyšších pozic, což v kombinaci s frustrací z korupce a nepotismu vede k tomu, že se přiklání k velmi radikální vizi islámu, míní Soukup.

5 minut
Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup k útokům v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 1 mminutou

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 50 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 1 hhodinou

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 4 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 4 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 5 hhodinami

Čína v obavě z Trumpa láká zahraniční investice

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.
před 6 hhodinami

Muskův rozklad agentury USAID dostal u odvolacího soudu zelenou

Federální odvolací soud v USA rozhodl, že úřad pro efektivitu vlády (DOGE) miliardáře Elona Muska může pokračovat ve škrtech v agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), Informují o tom agentury.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...