Při útocích v Dagestánu zemřelo dvacet lidí, uvedli vyšetřovatelé

Nahrávám video

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

„Podle předběžných údajů bylo zabito patnáct strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze,“ uvedl dříve na Telegramu ruský vyšetřovací výbor. Zvýšení bilance mrtvých na dvacet oznámila dagestánská ministryně zdravotnictví Taťjana Beljajevová. Neupřesnila, zda je nově evidovaným mrtvým policista, nebo civilista. Dalších 46 osob, jak civilistů, tak policistů, bylo podle ní zraněno, z toho sedm těžce.

Podle ruského vyšetřovacího výboru zemřelo během zákroku také pět útočníků, jejich totožnost se již podařilo určit.

O konci protiteroristické operace v Derbentu informoval ruský Národní protiteroristický výbor (NAK) již v neděli pozdě večer. Situace v dagestánské metropoli Machačkale, která se nachází asi 120 kilometrů severně od Derbentu, byla zprvu nepřehledná. V pondělí ráno NAK uvedl, že operace skončila i tam.

K zodpovědnosti za činy se zatím nikdo nepřihlásil. Úřady však připisují násilí islámským radikálům. Server Kommersant už v neděli večer napsal, že se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova, které bezpečnostní složky „zlikvidovaly“. Podle TASS policisté Omarova zadrželi a na policejní stanici podal svědectví, kde tvrdil, že se syny dlouho nebyl v kontaktu a že se z nich před lety stali radikální wahábisté. Regionální kancelář vládní strany Jednotné Rusko poté v noci z neděle na pondělí oznámila, že Omarov byl ze strany vyloučen.

„V Rusku se na sociálních sítích hlavně u místních politiků objevily spekulace o tom, že by za útokem (…) měla stát Ukrajina a Západ. Ale oficiálně to zatím Kreml netvrdí,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Ohlas na sociálních sítích podle BBC vyvolal někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, který vyzval, aby se střelba na severním Kavkazu nespojovala s Ukrajinou a západními zeměmi. „Poslanec za Dagestán (Abdulchakim) Gadžijev se domnívá, že za teroristickým útokem stojí zvláštní služby Ukrajiny a zemí NATO. Ale já si myslím, že pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak tento růžový oblak nás dovede k velkým problémům,“ varoval Rogozin.

Nahrávám video

Mezi oběťmi jsou i čtyři civilisté. Při útoku na derbentský kostel například zemřel ortodoxní kněz, který tam pracoval déle než čtyřicet let. Mluvčí ruské pravoslavné církve uvedl, že kněz Nikolaj Kotelnikov „byl brutálně zavražděn“. Média rovněž informovala o mrtvém strážci kostela v Machačkale. Rodiny obětí podle šéfa Dagestánu Sergeje Melikova obdrží od úřadů finanční pomoc.

V Dagestánu v souvislosti s útoky od pondělka do středy platí třídenní smutek. „Jde o tragický den pro Dagestán i celou zemi,“ prohlásil Melikov. Vlajky byly staženy na půl žerdi a úřady zrušily společenské akce.

Nahrávám video

Pátrací akce pokračuje

„Pátrací a vyšetřovací činnost bude pokračovat, dokud nebudou identifikováni všichni členové těchto spících buněk, kteří byli dobře připraveni,“ informoval Melikov a naznačil, že pachatelé obdrželi jistou pomoc i ze zahraničí.

„Také probíhá pátrání po možných výbušninách, které mohli ozbrojenci v Derbentu a Machačkale zanechat,“ doplnil Rožánek.

Zprávy o útocích přišly v neděli v podvečer nejprve z Derbentu, kde neznámí lidé začali střílet z automatických zbraní na synagogu a pravoslavný kostel. Teroristé pak synagogu zapálili lahvemi se zápalnou směsí, rozsáhlý požár se podařilo uhasit až v noci. Krátce poté média informovala také o útoku v Machačkale, jež se od Derbentu nachází asi 120 kilometrů severně, který začal střelbou na stanoviště dopravní policie a pokračoval střetem s bezpečnostními složkami v jedné z místních ulic a útokem na místní kostel a synagogu.

Úřady kromě toho informovaly o střelbě neznámých lidí na policejní auto v obci Sergokala, která se nachází asi sedmdesát kilometrů jižně od Machačkaly.

Jihoruský Dagestán se nachází na severním Kavkaze a je to převážně muslimský region, jenž býval dříve místem častých útoků islámských separatistů, jejich intenzita však před lety výrazně klesla. Agentura Reuters podotkla, že ruské bezpečnostní složky tvrdě potlačily extremisty v regionu, a ruské úřady v roce 2017 oznámily, že je porazily.

Poslední velký teroristický útok zažilo Rusko na konci března. Islámští radikálové tehdy zaútočili v Krasnogorsku nedaleko Moskvy a postříleli tam 145 lidí včetně dětí, další stovky zranili.

Ruský vládce Vladimir Putin, který dlouhodobě obviňuje Západ z podněcování separatismu na ruském severním Kavkaze, se k útoku zatím nevyjádřil.

To, jestli útočili domácí, nebo mezinárodní teroristé, se podle redaktora Českého rozhlasu a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa nemusí nutně vylučovat. Mezinárodní teroristické organizace dnes působí na dálku, připomíná s tím, že velmi často dostávají lidé instrukce přes sociální platformy. „Vychází to ale i z islamistického podzemí, které je v Dagestánu velmi silné od konce devadesátých let,“ uvedl.

Dagestán je velmi pestrá republika, oficiálně tam žije více než sto národností. Je to země, která je velmi chudá a nikdy tam nebyla silná ruka Moskvy, protože různé klany a národnosti se navzájem vyvažovaly, ale zároveň tam bujel mezinárodní zločin, popsal novinář. „Je to takový sud s prachem, kde různí islamističtí verbíři nacházejí úrodnou půdu,“ shrnul.

To zdůvodňuje i tím, že v republice neexistuje systém, jak by se vzdělaní lidé mohli dostat do vyšších pozic, což v kombinaci s frustrací z korupce a nepotismu vede k tomu, že se přiklání k velmi radikální vizi islámu, míní Soukup.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 1 hhodinou

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 3 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 5 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 11 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 12 hhodinami

Polsko nedodalo Ukrajině stíhačky MiG-29, protože mu prý neposkytla své drony

Polsko doposud nedodalo Ukrajině své dosluhující bojové letouny MiG-29, protože mu neposkytla své dronové technologie. V polské rozhlasové stanici Radio Zet to řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk. O předání dalších letounů zemi bránící se ruské agresi se v Polsku mluvilo na přelomu loňského a letošního roku.
před 13 hhodinami

Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.
před 13 hhodinami
Načítání...