Při útocích v Dagestánu zemřelo dvacet lidí, uvedli vyšetřovatelé

3 minuty
Události: Teroristické útoky v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Jihoruský Dagestán odvolal režim protiteroristické operace, který začal platit v neděli večer po útocích střelců. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že útok na kostely, synagogy a policii si vyžádal dvacet obětí. Vyšetřovací výbor dosud uváděl patnáct mrtvých policistů a čtyři civilisty. Dagestánské úřady sdělily, že pachatelé patřili k mezinárodní teroristické organizaci. Bezpečnostní složky se s útočníky střetávaly celý večer na třech různých místech.

„Podle předběžných údajů bylo zabito patnáct strážců zákona a čtyři civilisté, včetně pravoslavného kněze,“ uvedl dříve na Telegramu ruský vyšetřovací výbor. Zvýšení bilance mrtvých na dvacet oznámila dagestánská ministryně zdravotnictví Taťjana Beljajevová. Neupřesnila, zda je nově evidovaným mrtvým policista, nebo civilista. Dalších 46 osob, jak civilistů, tak policistů, bylo podle ní zraněno, z toho sedm těžce.

Podle ruského vyšetřovacího výboru zemřelo během zákroku také pět útočníků, jejich totožnost se již podařilo určit.

O konci protiteroristické operace v Derbentu informoval ruský Národní protiteroristický výbor (NAK) již v neděli pozdě večer. Situace v dagestánské metropoli Machačkale, která se nachází asi 120 kilometrů severně od Derbentu, byla zprvu nepřehledná. V pondělí ráno NAK uvedl, že operace skončila i tam.

K zodpovědnosti za činy se zatím nikdo nepřihlásil. Úřady však připisují násilí islámským radikálům. Server Kommersant už v neděli večer napsal, že se do útoků zapojili dva synové a synovec šéfa dagestánského Sergokalinského okresu Magomeda Omarova, které bezpečnostní složky „zlikvidovaly“. Podle TASS policisté Omarova zadrželi a na policejní stanici podal svědectví, kde tvrdil, že se syny dlouho nebyl v kontaktu a že se z nich před lety stali radikální wahábisté. Regionální kancelář vládní strany Jednotné Rusko poté v noci z neděle na pondělí oznámila, že Omarov byl ze strany vyloučen.

„V Rusku se na sociálních sítích hlavně u místních politiků objevily spekulace o tom, že by za útokem (…) měla stát Ukrajina a Západ. Ale oficiálně to zatím Kreml netvrdí,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.

Ohlas na sociálních sítích podle BBC vyvolal někdejší vicepremiér a bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, který vyzval, aby se střelba na severním Kavkazu nespojovala s Ukrajinou a západními zeměmi. „Poslanec za Dagestán (Abdulchakim) Gadžijev se domnívá, že za teroristickým útokem stojí zvláštní služby Ukrajiny a zemí NATO. Ale já si myslím, že pokud každý teroristický útok spáchaný na základě národnostní a náboženské nesnášenlivosti a nenávisti k Rusům budeme spojovat s machinacemi Ukrajiny a NATO, tak tento růžový oblak nás dovede k velkým problémům,“ varoval Rogozin.

3 minuty
Studio 6: Útoky v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Mezi oběťmi jsou i čtyři civilisté. Při útoku na derbentský kostel například zemřel ortodoxní kněz, který tam pracoval déle než čtyřicet let. Mluvčí ruské pravoslavné církve uvedl, že kněz Nikolaj Kotelnikov „byl brutálně zavražděn“. Média rovněž informovala o mrtvém strážci kostela v Machačkale. Rodiny obětí podle šéfa Dagestánu Sergeje Melikova obdrží od úřadů finanční pomoc.

V Dagestánu v souvislosti s útoky od pondělka do středy platí třídenní smutek. „Jde o tragický den pro Dagestán i celou zemi,“ prohlásil Melikov. Vlajky byly staženy na půl žerdi a úřady zrušily společenské akce.

6 minut
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek o útocích v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Pátrací akce pokračuje

„Pátrací a vyšetřovací činnost bude pokračovat, dokud nebudou identifikováni všichni členové těchto spících buněk, kteří byli dobře připraveni,“ informoval Melikov a naznačil, že pachatelé obdrželi jistou pomoc i ze zahraničí.

„Také probíhá pátrání po možných výbušninách, které mohli ozbrojenci v Derbentu a Machačkale zanechat,“ doplnil Rožánek.

Zprávy o útocích přišly v neděli v podvečer nejprve z Derbentu, kde neznámí lidé začali střílet z automatických zbraní na synagogu a pravoslavný kostel. Teroristé pak synagogu zapálili lahvemi se zápalnou směsí, rozsáhlý požár se podařilo uhasit až v noci. Krátce poté média informovala také o útoku v Machačkale, jež se od Derbentu nachází asi 120 kilometrů severně, který začal střelbou na stanoviště dopravní policie a pokračoval střetem s bezpečnostními složkami v jedné z místních ulic a útokem na místní kostel a synagogu.

Úřady kromě toho informovaly o střelbě neznámých lidí na policejní auto v obci Sergokala, která se nachází asi sedmdesát kilometrů jižně od Machačkaly.

Jihoruský Dagestán se nachází na severním Kavkaze a je to převážně muslimský region, jenž býval dříve místem častých útoků islámských separatistů, jejich intenzita však před lety výrazně klesla. Agentura Reuters podotkla, že ruské bezpečnostní složky tvrdě potlačily extremisty v regionu, a ruské úřady v roce 2017 oznámily, že je porazily.

Poslední velký teroristický útok zažilo Rusko na konci března. Islámští radikálové tehdy zaútočili v Krasnogorsku nedaleko Moskvy a postříleli tam 145 lidí včetně dětí, další stovky zranili.

Ruský vládce Vladimir Putin, který dlouhodobě obviňuje Západ z podněcování separatismu na ruském severním Kavkaze, se k útoku zatím nevyjádřil.

To, jestli útočili domácí, nebo mezinárodní teroristé, se podle redaktora Českého rozhlasu a odborníka na postsovětský prostor Ondřeje Soukupa nemusí nutně vylučovat. Mezinárodní teroristické organizace dnes působí na dálku, připomíná s tím, že velmi často dostávají lidé instrukce přes sociální platformy. „Vychází to ale i z islamistického podzemí, které je v Dagestánu velmi silné od konce devadesátých let,“ uvedl.

Dagestán je velmi pestrá republika, oficiálně tam žije více než sto národností. Je to země, která je velmi chudá a nikdy tam nebyla silná ruka Moskvy, protože různé klany a národnosti se navzájem vyvažovaly, ale zároveň tam bujel mezinárodní zločin, popsal novinář. „Je to takový sud s prachem, kde různí islamističtí verbíři nacházejí úrodnou půdu,“ shrnul.

To zdůvodňuje i tím, že v republice neexistuje systém, jak by se vzdělaní lidé mohli dostat do vyšších pozic, což v kombinaci s frustrací z korupce a nepotismu vede k tomu, že se přiklání k velmi radikální vizi islámu, míní Soukup.

5 minut
Komentátor Českého rozhlasu Ondřej Soukup k útokům v Dagestánu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdských jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 3 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 4 mminutami

Macron zvažuje, že požádá EU o kroky proti Trumpovým clům kvůli Grónsku

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Osm evropských států ve společném prohlášení také uvedlo, že s Dánskem a obyvateli Grónska vyjadřují solidaritu.
14:25Aktualizovánopřed 13 mminutami

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 2 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechcem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Fico jednal s Trumpem. Hovořili o Ukrajině, EU i jaderné energetice

Americký prezident Donald Trump jednal v sobotu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) ve svém domě na Floridě o válce na Ukrajině, o Evropské unii či o slovensko-americké spolupráci v jaderné energetice, informoval v neděli Fico při návratu ze Spojených států. Oba politici se podle premiéra mimo jiné shodli, že Evropská unie se nachází v hluboké krizi. Jednání se zúčastnili také šéf americké diplomacie Marco Rubio a jeho slovenský protějšek Juraj Blanár (Smer).
před 5 hhodinami
Načítání...