Rusko po teroristickém útoku přitvrzuje vůči přistěhovalcům

3 minuty
Události: Rusko přitvrzuje vůči přistěhovalcům
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Přistěhovalci ze středoasijských republik Tádžikistánu, Uzbekistánu nebo Kyrgyzstánu pracují v Rusku hlavně jako dělníci na stavbách, pomocníci v kuchyních nebo řidiči taxi. Po teroristickém útoku v Krasnogorsku je policie začala více kontrolovat – často velmi nevybíravě.

„Nejtvrději postupovala policie v Petrohradu. Tam byli masově zatýkáni, deportovali je na nádraží a letiště. Chovali se k nim jako k válečným zajatcům,“ líčí členka výboru Občanská pomoc Světlana Gannuškinová.

Předseda Profesionálního svazu pracujících migrantů v Rusku Renat Karimov míní, že přísnější dozor je pochopitelný.

Putin požaduje tvrdší kontroly

Muhzammad Sobirov přišel do Moskvy právě z Tádžikistánu. V Rusku zůstal po studiích advokacie a jako právník nyní pomáhá pracujícím cizincům ze Střední Asie. Jen loni se na něj se žádostí o pomoc obrátilo skoro sto tisíc lidí. „Hlavně se na nás obracejí lidé, které policie dočasně zadržela nebo je nezákonně zatkla. Podáváme proti tomu odvolání,“ popisuje Sobirov.

K radikální změně v přístupu k přistěhovalectví vyzval ruské bezpečnostní složky po teroristickém útoku i ruský vůdce Vladimir Putin. „Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí,“ prohlásil.

Světlana Gannuškinová pomáhá běžencům v Rusku od roku 1990. Otevřenou kritičku Kremlu nový migrační zákon přímo znepokojuje. Hlavně zavedení nového dokladu, který má nahradit všechny dosud potřebné dokumenty.

„Jak u nás bývá zvykem, nebudou na to formuláře a tento dokument proto nebude možné vydávat. A lidé budou trestáni za to, že nemají doklad, který jim úřady prostě fyzicky nevydaly,“ podotýká.

I obhájci přistěhovalců chápou, že se bezpečnostní složky snaží odhalit další možné islámské radikály v zemi a předejít dalším útokům. Upozorňují ale na zneužívání těchto zpřísněných kontrol.

Podle oficiálních údajů pracuje v Rusku deset milionů lidí z bývalých zemí Sovětského svazu, hlavně ze Střední Asie. Ruská ekonomika se bez těchto lidí už v podstatě neobejde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 46 mminutami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...