Rusko po teroristickém útoku přitvrzuje vůči přistěhovalcům

3 minuty
Události: Rusko přitvrzuje vůči přistěhovalcům
Zdroj: ČT24

Ruské ministerstvo vnitra dokončilo návrh zákona, který má zpřísnit státní kontrolu nad migrací. Předloha vznikla měsíc po nejkrvavějším teroristickém útoku v Rusku. Nedaleko Moskvy při něm zemřelo 144 lidí. Policie zatkla jedenáct podezřelých, všichni, až na jednoho Kyrgyze, pocházejí z Tádžikistánu.

Přistěhovalci ze středoasijských republik Tádžikistánu, Uzbekistánu nebo Kyrgyzstánu pracují v Rusku hlavně jako dělníci na stavbách, pomocníci v kuchyních nebo řidiči taxi. Po teroristickém útoku v Krasnogorsku je policie začala více kontrolovat – často velmi nevybíravě.

„Nejtvrději postupovala policie v Petrohradu. Tam byli masově zatýkáni, deportovali je na nádraží a letiště. Chovali se k nim jako k válečným zajatcům,“ líčí členka výboru Občanská pomoc Světlana Gannuškinová.

Předseda Profesionálního svazu pracujících migrantů v Rusku Renat Karimov míní, že přísnější dozor je pochopitelný.

Putin požaduje tvrdší kontroly

Muhzammad Sobirov přišel do Moskvy právě z Tádžikistánu. V Rusku zůstal po studiích advokacie a jako právník nyní pomáhá pracujícím cizincům ze Střední Asie. Jen loni se na něj se žádostí o pomoc obrátilo skoro sto tisíc lidí. „Hlavně se na nás obracejí lidé, které policie dočasně zadržela nebo je nezákonně zatkla. Podáváme proti tomu odvolání,“ popisuje Sobirov.

K radikální změně v přístupu k přistěhovalectví vyzval ruské bezpečnostní složky po teroristickém útoku i ruský vůdce Vladimir Putin. „Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí,“ prohlásil.

Světlana Gannuškinová pomáhá běžencům v Rusku od roku 1990. Otevřenou kritičku Kremlu nový migrační zákon přímo znepokojuje. Hlavně zavedení nového dokladu, který má nahradit všechny dosud potřebné dokumenty.

„Jak u nás bývá zvykem, nebudou na to formuláře a tento dokument proto nebude možné vydávat. A lidé budou trestáni za to, že nemají doklad, který jim úřady prostě fyzicky nevydaly,“ podotýká.

I obhájci přistěhovalců chápou, že se bezpečnostní složky snaží odhalit další možné islámské radikály v zemi a předejít dalším útokům. Upozorňují ale na zneužívání těchto zpřísněných kontrol.

Podle oficiálních údajů pracuje v Rusku deset milionů lidí z bývalých zemí Sovětského svazu, hlavně ze Střední Asie. Ruská ekonomika se bez těchto lidí už v podstatě neobejde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 5 mminutami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 50 mminutami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 1 hhodinou

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 1 hhodinou

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
17:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 4 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...