Tisícům návštěvníků koncertu pomohla včasná reakce záchranných složek i jeden odvážný čin. Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes pět tisíc lidí. Více než stovku lidí vyvedl zadním vchodem patnáctiletý šatnář Islam Chalilov. Útok spáchali islamisté, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin. Stále ale hledá spojení s Kyjevem.
Mladý šatnář před terorem v Moskvě zachránil přes sto lidí. Podezřelí se u soudu objevili zbití a zkrvavení
Události: Vyšetřování teroristického útoku v Krasnogorsku (zdroj: ČT 24)
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil ruský lídr Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se – rovněž opakovaně – přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v koncertní síni v Krasnogorsku na předměstí Moskvy. Zahynulo při něm nejméně 137 lidí a dalších více než 180 utrpělo zranění.
Horizont ČT24: Kreml hledá viníka teroristického útoku za hranicemi Ruska (zdroj: ČT24)
„Během společné práce našich zvláštních služeb a orgánů na ochranu zákona musíme získat odpovědi na řadu otázek. Například, zda skutečně radikální a dokonce teroristické islámské organizace měly zájem uštědřit údery Rusku, které se nyní zasazuje za spravedlivé řešení vyhroceného konfliktu na Blízkém východě. A jak radikální islamisté, kteří se označují za pravověrné muslimy vyznávající takzvaný čistý islám, páchají zvěrstva a zločiny během měsíce ramadánu, který je posvátný pro všechny muslimy,“ řekl Putin. „Musíme odpovědět na tyto a další, konkrétnější otázky, které jsou nezbytné pro objektivní vyšetření zločinu spáchaného v Moskvě,“ dodal.
Číselné informace o útoku zatím podal pouze guvernér Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Nejsmrtelnější podobný útok v Rusku za poslední desetiletí si podle něj vyžádal 137 obětí. Dále guvernér uvádí přes 180 zraněných, z nichž 97 zůstává v péči lékařů. Koncertní hala podle ruských médií pojme šest tisíc lidí, kapacita může být větší vzhledem k místům na stání pod pódiem.
Evakuace pěti tisíc lidí
Páteční koncert ruské rockové kapely Piknik měl být vyprodaný. „Pět tisíc lidí bylo evakuováno z budovy, hasiči při požáru zachránili dalších sto lidí ze sklepa a ze střechy budovy,“ uvedl pro státní agenturu TASS zaměstnanec Crocus City Hall, jejíž součástí jsou koncertní síň, kongresové haly, hotely či restaurace.
Předpokládá se, že počet mrtvých ještě vzroste. Záchranné práce v ohořelých sutinách koncertní haly budou totiž pokračovat alespoň do úterý. „Úkolem je odstranit trosky a zajistit, že pod nimi nezůstala žádná těla. Práce potrvají zhruba do úterních pěti hodin odpoledne,“ nastínil guvernér Vorobjov.
Patnáctiletý šatnář Islam Chalilov pomohl zachránit více něž stovku lidí. Vyvedl je z budovy zadním vchodem. Portálu MSK1 řekl, že v šatně pracoval jako brigádník zhruba rok. Služba mu v den útoku začala ve čtyři hodiny odpoledne, asi čtyři hodiny před útokem. První hlasité rány značící začátek teroru přisuzoval rozjařeným návštěvníkům koncertu, když však viděl lidi utíkající o život, uvědomil si, že je něco špatně.
Pazderka, Romancov a Landovský hovořili o útoku v krasnogorské koncertní síni (zdroj: ČT24)
„Pochopil jsem, že když nic neudělám, zemřu já i mnoho dalších. Přiznám se, že to bylo hodně děsivé,“ uvedl Chalilov, který dav lidí vyvedl ven přes kanceláře směrem k budově Expa.
Podle serveru Meduza byl student poslední, kdo z budovy vyšel. „Nepovažuji se za hrdinu, bylo to součástí mojí práce. Je lepší se obětovat než nechat stovky lidí zemřít,“ dodal s tím, že prošel školením pro nouzové situace.
Podezřelí se objevili zbití a zakrvácení
Od ruských státních složek zatím přišla informace o zadržení jedenácti podezřelých, včetně čtyř útočníků.
Ruský vůdce Vladimir Putin podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova zatím nemá v úmyslu místo útoku navštívit, ale chce s moskevskými představiteli a zástupci bezpečnostních složek prodiskutovat přijatá opatření.
Čtyři z jedenácti podezřelých, tedy Dalerdžon Mirzojev, Muchammadsobir Fajzov, Šamsidin Fariduni a Sajdakrami Račabalizoda, byli v neděli předvedeni před basmanský soud v Moskvě, podle kterého se k činu přiznali. Soud na ně uvalil vazbu, kde mají zůstat minimálně až do konce května, a hrozí jim doživotí.
Na internetu však kolují fotografie a videa, že pachatelé se objevili u slyšení zbití a zakrvácení. O jejich stavu kremelský mluvčí nehovořil. „Tuto otázku nechám bez odpovědi,“ reagoval na obvinění z mučení podezřelých Peskov a odmítl se vyjádřit i k totožnosti zbývajících sedmi zadržených v souvislosti s činem.
Na jednom z videí kolujících na sociálních sítích je podle všeho vidět, jak jednomu ze zadržených někdo mimo záběr uřízl ucho. Pravost videa ale nelze ověřit, podotkla agentura AFP. Ovšem fotografie agentury Reuters zranění ucha Račabalizody ukazuje.
Podezřelý ze střelby v Krasnogorsku před soudem
Moskevský soud v pondělí na žádost vyšetřovatelů pak uvalil vazbu na další tři Tádžiky. Soud podle serveru BBC News poslal do vazby bratry Aminčona a Dilovara Islomovovy a rovněž jejich otce Isroila. Dilovar byl posledním majitelem vozidla, kterým na místo přijeli a po útoku prchali čtyři předpokládaní pachatelé.
Aminčon Islomov před soudem odmítl jakoukoliv vinu a zdůraznil, že spolu s bratrem se sami dostavili na policii, jakmile se dozvěděli, co se stalo. Bratři byli podle serveru Meduza obviněni ze spáchání teroristického činu a jejich otec je vyšetřován jako podezřelý. Všichni tři žili ve městě Tver vzdáleném asi sto sedmdesát kilometrů od Moskvy.
Tématem pondělního tiskového brífinku v Kremlu byl i trest smrti, o kterém se v souvislosti s tresty pro pachatele teroristického činu v Rusku začalo hovořit. Peskov uvedl, že prezidentský úřad se těchto diskusí neúčastní, po nejvyšším trestu ale volal mimo jiné bývalý ruský prezident a premiér a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv. „Musí být zabiti? Musí. A budou,“ prohlásil na Telegramu.
Trest smrti není v Rusku uplatňován od roku 1996, kdy se země vstoupila do Rady Evropy, a alternativou se stalo doživotní odnětí svobody.
K útokům se přihlásila afghánská větev teroristické organizace Islámský stát. Objevila se ve východním Afghánistánu koncem roku 2014 a rychle si získala pověst mimořádně brutálního uskupení, uvedla agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že nebezpečí hrozilo i jeho zemi. „Tato skupina se pokusila spáchat několik akcí také na našem území,“ oznámil během návštěvy Francouzské Guyany. Rovněž vzkázal Rusku, že by bylo „cynické a kontraproduktivní“ snažit se svalovat vinu na Ukrajinu.
Putin stále hledá spojení s Kyjevem
Ruský vůdce Putin v pondělí prohlásil, že „teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval“. Navíc opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Macron však uvedl, že podle informací zpravodajských služeb Francie i jejich spojenců útok skutečně podnikl Islámský stát.
Útok může být článkem v řetězu pokusů těch, kteří bojují proti Rusku už od roku 2014 rukama kyjevského režimu, řekl Putin podle agentury TASS na poradě věnované vyšetřování masakru v Krasnogorsku.
Na tragédii v Krasnogorsku už zareagovala Francie tím, že posílila bezpečnostní opatření na nejvyšší stupeň. „Vzhledem k hrozbám pro naši zemi jsme se rozhodli zvýšit (protiteroristický program) Vigipirate na nejvyšší úroveň: hrozící útok,“ oznámil francouzský premiér Gabriel Attal. Jde o zesílené hlídky ozbrojených sil na veřejných místech, jako jsou nádraží, letiště a náboženská místa.
Také italská policie posílila bezpečnostní opatření před nadcházejícími velikonočními svátky. O podobném kroku rozhodlo i Slovensko.