„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.
Vražda ve Slopném mi změnila pohled na justici, přiznala investigativní reportérka Jelínková
Adéla Jelínková se dlouhodobě věnuje korupci, popisovala i aktivity podnikatelů napojených na politiky. S novinářem Lukášem Valáškem referovala také o podezřelých obchodech v Lánech, za což oba dostali Novinářskou cenu za rok 2020. Poslední dva roky ale společně s Christine Havranovou pracovala především na případu vraždy ve Slopném, který vyšel v podcastové sérii pod hlavičkou Seznam Zpráv.
Soud za vraždu seniora v obci na Zlínsku poslal do vězení dva muže – Maroš Straňák dostal 24,5 roku vězení, o tři roky méně si odpykává David Šimon. Jelínková dostala na případ tip od Michala Šnajdra, muže neprávem odsouzeného za únos dcery kroměřížského podnikatele. „Měla jsem důvěru v to, co říká, a proto jsem se na to podívala detailněji,“ vybavuje si začátek pátrání, během něhož několik měsíců nejprve studovala spis a scházela se s rodinou a advokáty odsouzených.
„Až ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že je to nosné na text, jsem teprve šla za vedoucím investigativy Seznamu Radkem Kedroňem,“ popisuje. Kedroně případ zaujal, požádal proto novinářku, aby sehnala nové důkazy. „Už tehdy jsem věděla o zamlčovaném DNA a během dalšího roku a půl jsme s kolegyní přišly na řadu dalších důkazů, díky nimž odsouzení podali návrh na obnovu řízení,“ naráží na únorové jednání soudu, který bude rozhodovat, zda případ opět otevře.
Pachové stopy jako hod mincí
Pochybnosti o práci policie a státního zastupitelství měla Jelínková už po přečtení vyšetřovacího spisu. „Zcela jasně šlo vidět, že to bylo odfláknuté. (Byli tam) Lidé, kteří nebyli vůbec vyslýcháni nebo které vyslechli jen jednou a jejich výpověď skončila ve chvíli, kdy řekli, že nevraždili,“ nastiňuje reportérka, která v šestidílné podcastové sérii rozebírá i vazby zavražděného seniora na slovenskou mafii. „Novinář má výhodu v tom, že nedělá protokol, takže jsou k němu lidé možná otevřenější. Na druhou stranu jsme nebyly ničím chráněné, neměly jsme odznak a zbraň,“ zamýšlí se.
Reportérka tím naráží na zmíněnou DNA z kukly, na níž byla i krev oběti. Genetická informace patřila slovenskému recidivistovi, za kterým se reportérky vydaly. „Policisté ho v podstatě vůbec neprověřovali,“ popisuje Jelínková, která o pátrání na Slovensku mluví jako o místy rizikovém. „Byly jsme v pohraničí, kde všichni fungují napůl sedlácky a napůl mafiánsky. Nejsou napojeni na nejvyšší patra politiky, ale o to více jsou ve výhrůžkách otevřenější,“ vzpomíná.
Bez kontaktu s pochybnými lidmi se ale pátrání neobešlo. Novinářka tak mluvila nejen se zmíněným „hlavním podezřelým“ ze Slovenska, ale také s mužem, kterému se jeden z odsouzených měl přiznat ve vazbě. „Řekl nám, že si to vymyslel, což je pro obnovu případu zásadní bod. Pak už jsou tam jenom pachové stopy,“ zmiňuje další z usvědčujících důkazů, který odborníci rozporují. „Je to, jako kdyby si člověk hodil mincí. Podle experta Ludvíka Pince byly i na základě pachových stop zavřeny tisíce lidí,“ uvedla.
Pivo a panáky
Po zveřejnění podcastu reportérkám napsali lidé nabízející pomoc odsouzeným mužům, znovu se ozvali někteří svědci, ale nově i část příbuzných oběti. „Vnuk dokonce Šimonovi a Straňákovi říkal, že nevěří, že zabili jeho dědu. To byl pro nás jeden z nejsilnějších momentů, protože oni celou dobu žijí s tím, že si to o nich myslí,“ říká Jelínková. „Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono to bylo pořád horší a horší. Moje novinářská kariéra je před Slopném a po Slopném. Doteď nechápu, co se tam stalo a co se děje ve zlínské justici,“ konstatuje reportérka.
Vedle tohoto případu se však dál věnuje kauzám politiků, o kterých dříve psala i pro deník Právo, server iROZHLAS.cz nebo Hospodářské noviny. V posledních týdnech s kolegy rozebírala práci náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava (ODS), který v prosinci před jejími dotazy údajně utekl oknem na toaletě. „Může si vykládat, co chce, ale jednoznačně vím, že tak utekl. Přijde mi, že je to pro všechny ponižující, když to nedokáže přiznat,“ myslí si Jelínková.
Řadu textů napsala reportérka rovněž o ministrovi spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) – týkaly se jeho schůzky s poradcem exprezidenta Zemana Martinem Nejedlým nebo kauzy brněnských bytů. Pro informace je podle ní nutné vyrazit za zdroji do terénu. „Jdete do hospody, kde víte, že sedí, pozvete je na pivo a panáka a bavíte se,“ objasňuje s tím, že zatímco její kolega Valášek je spíše analytik, ona potřebuje být „venku“.
Na hradních kauzách oba pracují i po nástupu prezidenta Petra Pavla a jeho týmu na Pražský hrad. „Podle mě ještě dojíždí na vlně euforie, ale už i veřejnost si začíná uvědomovat, že tam jsou podobné věci, které se děly za Vratislava Mynáře a Miloše Zemana,“ vyjmenovává například hon v Lánské oboře pro jednoho z Pavlových sponzorů. „Musíme to neustále dopodrobna sledovat,“ uzavírá.
Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.