Antonín Stanislav

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal trestní oznámení v souvislosti s možnou korupcí na insolvenčním odboru resortu spravedlnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Blažek podal trestní oznámení na doporučení protikorupčního ředile Jiřího Kaprase. Podle jeho zjištění v letech 2015 a 2016 docházelo k protiprávnímu jednání v rámci zkoušek insolvenčních správců. Tehdy insolvenční agendu řídil Blažkův bývalý náměstek Antonín Stanislav (ODS).

Jeden ze dvou politických náměstků ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) k 1. březnu rezignoval. Oznámil to na síti X. Důvodem je podle něj „mediální tlak a lynč“. Jeho jméno se mimo jiné objevovalo v souvislosti s kauzou úředníka Jana Benýška, který oznámil možné protiprávní jednání ministerského insolvenčního odboru z období, kdy tomuto útvaru šéfoval právě Stanislav. Seznam Zprávy také loni zveřejnily sérii zpráv, v nichž kritizovaly Stanislavovu činnost na postu ředitele Domova sociální péče v Tmavém Dole na Trutnovsku.

Aféra kolem ředitele insolvenčního odboru na resortu spravedlnosti končí. V listopadu podal Jan Benýšek protikorupční podnět, ve kterém už podruhé upozornil na manipulace se zkouškami insolvenčních správců. Ty se děly před osmi lety na odboru vedeném Antonínem Stanislavem, kterého si současný ministr Pavel Blažek (ODS) přivedl s sebou jako náměstka. Den poté, co úředník podnět podal, mu na resortu zrušili místo. Všem dnům ale není konec — náměstek po sérii afér náhle mizí a úředník se na ministerstvo vrací. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že práva obětí trestných činů jsou jednou z jeho priorit. Od šesti večer před sídlem resortu probíhala demonstrace Světlo pro oběti znásilnění. Organizátoři protestu chtěli upozornit na případ, kdy muž opakovaně znásilňoval nevlastní dceru, přičemž Krajský soud v Brně mu uložil za několik let trvající sexuální zneužívání podmínku. Podmíněné tresty za znásilnění uložily soudy od roku 2016 více než polovině odsouzených.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Dva úředníci se domnívají, že ztratili práci na ministerstvech dopravy a spravedlnosti kvůli upozornění na nesrovnalosti. V případě úředníka z ministerstva dopravy už rozhodl soud. A poprvé v historii dal whistleblowerovi za pravdu. V Česku se ale lidé, kteří se nebojí poukázat na problém, dlouhodobě potýkají s obtížemi, ukázali pro pořad 168 hodin reportéři Václav Crhonek a David Sebíň.

Soud pravomocně rozhodl, že ministr dopravy Martin Kupka (ODS) nezákonně zrušil jmenování šéfa Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (ÚPDI) Pavla Kodyma. Ministr tak učinil poté, co Kodym upozornil Evropskou komisi (EK), že se stát chystá podle jeho názoru nezákonně poslat Českým drahám miliardy korun a zvýhodnit je tak proti ostatním dopravcům. Kupka, který následně navrhl zrušení tohoto úřadu, ale takovou souvislost odmítá. Informovaly o tom v úterý Seznam Zprávy.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v pondělí zbavil funkce soudkyni Adrianu Pilařovou z Obvodního soudu pro Prahu 8. Využila totiž ve svůj prospěch majetek handicapovaného bratrance, který měla spravovat. Odvolání z funkce je nejpřísnější postih, který je ukládán v kárném řízení. Pilařová vinu popřela. Vedení Krajského soudu v Praze navrhlo kárnému senátu, aby kvůli průtahům rovněž odvolal z funkce soudkyni Jitku Bartákovou. Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí zahájil dokazování, rozhodnutí nepadlo.

Průtokové účty umožňují podle policie firmám, především ze zemí bývalého Sovětského svazu, obcházet sankce a posílat do světa včetně Česka miliardy korun. Protikorupční organizace proto žádají od vlády rychlé prosazení novely zákona proti legalizaci peněz skrze tyto účty. Podle nich hrozí, že se to v tomto volebním období nestihne.

Soudy by podle návrhu nové legislativy neměly v budoucnu při rozvodech zjišťovat příčinu rozvratu manželství a mělo by se spojit rozvodové a opatrovnické řízení o děti. Ministerstvo spravedlnosti, které připravuje novelu občanského zákoníku zavádějící tyto změny, chce, aby začaly platit od počátku roku 2025. Součástí novely má být i zákaz fyzického trestání dětí nebo změny ve vymáhání výživného.

V Česku přibývá justičních případů, které skončí dohodou o vině a trestu, a to i u znásilnění nebo vražd. Resort spravedlnosti teď prověří, zda je systém dohod o vině a trestu nastavený správně, a to také kvůli kauze z konce letošního srpna, kdy muž obžalovaný ze šesti znásilnění nezletilých odešel od soudu s podmínkou. Dohody o vině a trestu výrazně zkracují soudní proces, zaznívají ale také stížnosti zástupců obětí na opomíjení jejich práv. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Rozvodové soudy již nebudou muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství či splnění půlroční odluky manželů. Počítá s tím návrh, který připravilo ministerstvo spravedlnosti s poslankyní Evou Decroix (ODS). Poslankyně uvedla, že zmíněné povinnosti soudů jsou přežitkem. U nesporných rozvodů by soudům měl dále odpadnout i povinný výslech manželů, postačí přítomnost jejich právních zástupců. Záměr podpořila Česká advokátní komora.

Velký problém u současné definice znásilnění je podle právničky ze spolku Věřím Ti v tom, že nezohledňuje případy, kdy u oběti dojde k takzvanému zamrznutí. „Tento stav nastává zhruba v šedesáti až sedmdesáti procentech případů,“ upozornila v Událostech, komentářích. Podle ní se policie takovými případy často odmítá zabývat, protože se oběť nebránila. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS) ujistil, že resort zakomponuje „zamrznutí“ do legální definice bezbrannosti. V takovém případě nebude nutné projevovat verbálně či nonverbálně vůli, poznamenal.

Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně peněz v historii, důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do částky, kterou v exekuci nelze zabavit. To ale přináší stále větší potíže věřitelům. Podle průzkumu v právních poradnách na to nejvíce doplácejí rodiče samoživitelé, oběti trestných činů nebo pronajímatelé bytů. Česká asociace věřitelů proto navrhuje změny, jednat by o nich chtěla s resortem spravedlnosti.

Vláda by chtěla ještě do prázdnin projednat návrh uzákonění pravidel pro lobbisty. Lidé, kteří ovlivňují tvorbu zákonů, by se například museli registrovat a každý půlrok hlásit, s kým a o čem jednali. Zákon má zakázat lobbování lidem s trestní minulostí. Vládní protikorupční rada ale kritizuje, že mezi lobbisty nebudou třeba profesní komory nebo odbory.

Ministři budou ve středu projednávat zákon o státním zastupitelství. Spor je hlavně o způsob výběru nejvyššího žalobce. Ministerstvo spravedlnosti chce funkci otevřít i pro jiné právnické profese a nejvyššího státního zástupce jmenovat na sedm let. Vládní protikorupční i legislativní rada naproti tomu doporučují, aby bylo funkční období desetileté, a zároveň by chtěly, aby měl budoucí nejvyšší státní zástupce předchozí zkušenosti jako veřejný žalobce.

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Plošné izolace kvůli covidu by měly skončit v polovině dubna. O jejich nutnosti budou nově individuálně rozhodovat lékaři nebo hygienici. V Česku se teď s covidem léčí zhruba sedm tisíc lidí. Za únor eviduje správa sociálního zabezpečení přes 19 tisíc elektronických potvrzení o nařízení izolace.

Oběti znásilnění nebo domácího násilí se ve většině případů odškodnění od pachatelů nedočkají. Soudy totiž psychickým potížím obětí těchto činů nepřikládají velkou váhu. Pokud má však oběť po dlouhém procesu přiznané odškodnění, od pachatele ani tak většinou nic nepřijde, stačí, aby neměl peníze. Stát sice na tyto oběti, a hlavně jejich jménem, peníze vybírá, jenže ty jdou do státního rozpočtu. Reportáž pro pořad 168 hodin natáčel Jaroslav Hroch.

Stát se chce zaměřit na původ peněz, které přicházejí na účty českých bank z Ruska a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. Současná legislativa ale neumožňuje obstavit finance nejasného původu. Má to změnit novela zákona, o níž jedná ministerstvo spravedlnosti. Pracují na ní i zástupci Finančního analytického úřadu (FAÚ), kteří jinak uplatňují protiruské sankce.