Blažek podal trestní oznámení kvůli možné korupci na resortním insolvenčním odboru

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal trestní oznámení v souvislosti s možnou korupcí na insolvenčním odboru resortu spravedlnosti. České televizi informaci potvrdil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Blažek podal trestní oznámení na doporučení protikorupčního ředile Jiřího Kaprase. Podle jeho zjištění v letech 2015 a 2016 docházelo k protiprávnímu jednání v rámci zkoušek insolvenčních správců. Tehdy insolvenční agendu řídil Blažkův bývalý náměstek Antonín Stanislav (ODS).

Blažek se za Stanislava několikrát postavil, nakonec ale trestní oznámení podal. „Trestní oznámení bylo, jak pan ministr avizoval, podáno,“ potvrdil mluvčí ministerstva.

Pro podání trestního oznámení se Blažek rozhodl poté, co mu to doporučil šéf protikorupčního odboru ministerstva Jiří Kapras. „Považuji za prokázané, že některá z osob podílejících se na organizaci zkoušek insolvenčních správců v inkriminované době poskytla přinejmenším v jednom případě předem a v rozporu se zákonem zadání neveřejné případové studie uchazeči, a to včetně vzorového řešení,“ uvedl Kapras v usnesení.

Kapras prováděl šetření na základě podnětu aktuálního ředitele insolvenčního odboru Jana Benýška. Ten jako první poukázal na možnou manipulaci u zkoušek insolvenčních správců.

Trestní oznámení směřuje na neznámého pachatele. Kapras sice potvrdil, že k manipulaci zkoušek insolvečních správců docházelo, uvedl ale, že sám nemůže zjistit, kdo byl přímým pachatelem. A tedy ani jestli se protiprávního jednání dopouštěl Antonín Stanislav, který byl v inkriminované době ředitelem odboru. To bude nyní zkoumat policie.

Kauza kolem whistleblowera Benýška

Benýšek vedení ministerstva informoval o pravděpodobném nezákonném jednání během zkoušek insolvenčních správců v roce 2016. Upozorňoval konkrétně na Antonína Stanislava, který byl v té době ředitelem insolvenčního odboru. Ten následně na ministerstvu skončil.

V roce 2022 se Antonín Stanislav stal náměstkem ministra spravedlnosti. Loni 21. listopadu proto podal Benýšek podnět k protikorupčnímu odboru ministerstva, ve kterém žádal, aby se na něj vztahoval zákon o ochraně oznamovatelů, aby byl chráněný před případnou odvetou. Odbor mu vyhověl, Benýšek je tak považován za whistleblowera, tedy za oznamovatele podezřelého jednání.

Na ministerstvu došlo od začátku roku 2023 ke změnám v zařazení jednotlivých odborů pod různé náměstky. Stanislav pod sebou insolvenční odbor mít neměl. Fakticky se ho ale podle Benýška snažil znovu ovládnout. „Tato skutečnost však nebránila Antonínu Stanislavovi nadále mě úkolovat (byť s menší četností). A hlavně, nezabránila mu i nadále pokračovat ve snaze získat (přímý) vliv na odbor insolvenční a soudních znalců, jakož i v úsilí ukončit mé další působení na ministerstvu spravedlnosti,“ uvedl Benýšek v podnětu.

Podle serveru Seznam Zpráv vláda na návrh ministra Blažka zrušila úředníkovo místo 22. listopadu 2023, tedy o den později, kdy podal podnět k protikorupčnímu odboru. Podle Pavla Blažka byly důvodem úspory, odmítl, že by šlo o mstu.

Kvůli zrušení svého místa se Jan Benýšek obrátil i na soud, kde se svou žalobou neuspěl. Na místo ředitele insolvenčního odboru se ale již vrátil. Nikoli proto, že by vláda zrušila své předchozí rozhodnutí, ale proto, že úředník uspěl ve výběrovém řízení.

Exnáměstek Stanislav již rezignoval

V únoru zveřejnil server Seznam Zprávy informaci, že si Antonín Stanislav vzal neplacené volno. Oficiální příčinou měly být rodinné důvody, konkrétně péče o dvouletého syna. O volno požádal do konce června.

Na začátku března ale Stanislav na sociální síti X zveřejnil, že se rozhodl ve své funkci skončit. „Rozhodl jsem se rezignovat na funkci náměstka ministra, svoji rezignaci jsem předal ministrovi Pavlu Blažkovi k 1. březnu 2024,“ napsal.

Důvodem podle něj byl mediální tlak a lynč, který na něj údajně měli vyvíjet novináři Seznam Zpráv, a ochrana jeho rodiny. Proti tomu se server ve zveřejněném textu ohradil s tím, že se o náměstkově ženě ani dítěti nepsalo.

Kromě údajného protiprávního jednání na ministerstvu byl Stanislav kritizován i za činnost ředitele Domova sociální péče v Tmavém Dole na Trutnovsku. Server Seznam Zprávy upozornil například na pochybný způsob rozdělování zakázek. I na tuto funkci Stanislav rezignoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...