168 hodin: Whistleblower Benýšek se vrací na resort spravedlnosti, náměstek Stanislav po sérii afér naopak mizí

Nahrávám video

Aféra kolem ředitele insolvenčního odboru na resortu spravedlnosti končí. V listopadu podal Jan Benýšek protikorupční podnět, ve kterém už podruhé upozornil na manipulace se zkouškami insolvenčních správců. Ty se děly před osmi lety na odboru vedeném Antonínem Stanislavem, kterého si současný ministr Pavel Blažek (ODS) přivedl s sebou jako náměstka. Den poté, co úředník podnět podal, mu na resortu zrušili místo. Všem dnům ale není konec — náměstek po sérii afér náhle mizí a úředník se na ministerstvo vrací. Pro pořad 168 hodin natáčel Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

„Spousta lidí se mě ptá, jak se cítím. Ostatně si z toho spousta lidí nějakým způsobem dělá srandu, že jsem teď mediální hvězda, vítěz a tak dále. To je přesně to, jak se necítím,“ poznamenal Benýšek.

Od pátku je ředitelem nově vzniklého insolvenčního odboru na ministerstvu spravedlnosti. O místo před dvěma měsíci přišel. Původní odbor, kterému Benýšek šéfoval, zrušili a on byl zařazen mimo výkon služby „do takzvaného bazénu“, jak uvádí jeho advokát Kristián Léko.

V takzvaném bazénu pobírá úředník sníženou mzdu, „plavat“ v něm může maximálně šest měsíců, poté o práci definitivně přijde. „Přirovnával jsem to trochu jako k vazbě. Ne ve smyslu toho, že jste zavřený, ale nevíte, co dalšího vás čeká. Nejhorší je pocit nejistoty. Nevíte, co se stane dále,“ popsal Benýšek.

Na manipulace Benýšek upozornil už v roce 2016

Jan Benýšek loni v listopadu na ministerstvu podal protikorupční podnět na Antonína Stanislava, náměstka ministra Pavla Blažka. Poprvé na něj však upozornil už v roce 2016. „Jako řadový referent jsem oznámil vedení ministerstva skutečnosti, které důvodně nasvědčovaly tomu, že v odboru, do kterého jsem byl zařazen, docházelo k manipulaci u zkoušek insolvenčních správců. Odbor v té době řídil pan Stanislav,“ ujasnil Benýšek.

„Věděl jsem, že pan náměstek na ministerstvu už působil, že odešel. Já jsem si myslel, že to bylo z politických důvodů, to byla jiná vláda, že odešel jako člen ODS. Nikdo nevyprávěl, že byl nějaký problém,“ okomentoval situaci sám ministr Blažek. Stanislava si za náměstka vybral údajně proto, že šlo o stranickou nominaci.

„Pavel Blažek si Antonína Stanislava do funkce vybral navzdory tomu, že byl varován svými spolupracovníky, že jde o problematickou osobu, což se pak ukázalo. A Pavel Blažek za ním stál také od první chvíle, co jsme začali insolvenční aféru na ministerstvu popisovat,“ poznamenal investigativní novinář Seznam Zpráv Lukáš Valášek.

Oficiálním důvodem byly úspory

Jan Benýšek se naopak den poté, co v listopadu podal na Blažkova náměstka podnět, stal obětí takzvané systemizace schválené vládou. Jeho místo zničehonic zaniklo. „Dva odbory současně pod jedním šéfem nefungovaly dobře, což netvrdím, že je vina pana Benýška, který je vedl. Nedalo se to zvládat, došlo k obyčejnému rozdělení jednoho odboru na dva,“ vysvětloval svůj tehdejší tah Blažek.

Oficiálním důvodem pro rozdělení odborů ovšem byly podle ministerstva úspory. „Doteď se nezdůvodnilo, proč pod praporem úspor de facto rozdělili jednu pozici na dvě. To dosud nevíme a samozřejmě to stále vzbuzuje dojem účelovosti,“ podotkl novinář Valášek.

To ostatně potvrdili i ministerští úředníci a odbory. „Nelze dojít k jinému závěru, než že technické řešení v podobě zrušení celého odboru včetně místa ředitele je namířeno, mimo jiné, právě proti osobě současného představeného,“ píše se v návrhu vypořádání připomínek k organizačnímu řádu ministerstva spravedlnosti. Oním představeným byl právě Benýšek.

Odborová organizace Platforma zase uvedla, že plánovaná organizační změna nebyla podpořena žádnými relevantními argumenty. „Celou změnu považujeme za nekoncepční i z důvodu, že oba dotčené útvary byly několik posledních let stabilizované a dobře fungovaly,“ uvedla ve vyjádření.

„Za odvetné opatření to nepovažuji, i proto, že se nemám panu Benýškovi vůbec za co mstít, mně nic neudělal,“ tvrdí Blažek.

Finální zlom

Benýškovi dalo nakonec v jeho stížnosti ministerstvo za pravdu. „Oznámení z mého pohledu bylo důvodné. Zákon mi pro tyto případy ukládá povinnost navrhnout dotyčné osobě nápravná opatření, která by měla přispět k tomu, aby k podobným protiprávním jednáním do budoucna nedocházelo. A to jsem učinil,“ uvedl ředitel odboru střetu zájmů a boje proti korupci resortu spravedlnosti Jiří Kapras.

Finální zlom pak nastal před několika týdny. Blažkův nástupce Stanislav po kupících se skandálech skončil na několikaměsíčním neplaceném volnu. „V domově důchodců v Tmavém dole značně podezřele rozděloval zakázky, porcoval je na menší a ty tekly k jeho blízkým nebo sponzorům ODS. Stalo se to (neplacené volno) samozřejmě poté, co skandály Stanislava začaly výrazně komplikovat politický život i Pavlu Blažkovi,“ popsal Valášek.

„Vzal si neplacené volno, což beru jako dobré rozhodnutí, myslím, že to nějak dopadne,“ okomentoval Blažek.

A Jan Benýšek vyhrál výběrové řízení na ředitele insolvenčního odboru. „Chtěl bych zdůraznit, že jsem to nedělal primárně kvůli své osobě, ale kvůli kontinuitě agendy,“ podotkl.

Osudy dalších českých whistleblowerů

Co pro Jana Benýška dopadlo dobře, pro jiné české whistleblowery ne. Třeba když Libor Michálek v roce 2010 upozornil na manipulaci s veřejnými zakázkami na Státním fondu životního prostředí, tehdejší ministr Pavel Drobil z ODS jej odvolal a ten poté nemohl sehnat práci.

Ve stejném roce zase rozkryl podezřelé smlouvy na resortu vnitra za ministra Radka Johna Ondřej Závodský. „S výjimkou mých dvou nejbližších kolegů se se mnou nebavila ani klika na záchodě,“ poznamenal Závodský. Whistleblower Leo Stainer zase v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš (ANO), upozornil na nedodržování zákona o střetu zájmů při udělování dotací pro holding Agrofert. Hrozila mu kárná žaloba.

Šťastného konce se tak prozatím dočkal pouze Benýšek. „Je to určitě vynikající výsledek, na druhou stranu situace dlouho nevypadala dobře. Vypadalo to, že klient bude bez práce, ostatně v lednu a únoru byl od své agendy na ministerstvu odstřižen. Další měsíce ukáží, jakým způsobem se k němu ministerstvo postaví,“ sdělil Léko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.