Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně peněz v historii, důvodem jsou rostoucí náklady na bydlení, které se promítají do částky, kterou v exekuci nelze zabavit. To ale přináší stále větší potíže věřitelům. Podle průzkumu v právních poradnách na to nejvíce doplácejí rodiče samoživitelé, oběti trestných činů nebo pronajímatelé bytů. Česká asociace věřitelů proto navrhuje změny, jednat by o nich chtěla s resortem spravedlnosti.
Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně v historii, asociace věřitelů navrhuje změny
3 minuty
Události: Dlužníkům se ze mzdy sráží nejméně v historii
Například věřitelka Aneta Musilová půjčila kolegyni peníze na opravu auta. Spolu s dalšími pohledávkami jí pak dlužila celkem šedesát tisíc korun, které odmítla vrátit. „Exekuci jsme podávali v roce 2019, pak se čekalo na srážky, protože jsme zjistili, že dluží více lidem,“ sdělila Musilová. Navíc věřitelka vážně onemocněla, a peníze tak potřebuje o to více.
Loni jí přišly první splátky ve výši dvou tisíc korun měsíčně, letos už je to jen 180 korun. Dlužnice přitom vydělává stále stejně. Stát jí ale nechává více jako nezabavitelné minimum. To potvrzuje další příklad muže, který dluží 250 tisíc korun. Jeho měsíční příjem činí přes dvacet tisíc čistého. Před čtyřmi lety se mu ze mzdy sráželo skoro šest tisíc, letos nic.
Příklad dlužníka s dvěma dětmi
„Tím motorem, který zapříčinil celou tuto systémovou chybu, bylo zvýšení nákladů na bydlení. Z tohoto údaje se vypočítává nezabavitelná částka, která zůstává dlužníkovi,“ ujasnila ředitelka České asociace věřitelů Petra Kolářová.
Navíc snížení srážek protahuje průměrnou délku exekucí na osm let. Podobné je to i u insolvencí. „Chybí linka přiměřenosti a návratnosti. Jestli dlužím x, měl bych zaplatit alespoň nějaké minimum,“ poznamenal analytik ze společnosti Rekenber Bohdan Hemžal.
„Klasicky to bývá výživné, tam máme většinou mnoho matek, lidé, kteří půjčili příbuzným nebo známým, drobní živnostníci,“ sdělil soudní exekutor z Frýdku-Místku Jaroslav Kocinec.
Česká asociace věřitelů chce změny
Česká asociace věřitelů navrhuje změny, jednat by o nich chtěla i s ministerstvem spravedlnosti. Jedním z návrhů je stanovení minimální výše srážky na 1750 korun, což je zhruba desetina minimální mzdy. Resort spravedlnosti dodává, že loni připravil novelizaci a úpravu výpočtů. Nyní se vedou další debaty v pracovní skupině.
„Jednak ohledně možnosti sjednocení výše srážek ze mzdy ve vykonávacím a insolvenčním řízení, a dále též ohledně možnosti koncepčně upravit vzorec pro výpočet srážky ze mzdy,“ uvedl náměstek ministerstva spravedlnosti Antonín Stanislav.
Odborníci chtějí také řešit téma pořadí pohledávek. Přednostně by mělo jít stále zejména o výživné či odškodnění pro oběti trestných činů.
