Lobbisté by měli hlásit s kým a o čem jednali, plánuje vláda. Návrh chce projednat do léta

Nahrávám video

Vláda by chtěla ještě do prázdnin projednat návrh uzákonění pravidel pro lobbisty. Lidé, kteří ovlivňují tvorbu zákonů, by se například museli registrovat a každý půlrok hlásit, s kým a o čem jednali. Zákon má zakázat lobbování lidem s trestní minulostí. Vládní protikorupční rada ale kritizuje, že mezi lobbisty nebudou třeba profesní komory nebo odbory.

Kontakt s ředitelem kabinetu premiéra nebo ministra má v budoucnu podléhat pravidlům lobbingu. Každý, kdo se dlouhodobě snaží ovlivňovat podobu zákonů a dalších předpisů, se musí zapsat do registru a pak hlásit svou komunikaci s politiky a vysokými úředníky.

Výjimkou by byla jednání s poslaneckými asistenty či prezidentem. S tím ale nesouhlasí protikorupční rada, kterou vede ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). „On sice prezident republiky je neodpovědný, nicméně ono se to nedotýká jeho, ale spíš těch lobbistů, kteří by ho chtěli ovlivnit,“ uvedl.  

Lobbisté by naopak podle návrhu zákona museli hlásit kontakty s hradním kancléřem, jeho zástupcem a také s prezidentovými poradci.

Spor je však i o to, kdo v seznamu lobbistů nebude. Výjimku mají dostat třeba Hospodářská nebo Advokátní komora či odbory. „Nesledují své ekonomické zájmy nebo nějaké finanční benefity, ale mandát mají daný zákonem a lobbují pro tu komoru,“ vysvětlil náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).

O lobbistech bez lobbistů?

„Oproti původní verzi (návrhu zákona), kterou Ministerstvo spravedlnosti připravilo, se tam udála spousta změn a spousta výjimek. Ten zákon je najednou o lobbistech, ale bez lobbistů,“ reagoval lobbista a analytik z Rekonstrukce státu Jakub Černý. 

„Oni (vláda) nakonec něco předloží, ale že by z toho plynulo nějaké nadšení pro věc nebo že bych věřil, že je to jejich priorita, tak to já tam necítím,“ uvedl předseda ústavně-právního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO).  

Pravidla pro lobbisty připravila už v minulém volebním období i vláda Andreje Babiše (ANO), Poslanecká sněmovna ale nakonec zákon neprojednala. Po volbách neprošel ani poslanecký návrh Radka Vondráčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 10 hhodinami

Evropský pohled