Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení novinářku Kurmaševovou

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, nejsou proto k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Ruské úřady a soudy obecně označují za lživé veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření údajně falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Sedmačtyřicetiletá Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Kurmaševová žije s manželem a dvěma dcerami v Praze. Pracuje pro RFE/RL, které je financované americkým Kongresem. Ruské úřady stanici už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů a později označily i za nežádoucí organizaci. Označení jsou považována za jedny z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu.

„Jediným spravedlivým výsledkem by bylo, aby ruští věznitelé okamžitě propustili Alsu z vězení,“ uvedl v pondělí podle AP ředitel RFE/RL Stephen Capus. Rádio opakovaně žádalo propuštění Kurmaševové. Také český ministr zahraničí Lipavský v březnu během debaty na půdě Rady bezpečnosti OSN vyzval k propuštění této novinářky.

„Den za dnem Rusko potvrzuje, že základní lidská práva pro něj nic neznamenají,“ napsal v reakci na rozsudek na síti X ministr Lipavský. Soudní proces i rozsudek považuje za „výsměch právu“.

Dva rozsudky za jeden den

Verdikt nad žurnalistkou podle AP padnul v pátek, tedy ve stejný den, kdy soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 16 let do vězení amerického reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož shledal vinným ze špionáže. Americký prezident Joe Biden v reakci na verdikt nad tímto novinářem uvedl, že ho v Rusku odsoudili za to, že je žurnalista a Američan. Spojené státy dál usilují o jeho propuštění.

Rychlé a utajené soudní procesy mohou podle agentury AP přiblížit Moskvu a Washington možné výměně vězňů, o níž média v posledních týdnech spekulují. Moskva v případě Gershkoviche už dříve naznačila, že výměnu nevylučuje, ale uvedla, že nejprve musí padnout rozsudek. V ruských věznicích je několik amerických občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Švýcarsku sílí klimatický fatalismus

Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
před 10 mminutami

Izraelské útoky od začátku příměří zabily v Libanonu 380 lidí, tvrdí tamní úřady

Izraelské útoky zabily v Libanonu od počátku příměří v polovině dubna 380 lidí, včetně 22 dětí a 39 žen. V úterý to podle agentury AFP uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Navzdory příměří, které 16. dubna oznámil americký prezident Donald Trump, provádí izraelská armáda vzdušné údery v Libanonu a teroristické hnutí Hizballáh útočí na izraelské vojáky v jižním Libanonu, kde Izrael okupuje část území.
před 53 mminutami

Velký vydavatel vědeckých časopisů žaluje Metu kvůli zneužití obsahu

Není žádným tajemstvím, že celá řada umělých inteligencí (AI) vznikla díky nelegálnímu kopírování obsahu, který je chráněný autorskými právy. K desítkám firem i jednotlivců, jež žalují společnosti zabývající se AI kvůli zneužití autorsky chráněných děl, se teď připojilo i jedno z největších vědeckých nakladatelství.
před 56 mminutami

Násilí gangů na Haiti ohrožuje miliony lidí, rozšířilo se i na venkov

Haiti čelí stále většímu násilí i vážné humanitární krizi. Ozbrojené gangy ovládají většinu hlavního města i země a lidé, kteří byli kvůli ohrožení života a zapalování domů nuceni opustit své domovy, se nyní potýkají i s hladem a následky vysídlení. Humanitární pomoc je však nedostatečná. V ohrožení jsou miliony Haiťanů.
před 1 hhodinou

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o čtyřech zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
05:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2026 je už nyní klimaticky mimořádný, upozorňuje nová zpráva

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.
před 2 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. V noci na úterý o tom informovala agentura AFP s tím, že nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu.
07:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soudní dvůr EU: Itálie má právo nařídit Metě odškodnit média za použití částí článků

Italský úřad pro dohled nad komunikacemi (AGCOM) měl právo nařídit americké technologické společnosti Meta Platforms, aby odškodnila vydavatele za používání úryvků jejich článků, rozhodl Soudní dvůr EU. Meta provozuje mimo jiné platformy Facebook a Instagram. Rozhodnutí je precedentem, na jehož základě by mohly podobné poplatky platformám stanovit i orgány v dalších zemích.
10:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...