Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení novinářku Kurmaševovou

Ruský soud poslal na 6,5 roku do vězení rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou, která dříve žila v Česku. Uznal ji vinnou z šíření tvrzení, která ruské úřady nazývají „lživými informacemi o ruské armádě“. Informovala o tom agentura AP s odkazem na soudní záznamy i ruské úředníky. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) ujistil, že tuzemská diplomacie bude pokračovat v boji za propuštění novinářky a za spravedlnost pro další politické vězně.

Podle AP ruské úřady klasifikovaly proces jako tajný, nejsou proto k dispozici žádné podrobnosti o povaze obvinění proti Kurmaševové. Ruské úřady a soudy obecně označují za lživé veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální interpretací Moskvy ohledně ruské války proti sousední Ukrajině. Ta se rozsáhlé ruské agresi brání už 880 dní.

Podle médií ruská justice obvinila reportérku také z šíření údajně falešných zpráv o ruské armádě. Konkrétně Kurmaševovou v Rusku zřejmě stíhali za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, nazvanou „Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu“, která vyšla předloni a Kurmaševová se na ní podílela.

Sedmačtyřicetiletá Kurmaševová, která má ruské i americké občanství, do Ruska odcestovala loni v květnu z rodinných důvodů. V červnu téhož roku byla před zpátečním letem zadržena na letišti v Kazani a úřady jí zabavily americký i ruský pas. Novinářka poté v Rusku čekala na vrácení cestovních dokladů. V říjnu ji úřady obvinily z porušení zákona o zahraničních agentech, konkrétně z toho, že se sama nepřihlásila úřadům jako takzvaná zahraniční agentka.

Kurmaševová žije s manželem a dvěma dcerami v Praze. Pracuje pro RFE/RL, které je financované americkým Kongresem. Ruské úřady stanici už dříve zařadily na svůj seznam takzvaných zahraničních agentů a později označily i za nežádoucí organizaci. Označení jsou považována za jedny z prostředků úřadů k potlačování kritiků ruského režimu.

„Jediným spravedlivým výsledkem by bylo, aby ruští věznitelé okamžitě propustili Alsu z vězení,“ uvedl v pondělí podle AP ředitel RFE/RL Stephen Capus. Rádio opakovaně žádalo propuštění Kurmaševové. Také český ministr zahraničí Lipavský v březnu během debaty na půdě Rady bezpečnosti OSN vyzval k propuštění této novinářky.

„Den za dnem Rusko potvrzuje, že základní lidská práva pro něj nic neznamenají,“ napsal v reakci na rozsudek na síti X ministr Lipavský. Soudní proces i rozsudek považuje za „výsměch právu“.

Dva rozsudky za jeden den

Verdikt nad žurnalistkou podle AP padnul v pátek, tedy ve stejný den, kdy soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na 16 let do vězení amerického reportéra listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož shledal vinným ze špionáže. Americký prezident Joe Biden v reakci na verdikt nad tímto novinářem uvedl, že ho v Rusku odsoudili za to, že je žurnalista a Američan. Spojené státy dál usilují o jeho propuštění.

Rychlé a utajené soudní procesy mohou podle agentury AP přiblížit Moskvu a Washington možné výměně vězňů, o níž média v posledních týdnech spekulují. Moskva v případě Gershkoviche už dříve naznačila, že výměnu nevylučuje, ale uvedla, že nejprve musí padnout rozsudek. V ruských věznicích je několik amerických občanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 2 mminutami

Zrušení Senátu či omezení opozice. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 1 hhodinou

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných deset lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných deset lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
před 2 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 4 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 7 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 8 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 9 hhodinami
Načítání...