Soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na šestnáct let do vězení amerického novináře Evana Gershkoviche. Obžaloba tvrdí, že se dopustil špionáže. Obvinění odmítá žurnalista i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal. Bílý dům označil proces za vykonstruovaný, Moskva podle něj využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku. Rozhodnutí podle médií může otevřít cestu k případné výměně vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy.
Gershkovich byl souzen v procesu, který se celý odehrál za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti. Případu soud věnoval tři zasedání – 26. června, ve čtvrtek a v pátek. Na konci pátečního jednání, po závěrečných vystoupeních obou stran, vynesl rozhodnutí. Zpravodaj amerického listu strávil už více než rok za mřížemi ruské vazební věznice.
Soud se konal v Jekatěrinburgu na Urale, kde pracovníci ruské tajné služby FSB novináře zadrželi loni koncem března při reportážní cestě. Dvaatřicetiletý Gershkovich, jehož rodiče do USA emigrovali ze Sovětského svazu, je prvním západním žurnalistou uvězněným kvůli obvinění ze špionáže v postsovětském Rusku.
Novinařina není zločin
„Toto ostudné a hanebné odsouzení přichází poté, co Evan strávil 478 dní ve vězení, byl neprávem zadržován, daleko od své rodiny a přátel, bylo mu bráněno v podávání zpráv, a to vše jen proto, že dělal svou novinářskou práci,“ uvedli v prohlášení výkonný ředitel společnosti Dow Jones a vydavatel deníku The Wall Street Journal Almar Latour a šéfredaktorka Wall Street Journal Emma Tuckerová.
„Budeme i nadále dělat vše pro to, abychom se zasadili o Evanovo propuštění a podpořili jeho rodinu,“ uvedli. „Novinařina není zločin a my si nedáme pokoj, dokud nebude propuštěn. Tohle musí skončit hned.“
„Novinář Gershkovich je obětí falešného procesu,“ uvedla v pátek předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že novinařina není zločin, rozsudek podle ní ukazuje strach ruského lídra Vladimira Putina ze síly faktů.
„Novinařina by neměla být zločinem. Gershkovich musí být okamžitě propuštěn,“ reagoval na rozsudek také nový britský premiér Keir Starmer. „ Odsouzení reportéra WSJ Evana Gershkoviche je opovrženíhodné a jen podtrhuje, jak Rusko pohrdá svobodou médií,“ napsal na síti X.
Představitelé Bidenovy administrativy zmínili, že usilují o propuštění tohoto novináře a dalšího Američana Paula Whelana, bývalého mariňáka, kterého americká vláda rovněž považuje za nezákonně vězněného. „Evan Gershkovich dostal trest šestnáct let v ruském vězení, ačkoli žádný zločin nespáchal, USA budou dál usilovat o jeho propuštění. Byl odsouzen za to, že je novinářem a Američanem,“ uvedl v prohlášení americký prezident Joe Biden.
Rusové nezveřejnili žádné důkazy
Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku. Žádné důkazy, kterými by obvinění podpořily, ruské úřady dosud veřejně nepředložily, poznamenala agentura AP.
Bílý dům označil proces s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou. Washington požaduje jeho propuštění na svobodu, osvobození svého zaměstnance žádá i WSJ. Moskva podle Bílého domu využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku.
Proces začal 26. června. Soud tehdy krátce před prvním slyšením umožnil reportérům, aby Gershkoviche natočili a vyfotografovali. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou. Dvaatřicetiletý Američan se v boxu pro obžalované slabě usmál a kývl na kolegy, které zná, popsala tehdy agentura Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň, aby mohlo začít řízení. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.
Diplomaté: Moskva si pořizuje „zásobu“ Američanů na výměnu
Podle některých diplomatů Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Ruský vůdce Vladimir Putin v minulosti například naznačoval zájem získat zpět Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína.
Rusko nevyloučilo výměnu vězňů včetně Gershkoviche, ale uvádělo, že to není možné před vynesením rozsudku. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala dříve AP.
