Američan Gershkovich dostal v Rusku šestnáct let

2 minuty
Události: Trest pro novináře deníku The Wall Street Journal
Zdroj: ČT24

Soud v ruském Jekatěrinburgu poslal na šestnáct let do vězení amerického novináře Evana Gershkoviche. Obžaloba tvrdí, že se dopustil špionáže. Obvinění odmítá žurnalista i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal. Bílý dům označil proces za vykonstruovaný, Moskva podle něj využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku. Rozhodnutí podle médií může otevřít cestu k případné výměně vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy.

Gershkovich byl souzen v procesu, který se celý odehrál za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti. Případu soud věnoval tři zasedání – 26. června, ve čtvrtek a v pátek. Na konci pátečního jednání, po závěrečných vystoupeních obou stran, vynesl rozhodnutí. Zpravodaj amerického listu strávil už více než rok za mřížemi ruské vazební věznice.

Soud se konal v Jekatěrinburgu na Urale, kde pracovníci ruské tajné služby FSB novináře zadrželi loni koncem března při reportážní cestě. Dvaatřicetiletý Gershkovich, jehož rodiče do USA emigrovali ze Sovětského svazu, je prvním západním žurnalistou uvězněným kvůli obvinění ze špionáže v postsovětském Rusku.

Novinařina není zločin

„Toto ostudné a hanebné odsouzení přichází poté, co Evan strávil 478 dní ve vězení, byl neprávem zadržován, daleko od své rodiny a přátel, bylo mu bráněno v podávání zpráv, a to vše jen proto, že dělal svou novinářskou práci,“ uvedli v prohlášení výkonný ředitel společnosti Dow Jones a vydavatel deníku The Wall Street Journal Almar Latour a šéfredaktorka Wall Street Journal Emma Tuckerová.

„Budeme i nadále dělat vše pro to, abychom se zasadili o Evanovo propuštění a podpořili jeho rodinu,“ uvedli. „Novinařina není zločin a my si nedáme pokoj, dokud nebude propuštěn. Tohle musí skončit hned.“

„Novinář Gershkovich je obětí falešného procesu,“ uvedla v pátek předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že novinařina není zločin, rozsudek podle ní ukazuje strach ruského lídra Vladimira Putina ze síly faktů.

„Novinařina by neměla být zločinem. Gershkovich musí být okamžitě propuštěn,“ reagoval na rozsudek také nový britský premiér Keir Starmer. „ Odsouzení reportéra WSJ Evana Gershkoviche je opovrženíhodné a jen podtrhuje, jak Rusko pohrdá svobodou médií,“ napsal na síti X.

Představitelé Bidenovy administrativy zmínili, že usilují o propuštění tohoto novináře a dalšího Američana Paula Whelana, bývalého mariňáka, kterého americká vláda rovněž považuje za nezákonně vězněného. „Evan Gershkovich dostal trest šestnáct let v ruském vězení, ačkoli žádný zločin nespáchal, USA budou dál usilovat o jeho propuštění. Byl odsouzen za to, že je novinářem a Američanem,“ uvedl v prohlášení americký prezident Joe Biden.

Rusové nezveřejnili žádné důkazy

Ruská generální prokuratura Gershkoviche obvinila, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku. Žádné důkazy, kterými by obvinění podpořily, ruské úřady dosud veřejně nepředložily, poznamenala agentura AP.

Bílý dům označil proces s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou. Washington požaduje jeho propuštění na svobodu, osvobození svého zaměstnance žádá i WSJ. Moskva podle Bílého domu využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku.

Proces začal 26. června. Soud tehdy krátce před prvním slyšením umožnil reportérům, aby Gershkoviche natočili a vyfotografovali. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou. Dvaatřicetiletý Američan se v boxu pro obžalované slabě usmál a kývl na kolegy, které zná, popsala tehdy agentura Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň, aby mohlo začít řízení. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.

Diplomaté: Moskva si pořizuje „zásobu“ Američanů na výměnu

Podle některých diplomatů Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Ruský vůdce Vladimir Putin v minulosti například naznačoval zájem získat zpět Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotí za vraždu Čečence s gruzínským pasem spáchanou v roce 2019 v centru Berlína.

Rusko nevyloučilo výměnu vězňů včetně Gershkoviche, ale uvádělo, že to není možné před vynesením rozsudku. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala dříve AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Diplomaté zemí EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku

Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balík obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
před 13 mminutami

Velká část Oděsy je po rozsáhlém ruském útoku bez tepla a proudu

Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, uvedl starosta Hennadij Truchanov. Zranění utrpěli čtyři lidé včetně dítěte. Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
před 25 mminutami

„Jako by se USA snažily udělat Rusko opět velkým,“ říká o jednání v Rijádu poradce prezidenta Kolář

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.
před 30 mminutami

Od vítání k deportacím. Německým volbám dominuje migrace

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.
před 2 hhodinami

Americký obchod bude řídit zastánce cel Lutnick, schválil Senát

Americký Senát potvrdil do funkce ministra obchodu miliardáře Howarda Lutnicka. Dosud vedl makléřskou a investiční společnost Cantor Fitzgerald působící na Wall Street. Informovala o tom agentura Reuters. Lutnick je blízkým spojencem prezidenta Donalda Trumpa a patří k zastáncům zavádění cel na zboží dovážené do USA.
06:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kanada zkoumá černé skříňky z převráceného letadla

Kanadští vyšetřovatelé už nalezli černé skříňky z letounu, který v pondělí havaroval při přistání v Torontu. Píše to agentura Reuters. Letadlo společnosti Delta Air Lines na lince z amerického Minneapolisu se na letištní ploše převrátilo a začalo hořet. Zranění utrpělo 21 lidí.
před 3 hhodinami

Brazilský exprezident Bolsonaro čelí obžalobě z pokusu o převrat

Brazilský generální prokurátor Paulo Gonet obžaloval bývalého krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara z pokusu o státní převrat. Údajně se ho dopustil v roce 2022, kdy se snažil zůstat u moci navzdory tomu, že prohrál volby, píše agentura AP. Politik vinu odmítá. Obžalobě čelí spolu s ním dalších 33 lidí.
před 3 hhodinami

Černá Hora řeší zbraňový problém

Premiér Černé Hory Milojko Spajič oznámil, že zpřísní podmínky pro získání zbrojního průkazu, a vyhlásil dvouměsíční amnestii na odevzdání nepřihlášených zbraní. Je to reakce na tragédii, kdy útočník zavraždil v zemi nelegální zbraní třináct lidí. Podle kritiků to ale k vyřešení problému stačit nebude. Odhaduje se totiž, že v Černé hoře je v oběhu přes sto tisíc nelegálních zbraní. Přibližně 250 tisíc jich Černohorci drží legálně.
před 4 hhodinami
Načítání...