Novinář Gershkovich stanul před ruským soudem

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Ruské úřady viní reportéra, že na Urale shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod, která od sovětských dob patří k předním výrobcům tanků. Ruské úřady dosud nepředložily žádné důkazy, které by obvinění ze špionáže podpořily, upozornila západní média.

V případě odsouzení mu hrozí trest až dvacet let vězení. Podle agentury AP se dá čekat, že jej soud shledá vinným. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala agentura.

Gershkovich se v boxu pro souzené slabě usmál a kývl na kolegy, která zná, popsal reportér agentury Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň a mohlo začít řízení, poznamenal server The Moscow Times. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.

Proces s Gershkovichem začal přibližně patnáct měsíců po jeho zadržení. Vazbu strávil v moskevské vazební věznici Lefortovo, která je známá tvrdými podmínkami. Během dřívějších soudních líčení, při nichž se projednávaly jeho žádosti o propuštění, se zdál zdravý, píše AP.

Ruská „zásoba Američanů“

Dvaatřicetiletý Gershkovich, který je ve vazbě od svého zatčení loni v březnu, i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal, obvinění ze špionáže odmítají. Washington považuje novinářovo zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění na svobodu.

„Evana nikdy nezaměstnávala vláda Spojených států. Evan není špion. Žurnalistika není zločin a Evan nikdy neměl být zadržen. Rusku se nepodařilo ospravedlnit Evanovu pokračující vazbu,“ řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu s tím, že Moskva Gershkoviche využívá jako vyjednávací páku.

Rusové podle některých diplomatů Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů.

Šéf Kremlu Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je otevřené myšlence výměny vězňů za účasti Gershkoviche a že kontakty se Spojenými státy proběhly, musí však zůstat tajné. USA pak obvinily Rusko, že provádí „diplomacii rukojmích“. Americká diplomacie označila Gershkoviche a dalšího vězněného Američana Paula Whelana za „neprávem zadržované“ a tvrdí, že je odhodlána je přivést domů.

Rusko výměnu zajatců – včetně Gershkoviche – nevyloučilo, ale tvrdí, že to není možné, dokud v jeho případě nebude vynesen rozsudek, podotkla AP. Do případné výměny by podle médií mohl být zahrnut také bývalý voják americké námořní pěchoty Paul Whelan, který je vězněný v Rusku od roku 2018 a odsouzený za údajnou špionáž.

V ruské vazbě čeká na soud také rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová. Ruské úřady viní žurnalistku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhaná za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropská komise navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur

Evropská komise (EK) navrhla novou půjčku pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur (1,1 bilionu korun) na rok 2027, oznámila v Bruselu předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Půjčka má doplnit již schválený unijní úvěr ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Podle šéfky EK má být nových 25 miliard eur určeno na obranné potřeby Ukrajiny a pro vojenský průmysl a 20 miliard eur má směřovat na rozpočtovou pomoc a fungování země.
před 23 mminutami

Německo sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na paliva

Německo od příštího roku sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Při nočním jednání se na tom dohodly strany německé vládní koalice – konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie SPD. Obě opatření mají být dočasná. Snížení daně z elektřiny, které prosazoval kancléř Friedrich Merz, má platit zatím rok, nejvyšší povolené ceny pohonných hmot bude vláda určovat prozatím tři měsíce.
před 3 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 3 hhodinami

Výpadky, které postihly USA, mezi sebou nesouvisí, uvedl Rubio

Výpadky, které postihly v USA letectví či banky, mezi sebou nesouvisí, uvedl v noci na středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj technické problémy nebyly vyvolány záměrně aktéry se zlými úmysly. Podle agentury AP administrativa prezidenta Donalda Trumpa čelí kritice, že skrývá informace o výpadcích, které zasáhly některé důležité sektory americké ekonomiky. Naposledy americká Národní bezpečnostní agentura (NSA) uvedla, že její síť postihl výpadek v době běžné údržby.
před 3 hhodinami

Rusko a Čína chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa, řekli Putin a Si

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu na bilaterální schůzi jednal se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Oba uvedli, že chtějí spolupracovat na vytvoření multipolárního světa. Čínský prezident ve středu zahájil dvoudenní summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který země hostí. Ve čtvrtek se uskuteční další jednání Sia a Putina, jeho součástí bude i americký prezident Donald Trump, který již dorazil na summit.
před 4 hhodinami

V Senátu USA budou mít demokraté 56 mandátů, podle odhadů získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltolaová získala senátorský mandát na Aljašce, uvedly v noci na středu agentura AP a stanice CNN na základě svých odhadů. Pro demokraty to znamená, že budou po volbách v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů, republikáni pak budou mít 44 křesel. Aljaška byl poslední senátorský obvod, kde se čekalo na výsledek.
05:59Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie při podzimních protestech ve Francii zadržela na 15 tisíc lidí

Francouzská policie při podzimních protestech zadržela zhruba 15 000 lidí. Podle agentury AFP to uvedl v úterý ministr spravedlnosti Gérald Darmanin. Zhruba polovina zadržených připadá na víkendové protesty proti zdražování.
před 9 hhodinami

Novým předsedou Knesetu se stal Eisenkotův spojenec Kahana

Novým předsedou izraelského parlamentu se stal Matan Kahana ze středové strany Jašar. Je spojencem Gadiho Eisenkota, kterého izraelský prezident pověřil sestavením vlády. Kahana získal 66 hlasů, zatímco jeho protikandidát Ofir Kac ze strany Likud premiéra Benjamina Netanjahua obdržel 52 hlasů, informují tiskové agentury.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.