Novinář Gershkovich stanul před ruským soudem

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Ruské úřady viní reportéra, že na Urale shromažďoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o produkci tamní zbrojovky Uralvagonzavod, která od sovětských dob patří k předním výrobcům tanků. Ruské úřady dosud nepředložily žádné důkazy, které by obvinění ze špionáže podpořily, upozornila západní média.

V případě odsouzení mu hrozí trest až dvacet let vězení. Podle agentury AP se dá čekat, že jej soud shledá vinným. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala agentura.

Gershkovich se v boxu pro souzené slabě usmál a kývl na kolegy, která zná, popsal reportér agentury Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň a mohlo začít řízení, poznamenal server The Moscow Times. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.

Proces s Gershkovichem začal přibližně patnáct měsíců po jeho zadržení. Vazbu strávil v moskevské vazební věznici Lefortovo, která je známá tvrdými podmínkami. Během dřívějších soudních líčení, při nichž se projednávaly jeho žádosti o propuštění, se zdál zdravý, píše AP.

Ruská „zásoba Američanů“

Dvaatřicetiletý Gershkovich, který je ve vazbě od svého zatčení loni v březnu, i jeho zaměstnavatel, list The Wall Street Journal, obvinění ze špionáže odmítají. Washington považuje novinářovo zadržování za neoprávněné a požaduje jeho propuštění na svobodu.

„Evana nikdy nezaměstnávala vláda Spojených států. Evan není špion. Žurnalistika není zločin a Evan nikdy neměl být zadržen. Rusku se nepodařilo ospravedlnit Evanovu pokračující vazbu,“ řekl bezpečnostní mluvčí Bílého domu s tím, že Moskva Gershkoviche využívá jako vyjednávací páku.

Rusové podle některých diplomatů Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě. Rusko a Spojené státy se už v minulosti dohodly na významných výměnách vězňů.

Šéf Kremlu Vladimir Putin prohlásil, že Rusko je otevřené myšlence výměny vězňů za účasti Gershkoviche a že kontakty se Spojenými státy proběhly, musí však zůstat tajné. USA pak obvinily Rusko, že provádí „diplomacii rukojmích“. Americká diplomacie označila Gershkoviche a dalšího vězněného Američana Paula Whelana za „neprávem zadržované“ a tvrdí, že je odhodlána je přivést domů.

Rusko výměnu zajatců – včetně Gershkoviche – nevyloučilo, ale tvrdí, že to není možné, dokud v jeho případě nebude vynesen rozsudek, podotkla AP. Do případné výměny by podle médií mohl být zahrnut také bývalý voják americké námořní pěchoty Paul Whelan, který je vězněný v Rusku od roku 2018 a odsouzený za údajnou špionáž.

V ruské vazbě čeká na soud také rusko-americká novinářka s bydlištěm v Praze Alsu Kurmaševová. Ruské úřady viní žurnalistku stanice Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhaná za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 58 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 2 hhodinami

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 9 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...