Ruští vyšetřovatelé obvinili zadrženého novináře ze špionáže

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

„Gershkovich byl obviněn,“ informoval Interfax. Jak agentura doplnila, jde o obvinění ze špionáže podle článku 276 zákoníku Ruské federace a novináře oficiálně obvinila ruská tajná služba FSB. Ruské zpravodajské agentury už neupřesnily, jakou formou byl Gershkovich obviněn nebo kdy se tak stalo, obvykle je ale obviněným předložen dokument, který obvinění popisuje, napsala agentura AP.

„Vznesení obvinění proti Evanu Gershkovichovi je jen dalším důkazem toho, jak prohnilým se Rusko za vlády Putina stalo. Uvěznit novináře je projevem slabosti, nikoli síly. Česko bude vždycky stát na straně svobodného tisku a lidských práv,“ napsal na Twitteru český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Gershkovichovo zadržení na konci března oznámila ruská tajná služba FSB. Ta uvedla, že Američana zadržela v Jekatěrinburgu na Urale při pokusu získat tajné informace, a zahájila proti němu trestní stíhání. Podle FSB Gershkovich shromažďoval pro americkou stranu informace o vojensko-průmyslovém odvětví v Rusku, které představovaly státní tajemství. Hrozí mu až dvacet let ve vězení.

Novinář obvinění odmítl

Jednatřicetiletý novinář i WSJ obvinění ze špionáže už dříve odmítli jako zcela nepodložená. Soud následně Gershkoviche poslal do moskevské vazební věznice Lefortovo. Gershkovich je prvním americkým korespondentem od doby studené války, který byl zadržen kvůli obvinění ze špionáže, uvedla AP.

Právníci, kteří ho zastupují, se s novinářem poprvé setkali v úterý, uvedla šéfredaktorka WSJ Emma Tuckerová. Dodala, že se „Evan těší dobrému zdraví a je vděčný za obrovskou podporu z celého světa“. „Nadále vyzýváme k jeho okamžitému propuštění,“ doplnila.

Mezi Moskvou a Západem vládne zvýšené napětí od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kreml po invazi zesílil represe proti opozici i novinářům a tvrdě zakročil proti všem, kdo se veřejně odchýlí od jeho oficiálního výkladu událostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Přijměte příměří, pak můžeme jednat, vyzval Zelenskyj Rusko

Ruský vládce Vladimir Putin v nočním projevu navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že očekává, že Rusko potvrdí klid zbraní, na kterém se v sobotu v Kyjevě dohodla koalice ochotných. „Ukrajina je pak připravena se setkat,“ dodal.
01:59Aktualizovánopřed 15 mminutami

Albánci hlasují v parlamentních volbách, kampani dominovala integrace do EU

V Albánii se konají parlamentní volby. O svůj čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, ukončit jeho vládu se snaží další veterán albánské politiky, exprezident a expremiér Sali Berisha. Hlavním tématem předvolební kampaně byla podle tiskových agentur integrace malé balkánské země do Evropské unie.
před 1 hhodinou

Druhá světová válka obrátila pohled na mezinárodní spravedlnost

Poté, co bezpodmínečně kapitulovala třetí říše a o několik měsíců později i Japonsko, světová veřejnost začala do detailu odhalovat zločiny, kterých se vládnoucí krajně pravicové režimy, ale i jednotlivci, dopouštěli doma i na okupovaných územích. Ani oběti holocaustu a desítky milionů mrtvých civilistů nejsou vyčerpávajícím výčtem utrpení, které tento konflikt přinesl. V návaznosti na to se obyvatelé spojeneckých států a zejména Němci museli nevyhnutelně vypořádat s faktem, že těmto skutkům a vůbec celé válce nebylo zabráněno.
před 4 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 14 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...