Roberta Metsolová

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Česko rozšiřuje počet stipendií pro zájemce o studium na College of Europe. Prestižní univerzitou v belgických Bruggách prošli významní politici, byznysmeni i diplomaté. Stát nově zaplatí roční magisterský program pěti lidem v rámci širší strategie posílení vlivu země v evropských institucích.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová ve středu v Praze jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS). Probírali spolu zastoupení Čechů v institucích EU, tématem byla i bezpečnost či protesty zemědělců. Metsolová se také setkala prezidentem Petrem Pavlem a s předsedy obou komor parlamentu. Šéfka EP by chtěla, aby v červnových volbách do EP hlasovalo více Čechů než obvykle. Evropský parlament je podle ní místem, kde se rozhoduje o směřování Evropy i Česka v některých oblastech.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Praze setkala s českým prezidentem Petrem Pavlem. Uvedla, že EK navrhne zákon o produkci munice v EU, což by mělo urychlit výrobu v Evropě. Mimo jiné také poděkovala za přijetí ukrajinských uprchlíků nebo za úspěšné předsednictví v Radě EU. Celková podpora států EU Ukrajině činila přes 68 miliard eur (zhruba 1,6 bilionu korun), každodenní hmatatelná pomoc musí pokračovat, uvedla.

V Praze začala konference předsedů parlamentů členských států Evropské unie. Pozvání české Poslanecké sněmovny a Senátu přijaly taky delegace ze zemí, které na členství v Unii teprve čekají. Dvoudenního fóra se tak účastní také předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk. Zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií považuje za reálné šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). V úvodním vystoupení podpořila setrvání u protiruských sankcí a apelovala na jejich důsledné vymáhání. Zmínila, že hlavním úkolem pro EU bude debata o dalších vztazích s Ruskem po konci války.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijede 2. května do Prahy. Oznámil to český prezident Petr Pavel na závěr své třídenní návštěvy Bruselu. Po jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem Pavel rovněž řekl, že Česko by mělo v Evropské unii tlačit na to, aby zahájila přístupová jednání s Ukrajinou již letos, o což usiluje Kyjev.

Česko a spojenci v Severoatlantické alianci jsou připraveni dlouhodobě podporovat Ukrajinu na její cestě k ukončení války, k poválečné obnově a k členství v NATO. Po jednání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem to prohlásil český prezident Petr Pavel. Západ podle něj nemá k podpoře Ukrajiny alternativu.

Uplynulo pět let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v této souvislosti prohlásila, že její země nesmí rezignovat na volání po slušnosti v politice. Slovenský premiér Eduard Heger zdůraznil, že svoboda novinářů je klíčem k demokracii. Šokující zločin vyústil v mohutné demonstrace a ve výměnu premiéra. Soud se dvěma obžalovanými stále trvá. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové událost otřásla celou Evropou.

Na zvolení Petra Pavla českým prezidentem reagují evropští politici. Blahopřání mu zaslala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová i šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Oceňují jeho zkušenosti v obraně i mezinárodních vztazích. Zvolenému prezidentovi v pondělí gratuloval také ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken.

Čtyři ze šesti lidí zadržených v Bruselu v rámci vyšetřování údajné korupce v Evropském parlamentu zůstanou ve vazbě. Uvedla to belgická prokuratura. Podle agentury AFP je mezi nimi i místopředsedkyně EP Eva Kailisová, byť prokuratura totožnost zadržených nekomentuje. Dvě domácí vazby uvalil v sobotu i soud v Itálii. Katar mezitím označil informace o svém zapojení do případu za vážnou dezinformaci.

Státy Evropské unie se shodly s Evropským parlamentem (EP) na rozpočtu Unie na rok 2023, v němž bude 186,6 miliardy eur (přes 4,5 bilionu korun). Oznámilo to české předsednictví Rady EU, které vedlo vyjednávání za členské země. Výsledná podoba rozpočtu je kompromisem mezi vyššími výdaji požadovanými europoslanci a úspornější představou unijních vlád. Obě strany zdůrazňují, že rozdělení peněz pomůže EU vyrovnat se s aktuálními krizemi a zároveň dále podporovat Ukrajinu. Dohodu musí ještě formálně potvrdit Rada EU a plénum europarlamentu.

Do Prahy ve čtvrtek dorazila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová společně s Konferencí předsedů europarlamentu. Delegace jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS), má v plánu i setkání se zástupci sněmovny a Senátu. Po schůzce s českým premiérem Metsolová mimo jiné řekla, že aktuální bezpečnostní situace bude nejspíš mít na české předsednictví v Radě EU velké dopady. Je podle ní třeba začít plánovat poválečnou obnovu Ukrajiny, europarlament podle ní podporuje, aby invazí trpící země dostala statut kandidátské země EU.

Následující měsíce budou zásadní, výzvy přicházejí ze všech stran a mohou se objevit další –⁠ nedostatek potravin či další příliv uprchlíků, řekla v rozhovoru pro Českou televizi předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Zároveň vyzdvihla vůdčí roli Česka v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ukrajina by se už brzy mohla dozvědět, zda má šanci stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Žádost nyní posuzuje Evropská komise (EK) a jasno by mohlo být už do konce týdne. Bruselský server Politico píše, že podle získaných interních informací komisaři rozhodnou ve prospěch žádosti napadené země. Ukrajina oficiálně zažádala o kandidátské postavení letos v březnu. Řada států i politiků sedmadvacítky připojení otevřeně podporuje, další ale varují před zbrklým postupem a negativním signálem vůči jiným státům, kteří o členství usilují už delší dobu.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová v pátek navštívila Kyjev a ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou a pomůže jí po válce s Ruskem znovu postavit její města. Invazí na Ukrajinu se Rusko pustilo do přímého střetu s Evropou, řekla politička, která stanula v čele europarlamentu v lednu. Při své návštěvě se setkala s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem a premiérem Denysem Šmyhalem.

Maltská poslankyně Roberta Metsolová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce, se stala novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla. Funkci místopředsedkyně europarlamentu obhájila Dita Charanzová (zvolená za ANO) z liberální frakce, naopak Marcel Kolaja (Piráti) z frakce zelených neuspěl.