Více než dvě třetiny Evropanů (68 procent) se domnívají, že by Evropská unie (EU) měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Ukázal to průzkum, jehož výsledky zveřejnil Eurobarometr. Česko z průzkumu vyšlo mimo jiné jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.
Z průzkumu, který byl proveden v květnu, rovněž vyplynulo, že devět z deseti evropských občanů (devadesát procent) požaduje, aby byly členské státy jednotnější. Více než tři čtvrtiny dotazovaných se domnívají, že EU potřebuje více prostředků, aby mohla čelit současným výzvám.
Významnější roli Unie při ochraně svých občanů by si přála necelá polovina Čechů (48 procent), dalších třicet procent dotázaných by ji zachovalo na současné úrovni. Vůbec nejnižší hodnoty byly zaznamenány v Polsku a Rumunsku (43 procent). Mnohem větší roli Unie naopak podpořilo 91 procent respondentů na Kypru, 83 procent v Irsku a 82 procent v Lucembursku.
Unijní priority
Průzkum se dotazoval i na priority, na které by se měla Evropská unie primárně zaměřit, aby posílila svou pozici ve světě a dokázala reagovat na současný politický a hospodářský vývoj. Obranu a bezpečnost uvedlo 37 procent respondentů, 32 procent zmínilo konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl.
V odpovědích na otázku, jakým problémům by se měl Evropský parlament věnovat přednostně, se objevovaly především inflace, rostoucí ceny a životní náklady (41 procent), obrana a bezpečnost (34 procent), boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (31 procent) a podpora ekonomiky a tvorby nových pracovních míst (třicet procent).
Obrana a bezpečnost představuje v současnosti prioritu i pro české občany, toto téma zmínilo 36 procent dotazovaných. Oproti poslednímu průzkumu ze začátku letošního roku se ale jedná o pokles o pět procentních bodů.
Jako nejvýznamnější téma vnímají Češi konkurenceschopnost, hospodářství a průmysl (41 procent) – jde o nárůst o dva procentní body. Evropský parlament by se podle českých respondentů měl zaměřit také na energetickou nezávislost, zdroje a infrastrukturu (37 procent) nebo zajišťování potravin a zemědělství (23 procent).
Celkem 73 procent respondentů se domnívá, že jejich země má z členství v Evropské unii prospěch, v Česku si to myslí 62 procent dotazovaných. Nejlépe hodnotí prospěch ze členství v sedmadvacítce na Maltě (93 procent), v Dánsku a v Irsku (v obou devadesát procent).
V zájmu lepších investic do klíčových oblastí je podle téměř osmi z deseti Evropanů (78 procent) potřeba, aby stále více projektů financovala Evropská unie jako celek, a nikoli jednotlivé členské státy. V Česku s tímto tvrzením souhlasí 64 procent dotazovaných, což je druhé nejnižší číslo v Unii. Nejméně respondentů toto tvrzení podpořilo v Rumunsku (šedesát procent), naopak nejvíce s ním souhlasili občané Malty (92 procent), Irska (devadesát procent) a Švédska (89 procent).
Češi vidí EU nejméně pozitivně
Česko je na posledním místě pomyslného žebříčku, pokud jde o vnímání unijní pověsti – Evropská unie vyvolává pozitivní obraz u 35 procent tuzemských respondentů. V celé EU se podobně vyjádřilo 52 procent dotazovaných. Nejvíce pozitivně vnímají sedmadvacítku v Portugalsku (74 procent), Švédsku (73 procent) a v Irsku (sedmdesát procent). Naopak nejméně pozitivně Unii kromě Čechů vidí Řekové (36 procent) a Rakušané (38 procent).
Téměř tři čtvrtiny respondentů (72 procent) uvádějí, že unijní opatření mají dopad na jejich každodenní život, přičemž polovina (padesát procent) považuje tento dopad za „pozitivní“, 31 procent za „ani zvlášť pozitivní, ani negativní“ a osmnáct procent za „negativní“. Česko je v této tabulce opět na posledním místě – necelá třetina respondentů (31 procent) odpověděla, že tento dopad vnímá pozitivně, 39 procent neutrálně a třicet procent negativně.
„Občané EU chtějí, aby se Evropa zaměřila na bezpečnost a ekonomiku. Očekávají od EU stabilitu a silný a jednotný evropský hlas v dnešním nejistém světě,“ okomentovala průzkum předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.
Výsledky Eurobarometru byly zveřejněny pouhý týden před tradičním každoročním projevem o stavu EU, které přednese šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Naše priority a příští dlouhodobý rozpočet musí Unii umožnit řešit nové geopolitické skutečnosti. Parlament naslouchal. Nyní musíme splnit své sliby, investovat do toho, co má smysl, a přinést výsledky našim občanům,“ dodala Metsolová.
Jarní Eurobarometr Evropského parlamentu byl proveden letos od 5. do 29. května ve všech 27 členských státech. Průzkum byl veden formou osobních rozhovorů, kterých se celkem uskutečnilo 26 410.
