Statistika ohrožení relativní příjmovou chudobou označuje Česko za stát s nejmenší chudobou v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v loňském roce obyvatel pod hranicí příjmové chudoby mírně ubylo a jejich počet klesl na 9,5 procenta. Organizace PAQ Research ale upozorňuje, že zvolený ukazatel není mezinárodně srovnatelný, a navrhuje jiný způsob definice relativní příjmové chudoby. Podle té už by tuzemsko patřilo pouze do unijního průměru.
Pro měření relativní příjmové chudoby se v rámci Evropské unie využívá ukazatel AROP (at-risk-of-poverty neboli „ohrožení chudobou“), který ukazuje podíl lidí, jejichž čisté příjmy jsou pod hranicí šedesáti procent mediánového příjmu.
- Medián je prostřední hodnota, která dělí řadu vzestupně seřazených výsledků na dvě poloviny – polovina hodnot je menších nebo rovných a polovina větších nebo rovných. Základní výhodou mediánu jako statistického ukazatele je fakt, že není ovlivněn extrémními hodnotami, na rozdíl například od průměru.
V tuzemsku se podle ČSÚ hranice chudoby pro jednotlivce zvedla v loňském roce na 18 163 korun měsíčně. Pro dva dospělé činila 27 244 a pro samotného rodiče s dítětem do třinácti let 23 693 korun.
PAQ Reserach ale v rámci své studie upozorňuje na to, že podle takového ukazatele nelze srovnávat Česko s jinými unijními státy. Důvodem je, že mediánový příjem mají západní země výrazně vyšší.
Z toho vyplývá, že ukazatel může v rámci určitého západního státu jako osobu ohroženou příjmovou chudobou označit někoho, kdo by třeba v postkomunistických zemích do této kategorie ani zdaleka nespadal. Eurostat ostatně na svém webu sám podotýká, že „míra ohrožení chudobou neměří bohatství či chudobu, ale nízký příjem ve srovnání s ostatními obyvateli země, což nemusí nutně znamenat nízký životní standard“.
- Relativní příjmová chudoba (AROP) udává počet lidí s poměrným příjmem pod šedesát procent národního mediánu příjmů.
- Kvůli různému počtu osob v domácnostech se příjem domácnosti takzvaně ekvivalizuje, aby byly odlišně velké domácnosti přibližně srovnatelné.
- Celkový čistý příjem domácnosti se nedělí počtem členů, nýbrž součtem jejich „vah“. Pro tento účel se první dospělý člověk v domácnosti počítá s váhou 1 a každý další člověk starší čtrnácti let s váhou 0,5. Děti pod čtrnáct let se poté počítají s váhou 0,3.
- Metrika umožňuje měřit nejen celkovou míru rizika příjmové chudoby, ale také údaje rozdělit podle věku, pohlaví, typu domácnosti či pracovního statusu. Lze tak zkoumat konkrétní situaci i u specifických skupin jako jsou třeba děti či starší lidé.
Zdroje: PAQ Research, EAPN
Studie uvádí i konkrétní příklad. „Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a třikrát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku – domácnosti pod šedesáti procenty národního mediánu – mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středněpříjmových domácností,“ uvedla organizace.
Podle té má ukazatel i další problémy. Kupříkladu neobsahuje informace o exekučních srážkách, které příjmy řadě osob v Česku nadprůměrně snižují, a neřeší ani státní podporu, jež se přitom napříč jednotlivými státy může výrazně lišit.
Na další nedokonalosti upozorňuje i síť organizací EAPN (The European Anti-Poverty Network neboli Evropská síť proti chudobě), podle níž ukazatel nezohledňuje třeba to, jak hluboko pod hranicí chudoby lidé jsou či jak dlouho jí trpí.
Eurostat: AROP je relativním měřítkem
Podle vyjádření Eurostatu pro web ČT24 je potřeba zdůraznit, že AROP je relativním měřítkem. „Důraz se proto neklade na porovnávání samotných prahových hodnot, které mohou být ovlivněny cenovou hladinou a regionálními rozdíly, ale spíše na porovnávání procentuálního zastoupení osob, které spadají pod tyto prahové hodnoty v rámci jednotlivých zemí,“ upřesnil úřad s tím, že tento přístup zajišťuje, že měření je přizpůsobeno specifickému ekonomickému a sociálnímu kontextu každé země, což umožňuje vzájemné srovnávání.
Eurostat doplnil, že ukazatel AROP je v rámci EU široce využíván jako klíčové měřítko relativní příjmové chudoby a tvoří součást několika monitorovacích rámců v oblasti sociálních věcí a začleňování. Mimo to je také zahrnut do rámce pro srovnávací analýzu Evropského pilíře sociálních práv.
„Vzhledem k tomu, že se vypočítává harmonizovaným způsobem prostřednictvím EU-SILC, umožňuje mezinárodní srovnání mezi členskými státy EU, dalšími zeměmi účastnícími se EU-SILC a dalšími státy, které používají podobné definice,“ dodal Eurostat.
Na fakt, že definice a pojetí indikátoru vychází z dohodnuté jednotné metodiky a definic Eurostatu, upozornil i ředitel Sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ Martin Zelený. „Není to přitom určitě jediný možný pohled na hodnocení příjmové situace domácností. Tak komplexní fenomén, jakým je měření ohrožení chudobou umožňuje řadu alternativních pohledů, parametrizací a přístupů,“ uvedl s tím, že ČSÚ využívá právě harmonizovanou společnou definici, kterou sdílí s ostatními evropskými státy.
Neduhy, nepřesnosti a reálné důsledky
Podle PAQ Research má ale tento způsob měření řadu negativních důsledků. Zakrývá totiž rozdíly mezi státy a zároveň se z něj odvozují údaje o míře chudoby a sociálním vyloučení, které pak, jak je vysvětleno níže, rovněž trpí nepřesností.
Studie upozorňuje i na problematický odraz změn v čase. Národní relativní příjmová chudoba se totiž v období, kdy rostou příjmy domácností, může paradoxně zvýšit.
„Velmi nízká míra relativní chudoby byla v Československu za komunismu v 80. letech. Medián příjmů byl tak nízko, že pod šedesát procent jeho hodnoty spadla jen malá část populace,“ uvádí organizace, podle níž bylo například v roce 1988 v relativní příjmové chudobě o dvě procenta lidí méně než v současnosti, byť tehdejší společnost byla jednoznačně chudší.
Podstatné je i to, že podle výzkumníků má údaj rovněž politické důsledky. Tím, že během ekonomických krizí a konjunktur poskytuje matoucí informaci o vývoji chudoby, může ovlivňovat tuzemskou sociální politiku.
Druhým faktorem je poté fakt, že ukazatel znevýhodňuje postkomunistické státy ve fondech a programech Evropské unie. Ta totiž na základě ukazatelů vysoce závislých na míře relativní chudoby cílí svoji rozvojovou a kohezní politiku i peníze z Evropských sociálních fondů. „Paradoxně mohou mířit do relativně chudších regionů bohatých zemí místo celkově výrazně chudších zemí,“ popisují výzkumníci podstatu problému.
Jiná definice
Podle studie by se nesrovnatelnost národních metrik dala překonat. Možným způsobem je využití ukazatele, jenž osoby spadající pod hranici relativní příjmové chudoby definuje jako populaci, která má příjmy pod šedesáti procenty evropské mediánové domácnosti. Jinými slovy, národní mediánová hodnota je nahrazena hodnotou evropskou.
Zásadní je podle studie rovněž zohlednění cen v jednotlivých státech. „Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) – hypotetickou měnu, kde má jedna jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit,“ vysvětlují autoři studie.
Po přepočtu zpátky na koruny by pak hranice chudoby pro jednočlennou domácnost v Česku byla zhruba ve výši čistého měsíčního příjmu 19 500 korun. Pro srovnání – dle původní metriky v roce 2023 dosahovala hodnoty 16 774 korun.
Podle upraveného ukazatele je chudoba v Česku vyšší
Při využití ukazatele, který hranici chudoby definuje jako příjmy pod šedesát procent evropského mediánu po zohlednění cen v jednotlivých státech, se výsledky oproti těm, které byly získány využitím národní mediánové hodnoty, výrazně liší.
Zatímco podle původní metriky bylo v Česku v roce 2023 ohroženo relativní příjmovou chudobou pouze 9,8 procenta lidí, při využití metriky navržené PAQ Research už to bylo 21,7 procenta. V prvním případě bylo tuzemsko státem s nejmenším procentem osob ohrožených příjmovou chudobou v celé Unii. Ve druhém případě už patřilo do průměru.
Studie dodává, že hranice šedesáti procent mediánových evropských příjmů je stále arbitrární a lze ji nastavit i na padesát procent evropských mediánových příjmů. Zjištění nicméně zůstávají podobná. Logicky sice dojde k poklesu procentuálního počtu osob ohrožených příjmovou chudobou, a to na hodnotu 10,3 procenta, avšak Česko ani podle této metriky není premiantem a pohybuje se lehce pod unijním průměrem.
Podle studie tak sice tuzemsko není zemí s nejmenším procentem obyvatel ohrožených příjmovou chudobou, avšak rozhodně nepatří ani k těm nejhorším. A to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností, který zohledňuje jejich složení tak, aby mezi sebou byly porovnatelné bez ohledu na počet členů.
Čím je to způsobeno? Podle PAQ Research zejména tím, že je v Česku nízká míra příjmových nerovností. V majetkových nerovnostech se naopak tuzemsko nachází nad evropským průměrem a společně s Nizozemskem a Irskem (státy, které bývají označovány za daňové ráje) patří k zemím s nízkými příjmovými a vysokými majetkovými nerovnostmi.
Jak měřit lépe a přesněji
Evropsky definovaná relativní příjmová chudoba sice podle studie zlepšuje porovnatelnost mezi státy, nicméně stále příliš nevypovídá o životě domácností. O komplexnější postihnutí této problematiky se snaží indikátor Eurostatu ukazující míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (AROPE).
I podle tohoto ukazatele je Česko státem, v němž bylo loni chudobou či sociálním vyloučením ohroženo nejméně lidí v rámci Evropské unie. Konkrétně šlo pouze o 11,3 procenta obyvatel, vyplývá ze zprávy Eurostatu. Podobná situace byla i o rok dříve, kdy bylo tuzemsko rovněž premiantem, avšak chudobou či sociálním vyloučením bylo ohroženo dvanáct procent obyvatel.
Indikátor se skládá ze tří složek, z nichž jednou je právě výše zmiňovaná relativní příjmová chudoba (AROP), druhou materiální a sociální deprivace (rozlišuje domácnosti podle jejich finanční schopnosti opatřit si nezbytné a žádoucí věci pro adekvátní životní úroveň) a velmi nízké pracovní intenzity. Za ohroženou chudobou či sociálním vyloučením je pak označena taková domácnost, která trpí alespoň jedním z těchto problémů.
I v tomto případě je ale podle PAQ Research nedostatkem ukazatel národní relativní příjmové chudoby. Ta se totiž týká výrazně většího počtu lidí než vážná sociální a materiální deprivace či nízká pracovní intenzita. Jednotlivé složky AROPE tak podle výzkumníků nejsou souměřitelné.
„Národní hranice příjmové chudoby zároveň na řadě míst příliš nereflektuje materiální podmínky. V Rumunsku a Bulharsku se zhruba patnáct procent domácností nachází nad hranicí chudoby, zároveň ve vážné materiální nebo sociální deprivaci. Definice národní chudoby nestačí na zachycení velké části reálně chudých lidí,“ je vysvětleno v textu studie.
Autoři proto navrhují úpravu ukazatele, která by pro posílení srovnatelnosti využívala evropskou hranici příjmové chudoby a zároveň využila její striktnější definici, která vychází z hranice padesáti procent evropských mediánových příjmů. Studie pro indikátor AROPE doporučuje také upravit metodiku v oblasti materiální a sociální deprivace či vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu, která nemusí bezprostředně souviset s chudobou.
Při aplikaci těchto i některých dalších ve studii uvedených úprav na data za rok 2023 se podobně jako ve výše popsaném případě liší i výsledné statistiky a Česko opět opouští pozici premianta. Upravený ukazatel tuzemsko označuje jako desátou zemi s nejnižší mírou rizika chudoby a sociálního vyloučení v rámci EU. Konkrétně podle něho příjmovou chudobou či sociálním vyloučením v roce 2023 trpělo čtrnáct procent lidí, což je o dvě procenta více než podle původního ukazatele.
Podle ČSÚ se o změně definice nyní neuvažuje
Na dotaz, zda by Eurostat uvažoval o změně metodiky, úřad uvedl, že uznává hodnotu alternativních metodik, které mohou vylepšit srovnání mezi zeměmi. „Diskuse na evropské i mezinárodní úrovni neustále zkoumají způsoby, jak zlepšit srovnatelnost statistik chudoby mezi zeměmi a zároveň zachovat integritu dat pro analýzu politik a monitorování sociálního začleňování,“ doplnil úřad.
Podle Zeleného se ovšem konkrétně o změně definice ukazatele relativní příjmové chudoby diskuse momentálně nevedou. „To však určitě neznamená, že jiné, alternativní, pohledy nejsou relevantní. Naopak – vhodně doplňují tuto variantu indikátoru o další pohledy, třeba například v tom, že se do hodnocení zahrne i hledisko rozdílů v příjmových úrovních více společně posuzovaných zemí se společnou příjmovou hranicí,“ poznamenal.
Zároveň však podle ředitele Sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ nelze obecně říci, že čísla pracující s národními hranicemi dle konkrétní příjmové úrovně dané země srovnatelná nejsou, a čísla počítaná na společnou hranici pro všechny země dohromady srovnatelná jsou.
