Energetická nezávislost

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Sokolovská uhelná, která je jedním z největších zaměstnavatelů v Karlovarském kraji, obnovuje v těchto dnech částečný provoz plynárenské technologie ve Vřesové. Před třemi lety ho kvůli drahým emisním povolenkám přerušila. Teď ale tvrdí, že se tím snaží přispět k energetické nezávislosti Česka. Firma zároveň upozorňuje, že spouštění provozu tří z celkových 26 generátorů může doprovázet zápach.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Finsko už podle svých politiků i ekonomů dosáhlo energetické nezávislosti na Rusku. Společnost Gazprom zastavila vývoz plynu do severské země už v květnu. Sami Finové pak vypověděli smlouvu s ruskou firmou Rosatom, která se měla podílet na stavbě nové jaderné elektrárny.

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.