Podpořme energetickou nezávislost na Rusku 20 miliardami eur, shodli se ministři financí EU

Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku. Ministři financí podpořili návrh připravený českým předsednictvím, na jehož základě budou moci unijní země využít při přechodu k novým zdrojům energií část peněz z unijních fondů či prodeje emisních povolenek.

Česká republika by měla získat přibližně 16,7 miliardy korun. Státy se na definitivní podobě finanční podpory ještě budou muset shodnout s Evropským parlamentem.

„Dnes (v úterý) jsme na Radě Ecofin udělali průlomový krok směrem ke zbavení Evropy její závislosti na ruských fosilních palivech,“ řekl k dohodě český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ten zasedání s unijními kolegy jako ministr z předsednické země řídí.

Tři čtvrtiny ze zmíněných 20 miliard eur by měl poskytnout Inovační fond, v němž jsou příjmy z prodeje emisních povolenek určené na podporu ekologických technologií. Zbylou čtvrtinu chtějí země získat rychlejším prodejem části povolenek.

Přesun peněz do střední a východní Evropy

Evropská komise na jaře v rámci plánu označovaného jako REPowerEU navrhla podpořit odchod od ruské ropy a plynu částí peněz z fondu obnovy původně určeného na pomoc s hospodářskými následky covidové krize.

Dvacetimiliardový balík chtěla rozdělovat podle stejného klíče jako pandemický fond, tedy zejména podle úrovně nezaměstnanosti v době před krizí.  Veškeré peníze měly jít z prodeje povolenek sloužících jako rezerva.

To kritizovala část zemí západní a severní Evropy, podle nichž by prodej rezervních povolenek mohl zkomplikovat plnění emisních cílů EU. Řada států závislejších na energiích z Ruska zase nesouhlasila s klíčem k rozdělení peněz a nejprve francouzské a po něm i české předsednictví proto přišly s novým způsobem výpočtu a získávání peněz.

„Pomůže zlepšit energetickou bezpečnost EU a řešit vysoké ceny energií rychlými investicemi tam, kde je to nejvíce potřeba,“ ocenil aktuální shodu států místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.

Na základě posledního českého návrhu se část peněz přesunula od Itálie nebo Španělska k zemím střední a východní Evropy, které budou muset do získání nezávislosti na Rusku investovat více. Česku podle Stanjury pomohou peníze k získání nových zdrojů energie, mezi nimiž je například letos získaná kapacita dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Nizozemska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 45 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...