Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).
Nemůžeme být energeticky závislí na třetí straně, řekl premiér na jaderném fóru
2 minuty
Události: Petr Fiala o energetické krizi
Evropa je podle Fialy v energetické krizi spojené s geopolitickým tlakem, jaký desítky let nezažila. Přímým viníkem je Rusko, nepřímo si za to ale region může i tím, že podcenil svoji energetickou bezpečnost, upozornil premiér. Kritický nedostatek energií na kontinentu by podle něj ohrozil bezpečnost, nezávislost, prosperitu, hospodářský růst i plány na přechod k udržitelnější a čistší ekonomice.
Při hledání řešení Evropa nesmí slevit ze svých principů, situace ale vyžaduje významné přehodnocení energetické politiky, míní Fiala. V první řadě považuje za důležité lépe promyslet základní otázky energetické bezpečnosti.
„Ani Evropská unie, ani žádný evropský stát si nemůže dovolit, aby byl do budoucna závislý na jakékoli třetí straně. Naším hlavním cílem se musí stát evropská energetická suverenita,“ řekl. Zároveň je podle předsedy vlády nutné zajistit, aby zdroje energie byly co nejčistší.
Fiala: Svět zůstává nestabilní
Spotřeba elektřiny přitom bude v současnosti stoupat, používá se stále více na vytápění, rozvíjí se elektromobilita, bude potřebná pro výrobu vodíku. „Už nyní stojíme před rozhodnutím, jak vysoce náročnou průmyslovou výrobu a jaká průmyslová odvětví bude strategické udržet v Evropě, protože svět zůstává nestabilní, globální řetězce se mohou snadno přetrhat, jak jsme se přesvědčili v uplynulých dvou letech,“ poznamenal Fiala.
Obnovitelné zdroje podle něj mohou do budoucna pokrývat stále více nároků, zatím ale nejsou natolik stabilní, aby v zemích, jako je Česko, pokryly veškeré nároky. Předpoklady pro solární, větrnou, vodní nebo třeba geotermální energii nejsou v tuzemsku zdaleka tak ideální jako v některých jiných zemích, poznamenal premiér. Proto považuje za zásadní kombinaci obnovitelných zdrojů a jádra.
Vláda podle Fialy podniká důležité kroky v zájmu české energetické bezpečnosti a dlouhodobé energetické stability. „Diverzifikujeme zdroje, nakupujeme rezervy, zjednodušujeme stavbu nových energetických projektů,“ vyjmenoval. V oblasti jaderné energetiky považuje za nejdůležitější spuštění tendru na rozšíření dukovanské elektrárny, ale také podporu vývoje malých modulárních sériově vyráběných reaktorů.
Ty mají podle Fialy potenciál zajistit stabilní a čistou energii, mohou být základem renesance celé jaderné energetiky. „Mají šanci překonat nevýhody velkých elektráren, které se staví na míru v každé lokalitě, což je i mimořádně nákladné,“ konstatoval. Technologie se vyvíjí rychle, k praktickému přínosu ale vede kus práce, míní.
V současnosti podle Fialy není jiná možnost než malé reaktory stavět v místech, kde už stojí velké elektrárny, čímž se jejich největší výhody stírají. Je nutné, aby malé reaktory fungovaly podle společné legislativy, což vyžaduje harmonizaci mezinárodních standardů, bezpečnostních hodnocení, povolovacích procesů, hodnocení dopadů na životní prostředí a dalších legislativních opatření, vypočítal. Česko počítá se spuštěním prvního takového reaktoru na začátku třicátých let.
Eurokomisařka: Jádro bude potřebovat obří investice
Podle Fialy je potřeba shoda na co nejširší platformě, EU může být jedním z hlavních hlasů. Česko je podle ministerského předsedy připraveno stát se lídrem v jaderné energetice ve středoevropském regionu, neboť má dlouhodobé zkušenosti, kvalifikované odborníky a občané mají k jádru pozitivní vztah.
Pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v Evropské unii budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (v přepočtu 8,5 až 11 bilionů korun), uvedla na Evropském jaderném fóru eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Jaderná energie by podle ní v letech 2030 až 2050 měla pokrývat 15 až 16 procent veškeré výroby elektřiny v EU.
Simsonová zdůraznila potřebu investic, protože bez nich podle ní bude nutné ve třicátých letech zavřít většinu nyní provozovaných jaderných elektráren v EU. V té době přitom podle eurokomisařky budou právě jaderné zdroje nejvíc potřeba kvůli zajištění stabilních dodávek elektřiny při postupném přechodu Evropy na obnovitelné zdroje.
