V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Seznam míst vychází ze studie ministerstva průmyslu z roku 2010 a zahrnuje i oblasti vybrané ministerstvem životního prostředí a vodohospodáři. Podle Hladíka by tato zařízení měla zanedbatelný dopad na životní prostředí a vznikla by na existujících přehradách. „Z pohledu dopadu na životní prostředí je vždycky výhodnější využít stávající soustavu nebo jednu z nádrží a budovat jen nádrž druhou,“ podotkl.
V případě elektráren Vinice a Libochovany mohou být investorem státní podniky Povodí Labe a Vltavy, u zbývajících by to mohla být polostátní firma ČEZ, která je provozovatelem dosavadních vodních elektráren.
Například výstavba elektrárny Vinice by trvala čtrnáct let a náklady by byly podle dnešních cen 28 miliard korun. Na kolik by vyšly ostatní elektrárny, zástupci ministerstev neuvedli. Podle Hladíka by šlo o desítky miliard. „Jsme hodně na začátku, posoudili jsme lokality z hlediska dopadu na životní prostředí, z pohledu možnosti technické realizace,“ řekl.
Elektrárny můžou vzniknout, neznamená to však, že vzniknou
Ministerstvo podle Hladíka zatím hledá správný investorský model a zdroje financování. Neznamená to však, že elektrárny určitě vzniknou. „Je to jenom posouzení toho, že u těchto šesti lokalit je dopad na životní prostředí minimální nebo zanedbatelný,“ upřesnil.
U elektrárny Vinice by se voda z Orlické nádrže přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by vznikla horní nádrž o objemu 4,4 milionu metrů krychlových. Dále by bylo potřeba vybudovat podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže zpátky do Orlické přehrady.
V dolní části elektrárny by vznikla strojovna se čtyřmi turbínami po 110 MW. Roční výroba elektrické energie by byla 217 800 MWh. „Vezme si vodu a do stejného místa ji vrátí, takže nebude docházet k žádné ztrátě,“ vysvětlil případné fungování generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Posílení energetické nezávislosti a bezpečnosti
Podle Hladíka by Česko výstavbou šesti elektráren posílilo svou energetickou nezávislost i bezpečnost. Připomněl, že výroba obnovitelných zdrojů energie není plynulá, proto je potřeba je doplňovat o akumulaci.
Přečerpávací elektrárny dokážou v případě akutní potřeby dodat elektřinu do sítě během minuty, a jsou tak podle ministra jedním z nejvhodnějších úložišť elektrické energie. „Jsou schopné skutečně rychlého najetí, jsou to řádově desítky vteřin,“ vysvětlil mluvčí ČEZ Martin Schreier.
V Česku jsou nyní v provozu čtyři přečerpávací vodní elektrárny, a to Dlouhé Stráně, Dalešice, Štěchovice II a Černé jezero. Jejich celkový instalovaný výkon je 1171,5 MW. V roce 2022 tyto elektrárny na čerpání odebraly 1290,4 GWh a vyrobily 977 GWh, což za rok odpovídá spotřebě asi 333 tisíc průměrných domácností.
