V areálu vodní elektrárny Dlouhé Stráně, která si letos připomíná 20 let od svého spuštění, se ve čtvrtek sešli lidé, kteří se na stavbě elektrárny přímo podíleli. Jedním z nich byl i Zdeněk Zavadil, dnes technický ředitel ČKD Blansko Engineering, který byl u montáže jejích dvou obřích turbín.
Elektřina, kterou elektrárna vyrobila od svého spuštění, by stačila pokrýt roční spotřebu tří milionů domácností. „Energie vzniká díky vodě. Ta teče z horní nádrže Dlouhých strání do té dolní. Těsně před ní roztáčí velké turbíny,“ zjistil redaktor České televize Martin Laštůvka.
„Jsou to stovky tun, které se otáčí. Ložisko má únosnost 1400 tun a stroj se otočí sedmkrát za vteřinu. Toto přinášelo problémy s řešením drobných detailů,“ uvedl Zdeněk Zavadil. Obrovský kolos bylo přitom potřeba seřídit s přesností na setinu milimetru.
Hlavní provoz Dlouhých Strání je však schovaný pod zemí - leží totiž v chráněné krajinné oblasti Hrubého Jeseníku a stavitelé museli zachovat ráz krajiny. Podzemní část navrhoval také Václav Torner, vedoucí oddělení projekční přípravy. Jeho úkolem bylo spočítat statické zajištění stěn, a to při rozměrech 50 metrů na výšku a 25 metrů na šířku, které má podzemní prostora elektrárny.
- Elektrárna stojí na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Aby ráz okolní krajiny byl co možná nejméně narušen, je většina provozních objektů umístěna pod zem. Týká se to i 50 metrů vysokého sálu s dvojicí Francisových turbín, které jsou podle společnosti ČEZ nejvýkonnějšími reverzními turbínami v Evropě a po elektrárně na brazilské řece Paraná druhé nejvýkonnější na světě. V turbínovém režimu mají výkon až 325 megawatt, tedy nejvíc ze všech vodních elektráren v Česku. Pro srovnání - vodní elektrárna Orlík s největší přehradní nádrží v ČR podle objemu (716 milionů m3) disponuje výkonem „pouhých“ 4 x 91 MW, tedy 364 MW.
Hlavní inženýr stavby Jan Höll byl u budování Dlouhých Strání, které začalo už od konce 70. let. „Začínalo to všechno odlesněním, pak to začínalo tím, aby se udělaly cesty, aby se daly všechny staveniště elegantně zpřístupnit. Potom už to bylo jednoduché, akorát počasí člověk neporučil,“ poznamenal.
Výstavba posledně zmíněné elektrárny, známé jako Dlouhé Stráně, byla zahájena v květnu 1978. Jen krátce poté však došlo k útlumu stavební činnosti, protože mezi odborníky dlouho nepanovala shoda na jejím technickém uspořádání. Teprve v roce 1987 se práce na elektrárně rozjely naplno a dokončeny byly o devět let později. Náklady na její vybudování dosáhly asi 6,5 miliardy korun, elektrárna se zaplatila za sedm let provozu. V prvních deseti letech do sítě dodala 2672,716 GWh energie.
Dlouhé Stráně na Šumpersku byla uvedena do provozu až 20. června 1996. Dnes je vyhledávanou turistickou atrakcí. Loni vyrobila 0,55 miliardy kWh.
- Poptávka po elektřině v průběhu dne kolísá; zatímco ve špičkách může být proudu nedostatek, jindy je naopak zájem o něj tak malý, že tepelné elektrárny, které nelze jen tak vypnout, pracují bez většího užitku. Protože dosud nikdo nepřišel na způsob, jak elektřinu ve větším množství skladovat, využívají se k vyrovnávání zmíněných výkyvů přečerpávací elektrárny. V době, kdy je proudu přebytek, fungují jako pumpy a vytlačují vodu do vysoko položených nádrží. V případě nutnosti naopak vodu pouštějí přes turbíny dolů a pomáhají krýt zvýšenou poptávku.
Dolní přehrada elektrárny leží na říčce Divoká Desná. Pojme skoro 3,5 milionu metrů krychlových vody a hladina v ní kolísá o více než 22 metrů. Z hlediska návštěvníků je ale mnohem atraktivnější horní nádrž, umístěná na temeni přilehlého kopce Dlouhé Stráně v nadmořské výšce 1350 metrů. Výškový rozdíl mezi hladinami obou rezervoárů může být až 532,7 metru. Zdvojené potrubí, kterým mezi nimi voda protéká, zajišťuje turbínám největší spád ze všech hydroelektráren v České republice.
Dlouhé Stráně však nejsou pouze unikátním stavebně-technickým dílem. Neobvyklý zážitek, jakým je pohled z hráze na vrcholu hory, si každoročně nenechají ujít desetitisíce návštěvníků Jeseníků. Ti si mohou při exkurzích prohlédnout podzemí elektrárny a vyjet k hornímu umělému jezeru. Na své si přijdou nejenom pěší turisté či cyklisté, ale nově i milovníci kolečkových bruslí.
Letos v létě zavítal na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Stráně na Šumpersku už miliontý návštěvník. Stavbu si v posledních letech každoročně prohlédne zhruba 80 000 lidí. Loni návštěvnost elektrárny kvůli tropickému počasí i administrativnímu opatření pro vjezd autobusů ale mírně klesla.
Produkce vodní elektrárny stále stoupá. Zatímco v roce 2011 vyrobila přes 400 milionů kWh, o dva roky později již téměř 480 milionů kWh a loni více než 550 milionů kWh.
